Rap (E03)

Tak to byla chvílema fakt sranda, akorát mi z toho bylo zároveň dost smutno. "Its ofišl!" Chvílema to tedy bylo i utrpení, ale hlavně, hlavně to byla strašná nuda - podobně jako ostatní díly, které jsem zatím viděla. Proč tyhle "dokumenty" musejí být tak strašně nudné? 26 minut, a tvůrci nepřišli na způsob, jak zajímavě (protože předpokládám, že aby cyklus dokumentů byl zpracován zajímavě byl jejich cíl) a hlavně zároveň poutavě v rámci této stopáže představit nějakou tu jimi zvolenou subkulturu? 26 minut a člověk se málem ukouše nudou, až na občasné momenty, např. "dal mi do ruky majk", "pokřtít desku je jako pokřtít dítě, pokřtít desku je jako krotit zvíře", "tramtada, jste trumpety, nejste frajeři", zombie, zombie, šůba důba...., "žiju si svůj rokenrolrep, lepší než předstírat, že jsem komisař Rex", anebo absolutních rýmů jako "klub má backstage, ....., než jdeme na stage!" (28.05.2015)

Kdybych chtěl vidět Vorla jak si věší prádlo....tak si koupím voucher "den s Orionem". Refeew rapující do Cranberries, je asi nesilnější momet dosavadních Kmenů. Jinak plochá verze pražskýho rap blouznění. Smutné figurky v najkách, bez rozsahu a nadhledu. Smutní panáčkové na cestě propastí smutku a osamění. Soráč, takhle to působí... Ať takový jsou nebo ne. Vypadá to, že Bohdan měl za úkol udělat den s rap celebritami a působí jako medailonek do 13 komnaty. (29.03.2015)

Rap je v podstatě hrozně legrační. Jakkoliv mám rád některé věci, co v něm vznikají, sledovat ho jako subkulturu je prostě... no legrační, jinak to říct nejde. Ale tenhle konkrétní dokument mě hodně zklamal, zvlášť při bláhovcovském hypu. Jediné, co jsem se dozvěděl, že Vladimír 518 má doma hodně párů bot a často kontroluje na Facebooku, jestli je ještě pořád nonkonformní. (21.02.2015)

Třetí díl, tentokrát o rapu, mám shlédnutý a musím říct, že byl...o hovně :/. Těšil jsem se na něco zábavnějšího, na nějaká zajímavá setkání, příběhy atd., místo toho jsem viděl vyřízenýho Oriona, který působí, jako že na tom zřejmě za chvíli bude podobně jako Hošek z Plexis v prvním dílu o punku. Zrovna PSH mám rád, ale prostě tohle mě zklamalo no, co dodat.... (18.03.2015)

Diskrepance mezi tím, jak se rappeři prezentují ve svých textech a před svým publikem a tím, jak je prezentuje Bláhovec, mi nepřišela dost výrazná, aby utáhla celý film. Ke konci pak napětí mezi cool "muthafucka" sebeprezentací a triviálními všednocenními situacemi zcela mizí a ironický odstup k viděnému by zřejmě měl zaujmout na základě dříve viděného sám divák. Bláhovec ale se sociálními herci zřejmě nestrávil dost času, aby je přistihl při činnosti zcela zásadně odporující tomu, jak chtějí být Orion nebo Vladimir 518 veřejně vnímáni (nejblíže k de(kon)strukci jejich obrazu má scéna s "najkama", kdy se nabízí otázka, kdo je vlastně produktem), takže patřičný odstup nevzniká. Díky ambivalentnímu vyznění na druhou stranu můžou film bez pocitu studu, bez pocitu, že se jim někdo okatě vysmívá, sledovat sami aktéři, v čem je nakonec možná největší podvratnost filmu. (20.03.2015)