darkrobyk

Špinavý survival s nádhernou kamerou se postupně mění v jediný cíl - ztratil všechno, a tak chce už jen pomstu. Indiáni jsou nevyzpytatelní stejně jako běloši a největší padouch ze všech je úlisný Fitzgerald (Hardyho jsem měl problém poznat). Kapitán Henry je pěkné pako, když s těžce zraněným Glassem nechá největšího hajzla, a tak divák nemusí ani dlouho čekat, jak to dopadne. Scéna s koněm připomene pátý díl SW. Za mě spokojenost, ale plný počet nedám, protože ta přemíra fantastiky mi přeci jen vadila. Glass by byl stokrát mrtvý, byť člověk bojující o život dokáže nemožné. Zde toho nemožného bylo až příliš. Ovšem filmové obrazy by se daly rámovat, ne že ne.

Ale jo. Sice hodně fantastické, jelikož žádný pavouk by ve skutečnosti nedokázal během chvilky zabrat celý panelák, nemluvě o těch rozměrech a množení se v lidech, ale mně to nevadilo, páč jinak by šlo jen o průměrné sociální drama. Samozřejmě srovnání s Arachnofobií se člověk neubrání, já ale v tom více viděl snímek Vetřelci (hlavně tedy facehuggery) zejména pak v garáži. Postavy vesměs nesympatické, což vnímám jako plus, anžto se pak člověk může těšit, až zařvou, místo aby jim držel palce. A není nic divného, že větší nebezpečí než pavouci představují poldové. Snad jen v závěru jsem čekal podobný obraz jako v Království pavouků (1977), jenže to už by těch odkazů bylo asi zbytečně moc. V podstatě nejvíce mi vadil francouzský rap, ale to je můj problém. 4,5*

Vizuálně krásnou lahůdku pro příznivce žluté doprovází atmosférická hudba vytvářející temně snivou mysteriózní náladu. Studie šílenství, která se obejde téměř beze slov. Krásné ženy jsou vražděny, přičemž připomínají klasiky žánru. Fulciho oči, i když tady se nedá zprvu nevzpomenout na Andaluského psa, Argentovy barvy a mezi vražednými nástroji nesmějí chybět břitva ani nůžky. Gore slušivé, krev stříkající. Černá kůže jako poznávací znamení vraha, kdy to nejsou jen rukavice. Parádní.