Bratr

Na snímku je nejzajímavější pohled na Rusko 90-tých let. Ona všude přítomná špína, nepořádek, bezuzdné pití, zmar, zbytečnost a národní hrdost, přičemž není na co. Sám příběh je pohádka amerického typu o spravedlivém, nezranitelném (v tomto případě ruském) supermanovi, který lehce a s převahou bez pomoci práva a policie vítězí nad všemi bídáky, aby nakonec jako ten nejlepší zůstal sám. (01.04.2018)

Lidi, kteří požadují po filmu "příběh", nebo kteří mají averzi ke všemu ruskému, tento film skoro jistě spolehlivě odradí. Mně osobně se ale líbil - a to nejenom pro moji afinitu k ruské kinematografii obecně, ale i pro rok vzniku filmu, který z něj už dělá správné devadesátkové retro, které bych se třeba nebál přirovnat k mému oblíbenému Leonovi. Pro mě osobně není bez zajímavosti, jak nehostinně zde Petrohrad vypadá - žádné "Benátky severu", ale pošmourné a nevlídné město, ne nepodobné komunistickému Minsku z mého oblíbeného filmu Milenec. Osobně Bratra řadím k tomu druhu filmů, kde je děj upozaděn a prim hrají postavy - ty jsou zde mimořádně podařené, a když má člověk na takový film náladu, může to skýtat výborný divácký zážitek. Hlavní postava - ve skvělém hereckém ztvárnění Sergeje Bodrova - je neuvěřitelný sympaťák, a celý film jsem mu držel palce, aby z toho vyvázl se zdravou kůží. Samotný závěr mě potom neobyčejně potěšil - tenhle film mi vyloženě sednul (mj. i díky nečekaně skvělému soundtracku; co mi naopak trochu vadilo, byla kamera, s těmi jejími věčnými otravnými stmívačkami). Když jsem se po zhlédnutí filmu dočetl, že ten charismatický chlapík Sergej Bodrov tragicky zemřel 5 let po vzniku tohoto filmu, v mé duši se rozlil smutek - škoda ho, byl to skvělý herec. Bratr po něm zůstal jako pozoruhodný doklad vzmachu ruského filmu na konci 90. let. (26.04.2016)

Realistická drsná chuťovka z postkomunistického Ruska, kde hodnota života člověka je nulová a zvlášť v anonymním velkoměstě bez zázemí a s pozadím neúprosného zákona volného trhu... a už Oldřich Nový v jedné krimi odehrávájící se v Karlových Varech (Kde alibi nestačí) pronesl krásnou větu: "Vážený pane, svoboda bez peněz je jen klamná představa.." ... tak v tomto případě to platí dvojnásob aneb bez peněz obzvláště do Ruska nelez... (31.01.2006)

Film z doby, kdy inflace ve vybrakovaném Rusku byla taková, že jeden meloun stál 1200 rublů. A puška milión. Příběh mlašího bratra Danila, který přijel hledat svého staršího sourozence. Jenže ten se zapletl s mafií a mafie jde brzy i po Danilovi. Ve filmu se vyskytuje celá řada menších rolí a vše dohromady podává obraz zpustošené země. (18.09.2020)

Zcela okouzlen genialitou multiboďáka Houdiniho mu tímto děkuji za informaci - Křišťálový globus - výběr. Fakt boží koment, mudrlante, nasral jsem si z toho do bot......Tento drsný film mě opět smířil s ruskou kinematrografií. Možná si tu po druhé světové ustříkl nějaký Ivan zrovna, když šla okolo moje bábrle, ale pro utrpení široširé postsovětské duše mám až neočekávané pochopení. Kromě záživné akce a již zmíněného náhledu do vnitřního světa rusákova mi dílko přineslo jednu nečekanou lásku - skupinu Nautilus Pompilius. (12.06.2012)