Můj život jako pes

Chudák chlapec, nemal to ľahké. Tento typ dramédie mám celkom rád, no pri tejto mám taký pocit, že sa nevyužilo všetko, čo tento námet ponúka, čoho dôsledkom bolo, že ma výsledné filmové spracovanie nadchlo menej ako som čakal a nechalo ma pocitovo chladným. Alebo možno to chcelo len lepšiu a nápaditejšiu réžiu, neviem. Na tie chlapčenské huncútstva, prvé trampoty s láskou a pod. sa síce dobre pozeralo, ale to bolo tak všetko, inak len išlo o totálnu emotívnu sterilitu a veľký odstup, od postáv i udalostí s nimi spojených. Film preto u mňa za pár dní asi upadne do večného zabudnutia. Priemer. 60/100 (18.12.2017)

Především hlavní představitel (který mi zprvu nepřišel sympatický a na konci jsem z něj nemohl spustit oči) má zásluhu na tom, že je tenhle film uvěřitelný a v pravém smyslu slova milý. Neuhýbá před vážným nebo trapným veselým ani dojemným tématem - a neuhýbá tak vyváženě, že pocit ze snímku je (alespoň pro mne) velice pozitivní. (03.04.2009)

Cekem příjemný rodinný snímek o dětství chlapce Ingemara (Anton Glanzelius), kdy se zdravotní stav jeho matky (Anki Lidén) natolik zhoršuje, že je poslán na venkov k příbuzným. Ale zde nemusí truchlit, protože poznává jinou část života, kde lidský život plyne tak nějak více pospolitě a harmoničtěji. Najde si nové kamarády, pozná příbuzné, kteří ho mají rádi a prochází prvníma láskama a poznáváním odlišností na tělech. Příjemný hořkosladký film o prostých krásách dětství, o krásách, strastech a štěstí bezstarostného dětského života. (29.11.2009)

Perfektni a misty dojemny drama o detech a dospivani, ktery ma fakt paradni a takovou pohodovou atmosferu, prijemnou hudbu a hlavne skvely deti, protoze se fakt chovaj jako deti a nejsou to zadny machrici a opravdu tu asi neni ani jedno dite, ktery by nejak rusilo. Jedinej problem filmu je, ze jde tak trochu od nikud nikam, nic moc se tu vlastne nedeje, deti jen tak blbnou a neni tu ani zadnej poradnej konec. Ale tak nak to ani moc nevadi, obcas je film vtipnej, obcas dojemnej a tech 90 minut pohodove utece. (22.03.2009)

Humorný pohled na svět očima dospívajícího chlapce, který v monolozích naivně ale hlavně tragikomicky komentuje svět kolem sebe. Černý humor nechybí, stejně jako ten situační a výsledkem je krásně lehká severská tragikomedie. Na závěr musím říct, že Anton Glanzelius je snad ta nejnesympatičtější dětská hvězda co sem kdy viděl. Kam se hrabe H.J. Osment a jeho prasečí očka. (21.01.2011)