Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rudá armáda se dostala tunely podzemní dráhy až na stanici metra Kaiserhof. Hitler ve snaze neustopit za žádnou cenu vydal rozkaz k zatopení podzemní dráhy v Berlíně, která sloužila jako úkryt před leteckými útoky pro civilisty. Zde Němci měli i svá shromaždiště raněných z bombových útoků na město. V podzemí tak zahynulo mnoho nevinných lidí. Hitler neunesl porážku a splečně se svojí ženou spáchal sebevraždu. Hrstka fanatických německých generálů se nehodlala vzdát a tak byl bílý prapor vyvěšen až 2. května 1945, kdy skončila bitva o Berlín... (Jeve27)

(více)

Recenze (18)

pakobylka

všechny recenze uživatele

Po 24. únoru 2022 pro mě osobně nehodnotitelné ... ruská agrese proti Ukrajině radikálně změnila můj názor nejen na události Druhé světové - a nejsem schopná přihazovat hvězdy jenom na základě filmařského umu sovětského režiséra ... původní komentář z roku 2015 nechávám čistě pro ilustraci - toho, jak jsem byla naivní a hloupá: ---------- Berlín padl ... hitlerovské Německo kapitulovalo - bezpodmínečně, neboť nic neroste do nebe a žádná říše není tisíciletá ... a celá série pojednávající o "Osvobození" se tak uzavřela. Škoda, že si až do konce nezachovala nanejvýš profesionální odstup (v rámci možností), velice suverénní vedení a takřka neprůstřelnou koncepci prvních tří filmů - že se nesoustředila na to, v čem byla dobrá, v čem si byla (téměř) stoprocentně jistá v kramflecích: Na masivní přesuny vojsk, na velké bitvy, na významná jednání a důležitá rozhodnutí, která ovlivnila průběh Velké vlastenecké války a napomohla jejímu výsledku ... na skutečné historické osoby - a osobnosti. Tady bych byla ochotná překousnout i lecjakou nepřesnost či nekorektnost danou dobou a okolnostmi natáčení. Bohužel stejně jako v předchozí "Bitvě o Berlín" dějová linie příliš často odbíhá stranou a zabírá linii fronty a bojové operace příliž zblízka, příliš detailně - znovu je zahlcena přehršlí drobných (a mnohdy zbytečně ideologicky zabarvených) epizod, s nimiž si neví dost dobře rady - zaplavují ji stejně neúprosně jako kalné vody berlínské metro ... a berou jí všechnu sílu. I tak má neoddiskutovatelnou výpovědní hodnotu, takže to vidím (opět) na 3,5* ... přičemž prozatím nemám sílu ani chuť zvednout hodnocení na 4*. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Jedna z tých vydarenejších častí eposu o oslobodení, asi druhá najlepšia. Objavili sa zaujímavé momenty ako akcia s delom v metre, vytopenie metra alebo Hitlerova svadba. Rusi si užijú vtipné momenty s vodkou, ale na osobné osudy vojakov nezostáva čas. Film je divoký aj striedaním farebnosti, fašistické doupě je čiernobiele vždy, ale niektoré scény sú chvíľu farebné, chvíľu čiernobiele a vyskytne sa dokonca aj stav s polovicou obrazu farebným a zvyškom bez farby. Ak som správne pochopil, oslobodené miesta sú farebné, reštaurátori filmu si zvolili takúto formu dotvorenia obrazu. Film zároveň ukazuje, ako vznikajú historické fámy a nepresnosti, keď sa Hitler zároveň otrávil aj zastrelil. –––– Pojedeš do říšského kancléřství. – Dovolte mi vzít granáty. – Granáty nech tady. Zabezpečíš spojení. ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Film Poslední úder, poslední díl sovětské série Osvobození Jurije Ozerova, je konečné zúčtování s nacistickým pekelným monstrem a povinné zbudování komunisticky důstojné vzpomínky i pomníku sovětským obětem válečného běsnění pro potřeby stranické ideologie. Kdo chce, může se rozplývat nad zesměšněním Hitlera na konci jeho fyzických i psychických sil. Další se mohou nechat strhnout lékařským předpisem s ukázkovou chrabrostí, přátelskou laskavostí a velkodušným kavalírstvím rudého vojáka. Skutečnost je takové, že zde více než jinde platí: historii píší jen vítězové a jejich slovo je pro každého svaté! Propaganda chytře využívá situaci zatopení metra, sice ho způsobila sama sovětská armáda, neboť chtěla vytlačit boje z podzemí a pomalu tekoucí voda vyplavila jen staré mrtvoly, ale vše lze přeci použít pro zdar "správné věci". Ideologická doktrína nešetří ani patetickými gesty, ani oduševnělým cynismem k poraženým nepřátelům a úspěšně buduje památník zasloužené sovětské velikosti. Hlavním centrem zájmu je Adolf Hitler (Fritz Diez), hysterický slaboch a zákeřný zbabělec. Z německé strany zaujmou také vůdcova novomanželka v osudové neodvratnosti Eva Braun (Angelika Waller), vůdcův věrný druh Joseph Goebbels (Horst Giese), jeho odevzdaná manželka Magda Goebbels (Julia Dioši), zmocněnec pro vyjednání příměří a generál pěchoty Hans Krebs (Hans-Hartmut Krüger), či před vůdcovou svatbou urputně prchající kněz z kostela svatého Jiří (Günther Polensen). Na sovětské hrdinné straně zde zaujmou svého milého hledající zdravotní sestřička Zoja (Larisa Golubkina), její milý hrdina a v metru chrabře zachraňující major Cvetajev (Nikolaj Oljalin), příkladný plukovník Orlov (Boris Zajděnberg), nebojácný radista tankistů Dorožkin (Valerij Nosik), či na kapitulaci trvající generál a hlavní dobyvatel Reichstagu Vasilij Ivanovič Čujkov (Ivan Pěreverzev). Poslední úder je ideologickou potřebou zkrásnění státního zřízení před širokou veřejností pro potvrzení vedoucí úlohy ve své vlastní vlasti i ke zdůvodnění nepřehlédnutelné celosvětové ambice. Poběda je zkrátka poběda! ()

subic 

všechny recenze uživatele

Dobývání Berlína trvalo armádám ze severu a z jihu několik dní. Soudružské nadšení z bitvy neopadá, dokonce se najde i čas, aby se mohli nafotit na stranické legitimace. Ve všech dílech se mihne tankista blonďatý kapitán, v tomto díle už major, Tsvetayev (Nikolaj Oljalin), který se při dobývání říšského sněmu utopí v metru, které nechá Hitler zatopit. I tady tak jako v celé sérii jsou v podstatě tou hlavní postavou, i když ona vlastně ta hlavní žádná není, Marshall Žukov (Mikhail Uljanov) a taky Marshall Koněv (Vasilij Šukšin). ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Nebudeme-li počítat bizarní scénu, kde se ruští vojáci fotí na stranické legitimace, je závěrečný díl Osvobození velkou peckou s monumentálními boji v Berlíně, zatopením metra a Hitlerovou sebevraždou, která měla poněkud odlišný průběh, než jaký líčí snímek (Evě Braunové se umírat nechce a Hitler umírá jako uplakaný zbabělec). Velkým kladem je absence Stalina a Churchilla a vyjma zmíněné scény s legitimacemi je Poslední úder výborným závěrem celého Osvobození. ()

Zajímavosti (4)

  • Film se natáčel přímo v Berlíně, ve kterém v té době právě začínala rekonstrukce jedné z centrálních čtvrtí. Všechny staré domy měly být zbourány, aby na jejich místě byly postaveny moderní budovy. Právě v této oblasti probíhalo natáčení, při kterém bylo možné budovy bez omezení odstřelovat a rozbíjet. (sator)
  • Zvláštní místo příběhu zaujímá část se zaplavením berlínského metra. Hitler podle scénáře nařídil otevřít zdymadla a vpustit vody Sprévy do metra, aby jím zabránil průchodu sovětských vojsk. Tato epizoda je částečně založena na skutečných událostech, ale mnohem více na jejich oficiální interpretaci, vnucené sovětskou propagandou, o zapojení vedení Třetí říše a Hitlera osobně do této tragédie. Teprve relativně nedávno, po roce 1990, vyšlo najevo, že ve skutečnosti to byl výbuch, který vedl ke zničení tunelu a jeho naplnění vodou na 25kilometrovém úseku, kde se ukrývalo velké množství civilistů a raněných. Počet mrtvých vytažených ze zatopených stanic metra byl později také značně zveličený, protože voda do metra přicházela pomalu a obyvatelstvo mělo dostatek času stanice opustit. (sator)
  • Útok na Reichstag byl natočen na několika místech. V Berlíně byla nalezena zchátralá katedrála, jejíž fasáda a hlavní schodiště připomínaly Reichstag. Boje uvnitř budovy byly natočeny v kulisách Mosfilmu a přestřelka v horní části byla natočena v Berlínském domě techniky. (sator)

Reklama

Reklama