Televizní oslava

Jestli to v ČT opravdu funguje tak, jak to podle dokumentu vypadá, no potěš panbůh. Není divu, že jakákoliv kvalita je v nedohlednu a když se náhodou něco dobrého vyskytne (nějak si teď nic nevybavím - jo, snad ztracená brána Jiřího Stracha) působí to jako zjevení. "Já svého diváka znám [...] je nostalgický, vidím to na sobě" ahá, tak proto... Hlavně ať nikdo nevidí co děláme a jak to děláme, ono by se mohlo zjistit, že to vlastně sami nevíme...Pořad pro děti ve 2,40 v noci a recyklace Neváhej a toč, Kufru a Zpívá celá rodina. ***Hořící keř a Okresní přebor jsou blbiny, to vysílat nebudeme a když nám to náš vlastní (kvalitní) monoskop reflektuje jako chybu, tak ho raději zakážeme - to v dokumentu sice není, ale v době vysílání monoskopu mě to pěkně nadzvedlo... Dobrá práce, studenti! Díky (05.04.2014)

Veřejnoprávní ČT je sice garantem nezaujatého pohledu na dění kolem nás, ale zároveň je i producentem a ochráncem špatného vkusu. Divák rozložený do koláčů sledovanosti se stává měřítkem pro celou programovou skladbu, která si ráda potrpí na nostalgii a téměř normalizační nevkus. Blonďaté duo a celý programový tým deformují diváka do podoby tupého suchara, který netouží po změnách a vyžívá se v pravidelných opakujících se smyčkách. Dokument není oslavou veřejnoprávní důchodkyně, ale nezaujatě, důmyslně a s vtipem odhaluje průřez chodu tohoto polomrtvého dinosaura, který si tu a tam vzpomene, že se venku mimo vysílací okruhy něco děje a vyvíjí. (29.03.2020)

Dle tohoto dokumentu jsem nabyl dojmu, že lidi v ČT opravdu dělají práci jak nejlépe umí, a dle svého nejlepšího vědomí a svědomí (bez ironie). Jenže ČT možná zná svého diváka, ale rozhodně nezná diváky, kteří na ni nekoukají. Pokud se včas nepřizpůsobí, tak v budoucnu dost možná hrozí, že na nátlak narůstající nespokojené veřejnosti zůstane pouze ČT 24 a ostatní kanály se zruší, protože je nikdo nebude chtít platit (vždy se totiž najde šikovný populistický politik, který této společenské nálady bude chtít využít ve svůj prospěch). (16.12.2013)

Žádné Kafky a podobně. Konečně opravdu nezávislý pohled odjinud. Očima studentů. Co viděly / viděli? Nekonečné porady bez výstupů. Shovívavě laskavá a zároveň špatně zakrývaná arogance nejvyšších českotelevizních šéfů. Mírně infantilní dvojčata z vrátnice, která nyní skládají program. Kýčovité plyšáky na poličkách v jejich kancelářích. A dozvěděli se, že slovo "dramatický", stejně jako "psychologický" nebo "thriller" jsou v České televizi "sprostá slova". Nutno vidět všechno. I pana předsedu Rady ČT, i celou tu rádoby intelektuální debatu rady starších, která už zřejmě delší dobu netuší. Člověk zvenčí pak pochopí, proč je ta skvělá a tradicemi objímaná slavná Česká televize tam, kde přesně je... Díky, slečno Komrzýová! Točte tam častěji, neodváží se Vás vyhodit, protože se zjevně bojí. (03.11.2013)