Musa

Vyobrazenie múz, ktoré boli podľa gréckej mytológie až na ojedinelé prípady ako bolo potrestanie tráckeho poeta Thamyrisa mierumilovnými, ušľachtilými a inšpiratívnymi bohyňami umenia ako nejakých zlomyseľných a krutých démonických bytostí sa mi príliš nepozdávalo a chvíľu som si naň musel zvykať. Musa disponuje viacerými dobrými momentami a nápadmi, ktoré sa však miestami akoby utápali v zbytočnej omáčke, ktorú Balagueró okolo príbehu servíruje. Jaumeho hororová tvorba si stále drží status nadpriemernosti, v režijnom tandeme s Plazom im to však išlo o poznanie lepšie než každému samostatne. (22.10.2018)

Jste-li oddaný poeta, kterého vysává nedostatek básnického střeva, postačí, když se nevědomky zapletete s Múzou, lépe řečeno se sympatickou poběhlicí. Rázem sice nesložíte žádný nový Máchův Máj, jen váš život nabere nový směr, v němž bude dost prostoru pro východní tajemné krásky, půjdou po vás dámy v černém všech věkových kategorií a ze žil si budete dolovat to, co vám brání v rozletu. To samé udělal i profesor literatury, který diváka bere na celkem originální cestu za vykoupením. Jaume Balagueró řídí jeho kroky neotřelým pojetím, není v takové slepé uličce, jako jeho kolega Paco Plaza, s nímž trhl v minulosti největší úspěchy. Nečekejte ale úplné kreativní zázraky. Balagueró chce být jiný, chce přicházet s novými nápady, rozhodně se nespokojí jen s prvoplánovým pojetím bezduchého krváku. Do mytologie múz mohlo být nahlíženo trochu více erudovaně i podrobněji, neb je to zajímavá látka, která mohla být ošetřena. Občasná zmatenost, ať už úmyslná či neúmyslná, dělá příběh v některých fázích těžkopádným, ne úplně přehledným a ne vždy smysluplným. A scházela mně i dostatečná motivace jednotlivých aktérů.Tempo je nastavené ideálně, gore vypadá dobře a není ho kvanta, slouží k správnému vybarvení děje. Trefou byl casting - málo známý Elliot Cowan je snaživý sympaťák, dámská skvadra čítá evropský mix, na který je radost pohledět: Franka Potente, Ana Ularu a vizuálně líbivá Manuela Vallés. A z hlubin zapomnění vytáhli i Joanne Whaley, ta je náčelnicí spolku poběhlic. Příběhu sice schází propracovanost, lze však ocenit, že si tvůrce dal práci přijít na poli hororu s něčím méně v rámci žánru viděným, co je natočeno na patřičné technické a vizuální úrovni. 8/10 (31.03.2018)

Po r. 2000 na mňa strašne silno zapôsobila nová vlna hispánskych hororov. Robili sa atmosférické, temné a drsné pecky, ktoré sa síce nebáli krvavých detailov, ale používali ich s mierou a nečasto (o to pôsobivejšie bolo, keď sa niečo nechutné zjavilo). Jaume Balagueró patril k najvýstavnejším režisérom tejto vlny. Jeho kúsky Temnota, [REC] alebo Nepremožiteľné zlo, mám veľmi rád. Bohužiaľ, Jaume to v posledných rokoch prestal zvládať. Zo špičkového tvorcu výborných hororov sa premenil na unudeného rutinéra, ktorého najnovšie veci nie sú ničím výnimočné. Naopak: sú nezaujímavé, stereotypné, nudné, proste ako od hocijakého najbližšieho režiséra, ktorý bol poruke. A také je, nanešťastie, aj Muse. Pár drobností poteší (to s krkom napríklad), sú tam zaujímavo skombinovaní herci (Franka Potente a Christopher Lloyd je vskutku diabolská kombinácia) a budovanie temnej, ponurej atmosféry Balagueróvi stále nie je úplne cudzie. Ale už to nesiaha jeho prvým zárezom ani po kolená. (08.04.2018)

Profesor literatúry na univerzite v Dubline Samuel Solomon (Elliot Cowan) sa stane svedkom tragédie, pri ktorej zomrie jeho milenka. Rok po tejto udalosti sa stále musí vyrovnávať s tajomnou nočnou morou, v ktorej je rituálne zavraždená neznáma žena. Všetko sa mení vo chvíli, keď sa v správach objavia novinky o vražde, ktorú Samuel videl vo svojich snoch. Zisťuje, že sa práve stal súčasťou tajomnej zápletky, ktorá vedie k mytologickým bytostiam nazývaným múzy. - Tak pri tvorbe tohto hororu pána Balaguera zrejme žiadna múza nekopla, ale pozeralo sa mi na to dobre. Vadili mi výrazné nezrovnalosti, ktoré sa objavujú v tej hlavnej mytológii, pretože múz bolo pôvodne deväť a tu ich je sedem. Dokonca nedokázali pozbierať ani dosť herečiek, ktoré by ich hrali, čo sa mi zdá zvláštne. Je velká škoda, že zápletka je dosť naťahovaná a chýbajú nejaké výraznejšie a hlavne strašidelné sekvencie s týmito bytosťami. Exteriéry sú ale grandiózne a užíval som si každý záber, ktorý sa odohrával vonku. Očakával som od tohto niečo iné, ale nakoniec sa mi to celkom páčilo. + Christopher Lloyd + herečka z Creep a The Conjuring 2 + herec z Howl (07.03.2018)

Mysteriózní horor sází více na atmosféru a tajemno než na krev, byť ani ta zde zcela nechybí. Múzy byly dcerami Dia a přinášely umělcům inspiraci a radost. Bylo jich celkem devět. Zde se setkáváme se sedmi, které ovšem k oněm mytologickým mají hodně daleko. Jsou to spíše démonické fúrie , které prahnou po krvi a libují si v mučení a smrti. Líbil se mi nápad s verši a větami klasiků. Stačí oběti pošeptat do ouška něco vybraného od J. Miltona, Danteho nebo W. Blakeho a jí se při nejmenším spustí krev z nosu. Z těch horších variant je vlastní pozření se zaživa (tedy ono za mrtva by to stejně nešlo). A aby bylo jisté, že vše klapne, je daný citát či verš vyryt nebo vytetován do kůže oběti... Profesor Salomon se musí hodně snažit, aby nebyl další obětí zvrhlých bytostí. Krásný vizuál, mrazivá hudba. Tak trochu do artu, tudíž mainstreamový divák nejspíš nadšen nebude. Já ano. (19.10.2021)