The Anatomy of Religion
Epizody(3)
Obsahy(1)
1. část - Nová věda o náboženství Kognitivní religionistika je jedním z nejprogresivnějších přístupů v současném zkoumání náboženského chování. Co a jak ale konkrétně zkoumá? Otázka pro vědce z Masarykovy univerzity v Brně, kde před několika lety vznikla Laboratoř pro experimentální výzkum náboženství - LEVYNA. Výzkum religionisty Jakuba Cigána přibližuje náboženskou konverzi člověka jako významný okamžik v životě, který může zásadně ovlivnit paměť a změnit způsob, jak pracujeme se svými vzpomínkami. Sestry Olejákovy si jako čerstvé členky Adventistické církve touto zkušeností v nedávné době prošly. Potvrdí jejich příběh názor vědců? Výzkumník Vladimír Bahna se ve svém experimentu naopak zaměřil na prožívání bolesti a hnusu v extrémních rituálech. Proč jsou právě strach a fyzická muka tak často jejich součástí? Odpovědi budeme hledat ve svědectví muže, na nějž silně zapůsobilo setkání s ostatky buddhistických mistrů i mezi členy pražské komunity, kteří prožitek hnusu a bolesti používají k prohlubování poznání sebe samých.
2. část - Tělo, mysl, společnost Jak fungují nástroje mysli a těla, které podporují soudržnost a hodnoty společenství? Druhý díl tohoto populárně naučného cyklu hledá odpovědi právě na tyto otázky. Výzkumníci Martin Lang a Radek Kundt z brněnské Laboratoře pro experimentální výzkum náboženství LEVYNA zkoumali, nakolik společně prováděné pohyby, sdílený rytmus či už jen samotné fyzické vybuzení může motivovat ke spolupráci a chování podporující skupinové hodnoty. Proč je právě zpěv a tanec do mnohých rituálů tak neodmyslitelně zapojen? Odpověď se vydáme hledat za členy komunity Haré Kršna a novopohany. Nezůstaneme ale jen u náboženských jevů. Podobně utužují svoje společenství členové Věrné gardy brněnských Sokolů, kteří se ke společnému cvičení scházejí již několik desítek let, i kolegové z IT firmy, kterým jejich pravidelné volejbalové zápasy pomáhají nejen s fyzičkou.
3. část - Cesta do lidského nitra Jaká tajemství našeho těla a mysli odhalíme, když sestoupíme do hlubin lidského nitra? Závěrečný díl tohoto populárně naučného cyklu představí modlitbu a meditaci jako jedny z nejznámějších prostředků k prohloubení praxe daného náboženství i k dosahování mimotělních zážitků. Proč tomu tak je? Odpovědi budeme hledat spolu s českými muslimy, kteří nám osvětlí přesně daná pravidla jejich modlitby, i s brněnským dzogčhenovým buddhistou, jemuž meditace slouží jako prostředek komunikace s mistry této nauky. Jak tyto mechanismy fungují, zjistíme díky experimentům Evy Kundtové-Klocové a Silvie Kotherové, dvou výzkumnic brněnské Laboratoře pro experimentální výzkum náboženství - LEVYNY. Zatímco první z nich se věnovala tomu, jak naše vnímání a hodnocení ovlivňuje poloha těla, v níž se nacházíme, druhá na experimentu, podobajícímu se kouzelnickému triku, osvětlí schopnost lidské mysli prožívat mimotělní zážitky. Že nemusí být vždy příjemné, doloží výpověď dívky, která trpěla několik let spánkovou paralýzou. Naopak filmovému střihači Luboši Ondráčkovi střídání tělesných poloh pomáhá při jinak sedavé práci. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (2)
Nápad to bol určite dobrý - náhľad na náboženstvo z pohľadu vedy alias reliognistika. Bohužiaľ úroveň spracovania je nedostačujúca. Trojdielny pokus pôsobí skôr ako prednáška mladých ľudí, než ako plnohodnotný dokument. ()
Galerie (33)
Photo © Česká televize / Miroslav Vlček
Vybrané aspekty náboženstva nazerané prizmou kognitívnej religionistiky (cognitive science of religion) od českých a slovenských odborníkov z laboratórneho centra LEVYNA ... Prvý diel je venovaný predovšetkým fenoménu náboženskej konverzie chápanej ako schopnosť mysle (pamäte) konvertitu o ex post autobiografickú (re)konštrukciu spomienok. Okrem tejto tematiky sa tento diel venuje problematike prepojenosti (a ambivalentnosti) pocitu hnusu a strachu v kontexte istých predstáv a rituálov (napríklad vešanie na železné háky)... Priebežne (po prvom diely) hodnotím dokument na 3*. Ako hlavné mínus vidím predovšetkým minimálne časové rozhranie (26 min.) pre tak veľké a komplexné témy (samotná problematika konverzie by chcela aspoň samostatnú hodinovú časť pre poskytnutie základných informácií). Viac priestoru by som taktiež venoval samotným odborníkom a ich laboratórnym výskumom (s prepojením či odkazom na paralelný zahraničný výskum). Bolo by taktiež (minimálne vizuálne) vhodné prezentovať viaceré príklady/prípady k jednotlivým témam a neopierať sa iba o jediný "model" (napríklad prezentovať viaceré rozmanité "modely konverzie"). To by však samozrejme chcelo iný (predovšetkým väčší) formát. No napriek tomu je nesmierne chvályhodné, že sa režisér J. Motal odhodlal k takémuto projektu, ktorý ponúka českej a slovenskej (laickej) verejnosti možnosť oboznámenia sa so súčasným evolučno-kognitívnym pohľadom na náboženstvo - ľudským fenoménom, ktorý možno chápať a vysvetliť na naturálnom podklade - ako produkt mysle. (11.5 2015) --- Druhý diel je venovaný problematike vplyvu (nielen) náboženských rituálnych aktivít na určitú skupinu (resp. skupinové správanie). Mnohé náboženské úkony v sebe neodmysliteľne obsahujú rozmanité rytmické či pohybové aktivity, ktorými sa (podvedomo) vytvára a upevňuje skupinová identita, súdržnosť a spolupráca. Prvá časť nás upozorňuje na fakt, že aktívne zapojenie sa do aktivít určitej skupiny, v zmysle koordinovaného správania sa jedincov v rámci danej skupiny - rytmické či iné pohybové aktivity (napr. konanie kírtanu v hnutí ISKCON) - má z evolučného hľadiska za následok podporu prosociálnosti a vo všeobecnosti posilňovania (vnútro)skupinovej identity a kooperácie. Druhá čas bezprostredne nadväzuje na tematiku výskumu v oblasti (rituálneho) posilňovania prosociálnosti a koordinácie, a to prostredníctvom skupinového (emočného) "nabudenia" (napr. aj na základe už zmienených rytmických či pohybových aktivít, ktoré môžu viesť k pocitu intenzívneho zážitku). Takáto skupinová rituálna "excitácia", potom môže na jednej strane ľahko viesť k vnútro-skupinovej solidarite/prosociálnosti/kooperácii, no súčasne, na druhej strane, môže viesť k formovaniu opozície (až nenávisti a násiliu) voči "iným/odlišným" skupinám (dištinkcia "My verzus Oni"). Náboženské predstavy a rituály (a nielen náboženské!) tak v závislosti na nasmerovaní skupinovej dynamiky môžu spájať ako aj rozdeľovať (fragmentizovať a polarizovať) spoločnosť na súperiace jednotky. Tento diel hodnotím na 3 a pol *. (17.5 2015) --- Tretí, záverečný diel je venovaný tematike "vtelenej a rozšírenej mysle/kognície" - jednak (subjektívnej) situovanosti tela a mysle a jednak poukazuje na fakt ukotvenosti mysle v (materiálnom) prostredí. Myseľ podľa tejto koncepcie nefunguje ako nezávislé a samočinné médium (v zmysle mysliaceho stroja/počítača), ale naopak je bezprostredne utvárané a formované svojou situovanosťou v ľudskom tele a v prostredí, ktoré ho obklopuje. Prvá časť má za cieľ dotknúť sa problematiky "spirituálneho prežívania", teda obracia pozornosť z (vonkajších) rituálnych prejavov k "vnútornému/duchovnému svetu" človeka, ktoré zažíva pri určitých telesných (nielen náboženských) úkonoch (meditácia, modlitba). Špecifická poloha tela (napr. kľačanie) tak bezprostredne ovplyvňuje kognitívne a emočné danosti mysle, ktoré následne vedú k vyvolaniu určitého "duševného prežívania". Druhá časť sa dotýka tematiky telesného ne/ovládania vedomia o vlastnom tele - vplyv "vtelenosti mysle " na (de)konštruovanie vedomia a (iluzórnych) predstáv o vlastnom "ja". Takáto (de)konštrukcia vedomia nastáva napríklad pri rozmanitých halucinačných (vizuálnych/sluchových) stavoch. (mimochodom hypnagogické klamy vznikajúce na základe spánkovej paralýzy, dokumentované v tejto časti, nachádzajú isté styčné body so skúsenosťami u tzv. predsmrtných zážitkov)... Tento diel hodnotím na 3 a pol*. (26.5 2015) - Summa summarum: Dokumentárny cyklus Anatomie náboženství je pozoruhodný a svojím spôsobom unikátny počin v českej dokumentárnej produkcii (dokonca nepoznám žiaden zahraničný dokument, ktorý by sa takto pokúšal o prezentovanie kognitívno-evolučnej interpretácie fenoménu náboženstva). Je len škoda, že cyklus nebol vystavaný na väčšom a komplexnejšom formáte - každá z dvoch časti prezentovaná v jednotlivých dieloch by si tak zaslúžila samostatný (aspoň hodinový) formát (dokopy teda 6 samostatných dielov) ... Celkovo teda hodnotením cyklus na 3 a pol* (70/75%). PS: Hoci cyklus nesie názov "Anatomie náboženství" nie je (paradoxne) ani tak rozprávaním o náboženstve/náboženstvách, ako skôr rozprávaním o "anatómií ľudskej prirodzenosti". () (méně) (více)