Zavěste červené lucerny

Byl jeden domeček, v tom domečku stoleček. Na stolečku mistička, v té mističce vodička a v té vodičce rybička. Kde je ta ryba? Kočka ji snědla. Kde je kočka? Do lesa zaběhla. Kde je ten les? Na prach shořel. Kde je ten prach? Voda ho vzala. Kde je ta voda? Voli ji vypili. Kde jsou Ti voli? Páni je snědli. Kde jsou ti páni? Na hřbitově zakopáni. (12.06.2015)

Extrémně působivý film, ve kterém se postupně odhaluje vzájemné „soužití“ žen, intriky, faleš i ztráta jejich vlastní individuality. Jedinou jejich snahou je, aby se před jejich domem vyvěsily červené lampiony na znamení toho, že pán dnešní noc stráví u nich. Se ženami je zacházeno bez úcty, nemají téměř žádnou hodnotu a porušení pravidel se krutě trestá. A některé ženy se ještě snaží získat pro sebe lepší pozici způsobením jakéhokoli zla zbývajícím ženám. (22.05.2015)

Ony sú to skôr oranžové lampióny, ale to je samozrejme jedno. Iné vizuálne záležitosti tohto filmu ale za pozornosť určite stoja, najmä, ak je na ne neustále upozorňované. Osová symetria evokuje presne nalinkovaný charakter pravidiel obyvateľov a najmä obyvateiek domu. Všetko musí byť v chovaní dokonalé tak, ako ním je obraz. Ak sa niekto pomýli a to si píšte, že k chybám tu neustále dochádza, tak zväčša na druhú šancu nedôjde. Obydlie je absolútne izolované od okolitého sveta, alebo sa o tento dojem aspoň Zhang snaží a vzniká tak akési mrazivé bezčasie. Mimo filmového času je takmer aj pán domu, ale na čo sa ním zbytočne zaoberať, keď tu sú štyri a jedna žena. Koľko bolo svatieb a pohrebov neprezradím. (24.06.2016)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $2,603,061║Tržby Celosvetovo $2,921,172║ Tak pri tomto som nehorázne trpel a po prvej polovici som to povinne vzdal, pre mňa až moc statický dej, aj keď Gong Li je moc pekná vo svojej úlohe a za ten celý čas čo som to sledoval sa to nikam neuberalo, stále sa to točilo len o okolo konkurenčného boja medzi konkubínami, škoda táto téma čo ponúkol Zhang Yimou ma vôbec nezaujala. /30%/ (28.03.2009)

Panečku, to bylo něco! Jednak můj první čínský film a s touhle tématikou, na delší lyrický pasaáže jsem si zvykla poměrně rychle a seděly mi, i čínština.. ale potom ta mrazivost tradic, uzavření v mikrosvětě, smířenost v ženských očí... ještě teď mi z toho není dobře. Stačí, když si vybavim tvář, po který se koulí jedna slza za druhou a nehne se jediný sval v obličeji. Nenávist, soupeření, závist, zoufalství..toho všeho se nám dostává dosyta a pěkně pomaloučku, postupně, až konec graduje. Opravdu emotivní zážitek, kdy si můžeme jako ženy v ČR vážit toho, jak se tu žije.. (19.08.2010)