Scénář:
Vincent ParonnaudHudba:
Olivier BernetHrají:
Chiara Mastroianni, Catherine Deneuve, Danielle Darrieux, Simon Abkarian, Arié Elmaleh, Sean Penn, Iggy Pop, Gena Rowlands, Stéphane Foenkinos (více)Obsahy(1)
Kritiky uznávaný memoár Marjane Satrapiové s názvem "Persepolis" ožívá v tomto zábavném a upřímném animovaném celovečerním filmu. Snímek vypráví dojemný příběh o mladé umíněné dívce a jejím dospívání v Íránu za dob islámské revoluce. Rodiče se začnou obávat o bezpečí neohrožené Marjane a rozhodnou se ji poslat do školy v Rakousku. Bezbranná a opuštěná Marjane prožívá v cizím městě typické strasti puberty. Navíc zde musí odrážet narážky na náboženský fundamentalismus, kvůli kterému uprchla ze své vlasti. Postupem času ji společnost přijímá mezi sebe a ona dokonce prožije i lásku. Po dokončení střední školy ale zůstává sama a její stesk po domově je stále nesnesitelnější. Aby mohla být zase se svou rodinou, rozhodne se Marjane vrátit zpátky do Íránu. Třebaže to znamená nosit šátek na hlavě a být součástí tyranské společnosti. (Cinemax)
(více)Videa (6)
Recenze (443)
jedno z děl, které se nebojí kontroverze a ať už si o Íránu myslím cokoli (domnívám se že snímek je poměrně hodně antiislamistický, není tam snad jediná kladná postava muslima), musím uznat, že snímek je velice kvalitní a to především proto, že zobrazuje myšlenkový, emocionální a názorový vývoj z holčičky v mladou ženu. Aláh akbar ()
Mohl bych dát filmu plný počet s tím jak mě hrozně uchvátil svým tématem a vizuálním zpracováním ale to bych byl sám proti sobě. Vizuální stránka je sice neobvyklá ale o nějaké atrktivitě nemůže být řeč. A příběh? Popravdě také žádná sláva a víceméně se jedná o další story na téma "jak to tenkrát bylo těžký" tentokrát z pohledu íranské dívky. Podobně jako takový "Valčík s Bašírem" (také se jedná o animovanou výpověď ale z jiného místa a jiným způsobem výpravěný) silně přeceňovaný a veskrze průměrný film. A klidně mě zbičujte. ()
Škoda, že svoboda, demokracie, marxismus a Lenin jsou zde hesla skandovaná v jedné řadě. Sama hlavní hrdinka by asi byla překvapená, kdyby viděla, jak málo se diktatura sovětská v projevech liší od té teokratické ajatoláhovské. Levicově intelektuálský patos mi tu lezl na nervy... jinak je to na pohled pěkné, mnohdy vtipné a dojemné taky. ()
Tak hezkou animaci jsem opravdu dlouho neviděl. Dneska je populární udělat všechno pokud možno co nejvíc barevný a ještě k tomu ve 3D. Persepolis je ale na jednu stranu animace působící poměrně jednoduchou formou, ale na druhou stranu z ní vyřazuje obrovské množství emocí, které prostě pouhým posmutnělým obličejem ucítíte i Vy. Navíc tu autoři vypráví hodně zajímavý příběh dívčiny v období přerodu Íránu v totalitní stát a tváří se, že i dosti objektivní formou. Animovaný film pro dospělé, který probudil i takovou zemi, jako je zrovna Írán k tomu, aby se vyjádřila a dala najevo, co si o západní kultuře myslí. Podle mě hodně vypovídající a věcné... ()
Tento film pro mě byl velmi příjemným překvapením - animací, příběhem, vyobrazením hlavní hrdinky i historických souvislostí Iránské revoluce a následné íránsko-irácké války. Dvojrozměrná po většinu filmu černobílá animace působí v teď už rigidním a nenápaditém světě počítačových 3D trháků velmi osvěžujícím dojmem a navíc je podpořena velmi silnou osobní zkušeností autorky a současně hlavní hrdinky znepokojivého příběhu. Zážitek je o to silnější, že navzdory černobílému zpracování, vidění tehdejšího světa je podáno velmi komplexně - nic nemá rub a líc. Ani hlavní hrdinka, jakkoli je nám sympatická, není prototypem bezvadného nadčlověka. Má své vlastní chyby, které občas způsobí nepříjemnosti i náhodnému nevinnému přihlížejícímu. Persepolis je vynikající reflexí politických změn v Íránu, které vpodstatě trvají dodnes. Šáha Pahlavího nahradil Chomejní, autokratickou diktaturu nahradila další, tentokrát teokratická, jež i v dnešním Ahmadínedžánovském Íránu má k idylce daleko.. P.S.: Neznal jsem původní komiksovou předlohu, ale i kdyby, srovnávání filmu s tištěným médiem mi bylo vždycky proti srsti... ()
Galerie (25)
Photo © Sony Pictures Classics
Zajímavosti (12)
- Ve scéně, kdy Marjane s hrůzou pozoruje ruku trčící z trosek, se její obličej pomalu přetvoří v pokřivený výraz z malby „Výkřik“ norského malíře Edvarda Muncha. (Bertramm)
- Catherine Deneuve (matka Marjane) jako jediná propůjčila svůj hlas jak originálu, tak i anglicky dabované verzi. (DaViD´82)
- Film, mimo spousty dalších ocenění, vyhrál i Cenu poroty na festivalu v Cannes roku 2007. Autorka Marjane Satrapi ocenění věnovala všem Íráncům. (DaViD´82)
Reklama