Duch maršála Tita

"Druže Tito, mi ti se kuneme ...". Svěží a laskavá chorvatská komedie mladého režiséra Vinka Brešana, malinko podobná českým Pelíškům či Pupendu, ale mnohem LEPŠÍ. Neodehrává se v období komunismu, ale vtipně evokuje možnost jeho návratu. Je zajímavé porovnat, jak se čeští a chorvatští mladí filmaři vyrovnávají s komunistickou minulostí. Pro české turisty, tradičně vyhledávající chorvatské pobřeží a krásné ostrůvky je tohle "must see" film :-) . ČT2 jej občas uvádí :-). (12.07.2005)

Minulosti Jugoslávie rozumim jako kůň kafi, a asi i proto tenhle film není tak úplně pro mě. Zjevení Titova ducha bylo hezky vymyšlený, hereckejm výkonům se nedalo nic vytknout, ale já se prostě odmítám smířit s tim, že by lidi takhle zblbli. Navíc to na mě bylo asi až moc soudruhovský, což nakonec hodnocení srazilo. Starší ročníky nebo lidi co se v tom vyznaj se asi pobavěj víc než já. Pro mě je to průměrná komedie, kterou mi z hlavy brzo vytlačí něco jinýho. (05.09.2010)

Nápad prima (byla to fikce, ne?), ale jinak mě to moc nebavilo. Tedy skoro vůbec. Potvrdil se mi tím klasickej model - čím víc se na něco těším, tím větší si přivodím zklamání. Brešanovy Knězovy děti byly fantastický, od Maršála jsem si sliboval minimálně stejně hutnou nálož, ale to bych zřejmě musel být Chorvat, aby mi něco takovýho potrhalo bránici. přišlo mi, že je to jejich, specifický a nepřenosný styl humoru. Anebo jsem jen prostě tak omezenej. Nevylučuju. Ale ani neplesám. Tři pecky jsou maximum, co jsem tomu ochotnej udělit. (03.12.2013)

Patrně nejlepší komedie vyrovnávající se s fenoménem postkomunismu, jaká dosud byla natočena. Na rozdíl od mnohem známějšího Good bye, Lenin, není založena na jediném dobrém nápadu, ale na celé řadě absurdních, dobře vypointovaných situací a hlášek. Je zaplněna množstvím bizarních postav a postaviček ztvárněných u nás pochopitelně neokoukanými a přitom velmi dobrými herci. Důležitou roli hraje ve snímku hudba se svižnými, typicky balkánskými melodiemi. Humor nemá ten neškodný, přívětivý hřebejkovský rozměr, je mnohem sarkastičtější a jedovatější: "A co hotel, starosto? Ten jsem si privatizoval. A co muzeum? To jsem si taky privatizoval. Přece tu nebude jen tak chátrat. Kupoval jsem levně - to víš, nemám peněz nazbyt." Komedie Vinka Bresana se dá charakterizovat sloganem TO NEJLEPŠÍ Z KAPITALISMU A KOMUNISMU - navíc v sympatickém a originálním balení. Ve druhé polovině filmu sice smršť vtípků a hlášek polevuje, ale stále to stačí na 5 hvězdiček. Celkový dojem 90%. (30.12.2007)

Ešte ďaleko lepšie než AKO ZAČALA VOJNA NA MOJOM OSTROVE. Vďaka väčšiemu časovému odstupu od ironizovaných udalostí a vysmievaných kultov sa tandem chorvátskych Svěrákovcov (syn režisér a otec scenárista) úplne odtrhol a stvoril geniálnu grotesku, ktorú opäť naplno ocení len znalec juhoslovanských reálií. Vyrovnávanie sa s komunizmom ešte nikdy nebolo také výstižné a zábavné. "Aj noha v prdeli je krok dopredu, ako povedal Mao ce-Tung." (17.09.2016)