Deathdream

Upřímě, moc jsem toho od Deathdream nečekal, ale dostalo se mi velmi dobrého hororu (ačkoli to tak ze začátku nevypadalo). Po dobu trvání snímku slyšíme velmi zajímavou hudbu, která parádně dokresluje pěknou hororovou atmosféru. Párkrát se sice postavy chovají trochu nelogicky, ale i tak jsem jim fandil. Tohle je opravdu hodně netradiční zombie snímek, který působí velmi originálně a na svou dobu docela i dost děsivě, párkrát jsem se opravdu bál. Škoda, že je tenhle film tak málo známý, určitě by si zasloužil víc pozornosti. (26.10.2011)

Já tyhle sedmdesátkový flicky miluju! Je tam zachycená atmosféra, která už v dalších dekádách nebyla, nebo byla nahrazena jinou. Podobnej pocit jsem měl třeba při sledování snímku Silent Night, Bloody Night ze sedmdesátého druhého. Neopakovatelné kouzlo času. V tomto případě krom klasické hororové zápletky režisér přimíchal notnou dávku smutného dramatu. Z vietnamského pekla se domů vrací k rodičům jejich syn Andy, kterého už pokládali za mrtvého. Brzy se dozvídáme, proč je Andy najednou tak jiný a divný. Chladný pocit z něj je téměř hmatatelný. Horor kombinující se s dramatem tu funguje bezvadně. Co mě dalšího dostalo byla hudba, smyčce zařezávající se pod kůži, klavír, ambientní ruchy, to vše v klasickém zvuku své doby. Joooo, tohle fakt žeru! Dobrý bylo, když Andy s partou autem navštívili grindhousové kino, kde zrovna promítali Death in Space a The Spacenauts. Zajímavostí určitě je, že tento film byl první maskérskou prací démona největšího, Toma Saviniho. Už tehdá si dal záležet. (17.03.2023)

Zvláštna ťaživá záležitosť, ktorá primárne nie je ani tak hororom, ale skôr pochmúrnou drámou, v rámci ktorej divák sleduje vyhrocujúcu sa atmosféru v jednej americkej rodine, ktorej morózny syn sa za podivných okolností nečakane "vrátil" z vojny. V záverečných minútach predsa len dôjde aj na hororové prvky a náznaky príslušnosti k zombie subžánru, celkovo som však z Dead of Night mal skôr zmiešané pocity. (30.11.2017)

Clarkův Dead of Night je naprostý unikát mezi snímky o oživlých zombie. Už kvůli nejednoznačnému zařazení do škatulky horor. Stejně snadno se totiž může brát i jako psychothriller, rodinné drama nebo silná alegorie na hrůzy, které si často prožívali domů se navrátivší vojáci z vietnamské války. Slovo Vietnam zde sice nepadne, je ale zřetelně jasné, co nám režisér tím chtěl vlastně říct. Kromě malinko politického pozadí nám film ukazuje rodinu, která se vyrovnává s proměnou jejich dříve šťastného syna na necitelnou bestii, co potřebuje k udržení své tělesné schránky lidskou krev. Celý snímek má opravdu hodně mrazivou atmosféru podpořenou jak skvělými herci, tak zneklidňujícím hudebním doprovodem. Takže aby bylo jasno, vážení, tohle si nenechte ujít! Jeden z dalších zapomenutých klenotů, co si žádá o vaší pozornost. (18.04.2011)

Bob Clark a Alan Omrsby pokračují v cestičce vyšlapané Romerem. Po absurdní satiře diskreditovaných hippie ideálů "Children Shouldn't Play With Dead Things" využívají tentokrát oživlé mrtvoly v kousavé reflexi vietnamského syndromu a problematiky začleňování navrátilců do společnosti, která je nechápe. Jako v případě jiných ožehavých témat tak i tentokrát pokleslé žánrové produkce předběhly Hollywood, který se v případě problematiky veteránů osmělil jim věnovat až o několik let později v konejšivějších a psychologicky zabarvených melodramatech jako "Smutní hrdinové" (1977) či "Návratu domů" (1978). "Dead of Night" sice na jedné straně přichází s brakovou zápletkou o padlém vojákovi, který se domů vrací jako oživlá mrtvola a musí svůj fyzický rozklad oddalovat krví svých nových obětí, ale při tom film nesklouzává k prvoplánové exploataci. Naopak se mu daří prostřednictvím komplexně rozvedené nadsazené premisy divákům předestřít, čím veteráni procházeli, když se z psychologicky destruktivního pekla války navrátili domů do země, které se válka vůbec nedotkla. (19.07.2013)