Gett

Mám Izrael velmi rád, ale pokud se tam děje toto, tak teda s tím mám velký problém. Na rovinu říkám, že tohle je regulerní ponížování žen a absolutně s ním nesouhlasím. Film se rozbíhá pozvolna, ale postupně nabírá na síle až tě nakonci absolutně sejme, tedy pokud máš alespoň trošku empatie. Hlavní hrdinka je pro mně skutečná hrdinka, která se bije za svou svobodu s neuvěřitelnou vytrvalostí a musím říct, že jak její manžel, tak ty soudce považuju za mužský zrůdy. Vůbec si neumím představit, že bych se chtěl rozejít s nějakou ženskou a musel bych od ní mít plný souhlas a když ne, rozhodovalo by o mně a mém žvotě trio jiných cizích žen. Musel bych ospravedlňovat svoje důvody, volat své přátelé ako svědky mého vztahu, řešit intimní věci, doprošovat se. Uff, nechutný, absolutně nechutný. Ronit Elkabetz podává v roli Viviane životní herecký výkon a musím říci, že dlouho předlouho jsem nějaký ženě nedržel tak moc palečky a současně mně bylo na blití z chlapa ( jejího manžela a soudců ) jako v tomto filmu. Ten film na mně doléhá teprve teď, po jeho skončení. Izrael mně tímto zákonem silně zklamal, protože proti tomuhle je pro ženy i peklo wellnessem. (07.02.2018)

O tom, ako niekedy kultúrno-náboženské zvyky môžu človeka priviesť až na pokraj šialenstva, alebo aspoň poriadne znepríjemniť život. Čakať toľko rokov na rozvod a i to len s neistým výsledkom, tak to je vážne na tabletky. Veľmi dobre natočená komorná dráma zo súdnej siene, ktorá disponuje častou tendenciou privádzať diváka do zúfalstva, podobne ako aj hlavnú hrdinku. 80/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman. (22.02.2016)

Asi první izraelský film, který ve mně hlodal ještě nějakou dobu po shlédnutí. Ono téma snad musí hlodat v každém, protože to, jak se v Izraeli staví k manželství mi rozum opravdu nebere. Herečka Ronit Elkabetz tu hraje naprosto dokonale postavu v manželství, která se chce nechat rozvést. Manžel ale nechce a dělá ji ze života peklo. Aby se mohla rozvést, potřebuje svolení manžela a i židovského soudu, kde v ani jednom případě ji nikdo není nakloněný. Byl jsem v šoku, jaké praktiky v současné době v Izraeli fungují. Takové nepatří do západního světa a film na tento zákon naprosto skvěle poukazuje. Dialogovkou, která se odehrává převážně v soudní síni a celé dvě hodiny nenudí. Stačí po první půlhodině přijmout způsob vyprávění a pak už se jenom budete vézt a němě zírat... (11.02.2018)

Po třech měsících... Rozchod Nadera a Simin po izraelsku. Je doslova zarážející, kolik toho mají íránská a izraelská společnost společného vlivem své patriarchální podstaty. Absence emancipačních snah, Blízký východ v jednom obrovském kotli taví lidská práva a speciálně práva žen, nehledě na hranice, národy, země... Tvůrci natočili strhující konverzační snímek, naprosto bezezbytku vytěžili všechny přednosti tak hojného subžánru soudního dramatu, čehož základem je mistrně napsaný scénář a nadhodnotou použití symboliky, jemných náznaků proměny obuvi, oblečení a jejich barevných odstínů... Po třech měsících... (29.09.2015)

„POZNEJ SVÉ MÍSTO, ŽENO…“ /// Průvodce rozvodovým řízením Židů. Tohle stačí vidět, páč prožít… Absurdní, dlouho trvající divadlo o několika (soudních) dějstvích. Konverzačka, ve který je spousta keců vlastně vo hovně. Melou si tady všichni to svoje a snad i proto jde o kus pro silný povahy, který dokážou ocenit herce a dialogy (monology). Absurdní, neuvěřitelný, ale fakt dobrý divadlo, ve kterým oceňuju nahlédnutí do kultury jiný země, ve který si nikdo nedovoluje pochybovat o schopnostech soudu, udělených jak nebem, tak zemí. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chcu vybudovat židovský domov, který povede ke slávě Izraele. 2.) Jsem chytrá žena a proto držím ústa zavřená. 3.) Thx za titule „KenoL“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (12.08.2015)