Une si jolie petite plage
Such a Pretty Little Beach
Režie:
Yves AllégretScénář:
Jacques SigurdKamera:
Henri AlekanHudba:
Maurice ThirietHrají:
Madeleine Robinson, Gérard Philipe, Jean Servais, Julien Carette, Jane Marken, Gabrielle Fontan, Gabriel Gobin, André Valmy, Charles Vissières, Paul Villé (více)Obsahy(1)
Yves Allégret vytvořil po válce filmovou trilogii (Dédée z Antverp, Taková hezká malá pláž a Manéže), která je všeobecně považována za doznívání poetického realismu ve francouzské kinematografii. Hlavními hrdiny jsou lidé na okraji společnosti, zatížení tragickým osudem bez naděje na únik. Režisér Yves Allégret a scenárista Jacques Sigurd své hrdiny nechávají trpět a jejich příběhy jsou prodchnuté francouzským poetickým pesimismem. I přes výrazně truchlivou dějovou linii jsou tyto tři zmiňované filmy považovány za to nejlepší, co ve druhé polovině 40. let ve francouzské kinematografii vzniklo. Již snímek Dédée z Antverp se při premiéře v roce 1948 setkal s triumfálním úspěchem u diváků i kritiky. Proto tvůrčí duo Allégret-Sigurd dostalo od producenta volnou ruku pro další filmy. Taková situace je pochopitelná, když si uvědomíme, že čtyřicátá a padesátá léta jsou obdobím, kdy francouzská kinematografie prochází poměrně hlubokou ekonomickou i tvůrčí krizí. Většině režisérů chybí umělecké ambice a bojí se porušit vyprávěcí stereotypy zděděné z poetického realismu třicátých let. V případě filmu Taková hezká malá pláž došlo k prolnutí této tradice se sociálním verismem. Poetika sociálního postavení obyčejných nemajetných lidí se snoubí s vyprávěním plným drobných detailů, které oživují děj, a nad vším se klene chmurnost nezvratitelného lidského údělu. V těchto intencích se rozvíjí smutný příběh Pierra, který se vrací na místo svého dětství do hotelu, kde pracoval stejně jako mnoho jiných sirotků. Avšak přináší si s sebou strašlivé tajemství, jehož odhalení může dokonce ohrozit jeho život. Výrazná kamera Henriho Alekana, dialogy Jacquese Sigurda a výjimečné herectví Gérarda Philipa a Madeleine Robinsonové vytváří film, v němž atmosféra (hluky, barva, výrazy obličeje, dekorace) hraje prvořadou úlohu pro pochopení příběhu, kde je víc naznačeno než vysvětleno. Ačkoliv je film jedním z prvních snímků, předznamenávajících odklon od předválečné tradice, francouzská nová vlna tvorbu Allégret-Sigurd nevzala na milost. Vadila jim těžkopádnost a nepravděpodobnost příběhů, studiová atmosféra, výrazné líčení či kamerové efekty (všimněme si už působivé úvodní jízdy). - David Čeněk (Letní filmová škola)
(více)Recenze (7)
Neskonale pošmourný a deštivý film, dědic poetického realismu, který mě bohužel nijak zvlášť neohromil. (LFŠ 2011) ()
Podle názvu a plakátu by jeden skoro doufal, že to bude romance s hezkými záběry na moře. No. Pláž je rozbředlá, postavy se brodí blátem, bojují s poryvy větru, je lezavo, mokro a neustále prší. A je skoro pořád večer nebo noc. A to je vlastně podstata příběhu. Pachatelé dobra, kteří udělají pro sirotky správnou věc, ale v podstatě je vyženou do deště a chladu společnosti, která s nimi jedná jako s méněcennými otroky pro všechno. Jo, pro všechno. Někteří do toho bahna spadnou, z jiných se stanou přízračně odcizené bytosti jako je Pierre. Nepříjemný film, příliš odtažitý, než aby se vám dostal pod kůži, ale ledový, vlhký závan pocítíte. A nepřítomný pohled Gérarda Philipa, jehož asexuálně náměsíčný zjev je tu dovedený do extrému, člověka zahřeje asi jako mokrá rybářská síť. (titulky zde) ()
Ten intenzivně úzkostný pohled na neutichající déšť a v něm bloudící postavy, odevzdané svému osudu, mě bude ještě hodně dlouho pronásledovat. ()
Po zhliadnutí filmu som si musel dať čas... Allégretov ponurý snímok totiž v sebe skrýva mnoho významov. Lineárnosť príbehu, nech je naoko akokoľvek jednoduchý, sa stráca v chladnom daždi, ktorý je pomocou sivej oblohy významným prvkom filmu a esteticky zvýrazňuje duševné rozpoloženie hlavného hrdinu a napokon v podstate všetkých účastníkov. Úsporný Gérard Philipe sa dokonale zžil so svojou postavou a opäť dokázal svoj talent. ()
Film o tom, že není většího zla pod sluncem, než neukojená měšťácká panička. ať už ctnostně žijící v manželství, nebo obšťastňující svět svým uměním. Gérald Philipe se vrací na místo svého mládí, aby zjistil, že historie se opakuje a nikdy nebude mít šťastný konec. Bohužel film sám je utahaný, a kdyby se vystřihlo všechno to procházení hlavního hrdiny městečkem a po pláži s rozervaným výrazem ve tváři, délka by se smrskla o třetinu. ()
Reklama