Pod sluncem

"TO, CO BYLO, TO TAKÉ BUDE.... A TO, CO SE STALO, SE TAKÉ STANE...NENÍ NIC NOVÉHO POD SLUNCEM" Nádherný sluncem zalitý film. Kouzelná poetika sršící snad z každého záběru, která úplně prosvítila dnešní typicky podmračený podzimní den. I pohled na vojenskou stíhačku letící na obloze je tu podán s poetickou krásou :-) Jsem si jistý, že si tento "sluníčkový" romantický klenot uprostřed nejtužší zimy pustím znovu, protože tohle je jeden z těch filmů, který dokáže v člověku vykouzlit úsměv nejen na rtech, ale i na duši! (16.11.2014)

Under solen ma prekvapil svojou úžasnou atmosférou a aj napriek pomalšiemu tempu, som pri filme ani nedýchal. Štylistické prostriedky tu nádherným spôsobom dotvárajú tento milostný príbeh. Nádherné zábery a hlavne skvelá muzika a to aj napriek tomu, že sa do Škandinávie moc nehodila. S napätím som čakal ako to dopadne s Olafom, prekrásnou Ellen a aj s jeho vychscaným kamarátom Erikom. Koniec ma príjemne pohladil na duši, nuž.... každý dostane to, čo si zaslúži. Niekedy to tak býva, že ten kto nevie dávať nedostane nič a ten kto rád z dobroty srdca rozdáva dostane potom od života viac ako čakal. Tak málo ľudí videlo tento snímok a pritom tak nádherná vec. (05.01.2016)

Olof se po smrti matky rozhodne, že nechce být sám a podá si inzerát s tím, že hledá hospodyni. Na inzerát odpovídá krásná Ellen, která pod slupkou hromotluckého a neohrabaného Olofa objevuje citlivého chlapíka, do kterého se zamiluje. Tohle všechno je ale čárou přes rozpočet jeho "kamaráda" Erika, který dobráckého Olofa využívá a vlastně mu strašně moc záleží na tom, aby se Ellen nikdy nedozvěděla, že Olof neumí číst a psát a jaké spolu uzavřeli obchody. Výkony ústředního trojlístku jsou skvělé - Olof je v podání Rolfa Lassgarda sice hromotluk, ale chvílemi máte potřebu ho chránit, strašně moc mu přejete, aby mu to s Ellen vyšlo, a zároveň máte vztek, že se tak hloupě nechá zneužívat Erikem. Klíčová byla pro mě scéna, kdy se Erikovi vlastně poprvé vzepře (Víš Eriku, neumím číst a psát, ale hlupák nejsem).Ellen v podání Heleny Bergstrom - krásná, éterická, jemná, vůbec nemusí mluvit, vlastně stačí, když je. Erik je prototyp parchanta, kterých bylo, je a bude bohužel na světě pořád dost. Vzhledem k tomu, že jsem chvílemi tuhle postavu opravdu nenáviděla, tak si myslím, že i Johan Widerberg odvedl skvělou práci. V hlavě mi utkvěla ještě drobná, ale podle mě podstatná role pracovnice inzertního oddělení místních novin v podání Gunilly Roor, která byla takovou dobrou Olofovou duší a vlastně "zavinila", že se s Ellen potkali. Každý její pohled, gesto byly výmluvné. Film jako celek je skvělý - nosný příběh, skvělá kamera, atmosféra švédského venkova 50. let, herecké výkony - všechno dohromady funguje. (03.08.2007)

Film, který jsem už dříve viděla a ztratila, film, který se ke mně po letech znovu vrátil...Sluncem ozářená venkovská krajina, podmanivá hudba a jednoduchý příběh o lásce a možná i o tom, jak je důležité si na ni počkat. Olof na ni čekal až mučivě dlouho, ale o to silněji ji teď vnímá a je si ji absolutně jistý. Ani tajemná Ellen by se do Olofa nejspíš nezamilovala, kdyby za sebou neměla špatnou životní zkušenost a proto dokáže docenit, co ji nabízí. A ten vyčůraný hajzlík Erik není zralý ani na lásku a ani na přátelství. Nepatetický příběh o hledání štěstí a harmonie mě znovu očaroval. (12.09.2015)

Jednoduchej příběh tří postav. Olof je naivní dobrák, kterýho šikovně a vychcaně využívá zmetek Erik. Pak ale na farmu přijede krásná Ellen, která odpověděla na Olofův inzerát, který sháněl pomocnici do domácnosti. Olof je nadšenej, zato Erik z ní nemá vůbec radost. Je nabíledni, že se rýsuje konflikt. Velmi se mi to líbilo. Pozvolna, ale intenzivně odvyprávěnej příběh, podporovaný výbornými hereckými výkony hlavního tria. (26.08.2012)