Kovbojové

Zajímavě pojatý film, který se hlavnímu tématu obrovským obloukem vyhnul a řešení nechal zcela na divácích. Proč šestnáctiletá Kelly opustila (jednou pro vždy) nejen svoji rodinu, ale i svou civilizaci (tu ovšem jen z části). Znaky, ze kterých to můžeme vyčíst či alespoň vytušit, k nám vysílá jednak chování jejích příbuzných (nekompromisní posedlost otcova, distancovanost matky a pokornější hledačství synovo, který sice převezme otcovu štafetu, ale vběhne na jinou závodní dráhu) a vzájemná interakce obou komunit, které už nelze nazvat jinak než francouzsko-muslimská a muslimsko-francouzská. Vrcholné setkání sourozenců proběhne v očekávaném duchu: nepopiratelná radost ze shledání, při němž by slova byla více rušivá než zbytečná, a návrat k rodině; on ke své muslimsko-francouzské a ona k francouzsko-muslimské. Jedna (bílá) kovbojka odjela na koni a druhá (snědá) na něm přijela zpět; v podstatě se tedy nic nestalo. Nebo snad ano? (18.12.2021)

Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykl na formu vyprávění, která neznatelně posunovala čas klidně i o roky dopředu, aby odvyprávěla do konce už dost tak komplexní příběh. U něj jsem se opět ubezpečil, že Francie je aktuálně nejaktivnější zemí, která filmově zbrojí proti Muslimům. Zřejmě je to to poslední, co si vůči situaci v jejich zemi můžou dovolit. A tady se s tím opravdu nesrali, to se musí nechat. Nicméně klobouk dolů za to, že režisér se nebál snad takových 20 let vyprávění smrsknout do necelých dvou hodin a ještě příběh vyprávět nejen ve Francii, ale i na Blízkém Východě a zahrnout do příběhu jednu výraznou hereckou americkou persónu, která do filmu velice zajímavě vstoupila, aby z něj zase velice nenápadně vystoupila. Nebýt sem tam zbytečně dlouze rozvleklých scén, bylo by to na pět hvězd. To jsem si ale uvědomil až v závěru, který mě totálně sejmul. Konečně tedy zase Francie, která na plno odvedla svojí práci. (22.10.2016)

Film dvoch odlišných polovíc, pričom som tento prechod, kedy sa v podstate mení pozícia hlavných postáv, nečakal. Taktiež som neočakával ani ďalšie dejové zvraty v druhej polovici a nakoniec som ani nečakal, žeby film mohol skončiť tak, ako skončil. Postupom času sa začne dosť rýchlo skákať v čase, čo nemusí každému vyhovovať a film predsa len začne trpieť miernou skratkovitosťou. Podobne je to aj s naliezaním miest, kde sa majú nachádzať hľadané osoby, nesledujeme nejaké podrobné detektívne pátranie, proste sa ocitneme na mieste a hotovo. Záver je ale vo svojej mlčanlivosti a striedmosti nesmierne silný, až katarzný. Niekto ale možno iba pokrčí ramenami. (02.12.2017)

Film nejspíš moc lidí neuvidí, ale nedivil bych se kdyby byl nařčený z tendenční muslimské tematiky. Byl poprvé uveden na Cannes festivalu 2015, scénář tedy musel být kompletní minimálně rok předem. Poté jsem narazil na interview s Bidegainem, kde říká, že na scénáři začal pracovat před 5 lety, tedy v době kdy konotace slova muslim byly úplně v jiných sférách. -- Brilantně vystavěný epický scénář, který může svou strukturou připomenout několik let starý vynikajicí americký indie film (prozrazení názvu by mohlo naznačit dějový zvrat) umírněně zrežírovaný bez laciných emocí nebo násilí. Francois Damiens a Finnegan Oldfield jako otec a syn jsou vynikajicí a pětadvacetiletého Oldfielda si dokážu představit jako evropskou hvězdu budoucnosti, netuctový obličej, který na svůj věk působí mnohem dospěleji (trochu mi připomíná Toma Hollanda). Bidegain je expert na scénáře, které se odehrávají během delšího časového úseku a zametl se mnou i ve svém režijním debutu. Dokázal bych si ten film představit ještě o 15 minut delší. Poslední scéna bude při bilancování patřit mezi to nejlepší, co jsem letos viděl a Bidegain hrdě vystoupil ze stínu Jacquese Audiarda a minimálně v souboji s jeho Dheepan u mě vyhrál. 9/10 (25.03.2016)

Je nad slunce jasné, že ten z hlavy jen tak nevymažu. I kdybych se sebevíc snažil, tak to nepůjde. Zanechal stopu, která je tak čerstvá a hluboká, že snad ani nechci. Perfektní, dokonalé představení, táhnoucí se několik let, které Vás přišpendlí k židli, aby Vám při závěrečné scéně vystřelilo mozek z hlavy. Je důležité najít někoho, koho jsi mnoho let neviděl. Mnohem důležitější je fakt, když zjistíš, že už si ho dávno předtím ztratil... (26.09.2016)