Zničeni láskou

Každá národní kinematografie má svoje stěžejní téma. Nepřekvapí, že u Francouzů je to láska ve všech podobách - včetně těch zakázaných. Zničení láskou ale trpí jedním záasadním problémem - totiž že ve filmu o spalující vášni skutečná vášeň jaksi chybí. Vztah mezi Annou a Jeanem je naprosto nevěrohodný, ti dva k sobě prostě nepasují, není z nich cítit jiskření, chemie, nic. Několikrát se můžeme podívat na jejich soulož (mimochodem, zajímalo by mě, jak je možné v takovém vězení s tolika zaměstnanci a kamerovými systémy najít tolik času a prostoru pro tolikeré hrátky), pokaždé jí ale chybí zanícení. Anna škemrá, že by chtěla znovu, potřetí, počtvrté, ještě jednou, ale celou dobu vypadá, že se nudí a nebaví ji to. Příběh je vyprávěný z chladného odstupu, jako kdybychom sledovali strohé soudní přelíčení. Zcela tak vyšumí motiv z Faidry, kterou Anna čte, o relativizaci viníka a oběti, protože k rozměrům antické tragédie má snímek hodně daleko. Lze si proto najít nějaké sympatie alespoň pro jednoho z nich. Alespoň že Adèle Exarchopoulosová je výborná. Možná ne přesně trefená, protože určitě není démonickou femme fatale, ale co by pobláznila o tolik staršího chlapa s rodinou, spíš něžnou zranitelnou laní s vyplašeným pohledem. Po Životu Adele má ale za sebou další zajímavou roli. (02.03.2018)

Čerstvý štyridsiatnik za zaľúbi, respektíve sa mu postaví pri krásnej devätnástke, čo môže skončiť dvoma spôsobmi. Buď sa ona začne chovať dospelo, alebo on ako puberťák. Bohužiaľ za b je správne a preto ma táto kvázi šťavnatá a zakázaná hra nijak extra nebavila. Film obsahuje všetky klišé udalosti, typické pre vzťahové drámy všeobecne a vážne ma zdvihnutie manželky manželovho telefóna, keď volá milenka, už po stý krát nezaujíma. Filmu môžeme kvitovať, že neskĺzol do béčkovejších thrillerovo-erotických vôd, ale to je pre mňa iba malé plus, pokiaľ ma film nezaujme v rámci dobrovoľne zvoleného žánru. (24.02.2017)

Taká priemerná romantická jednohubka, akých sa špeciálne vo Francúzsku točí mrte veľa. Možno o niečo originálnejšie zasadenie príbehu do väzenského prostredia, ale tá atmosféra mi tam akosi chýbala. A podstatné je, že ženská predstaviteľka výrazne herecky predčila svojho mužského partnera, ktorému som neveril ani nos medzi očami, nie to ešte nejaké vášne alebo niečo podobné. 55 % (10.09.2018)

Film plný vášně, z něhož jsem žádnou vášeň necítil. Adele vypadá a kouká jako vyplašené zvířátko, ale přitom by měla hrát femme fatale připravující muže o rozum a pokojný rodinný život. Nesejde na tom, že byly podkladem skutečné události, když animální přitažlivost mezi představiteli hlavních rolí není uvěřitelná a stejně nepravděpodobně působí množství prostoru a času, které pro své milostné hrátky za zdmi věznice nacházejí. Na archetypální příběh šílené lásky, postavený na podkladu antické tragédie, je film zase příliš konkrétní a málo nadčasový. Z Faidry, kterou Anna ve filmu čte, tvůrci přejali nejednoznačnost v tom, kdo je viníkem a kdo obětí. Dosáhli jí ovšem jednoduše tím, že nám tají, kým byla protagonistka před nástupem do vězení. Nečitelná je tedy z velké části zásluhou toho, že nemáme, co bychom si o ní „přečetli“. O moc lépe než Anna, charakterizovaná svou marnivostí (neustále se upravuje před zrcadlem, dává si záležet na tom, aby dobře vypadala) a nymfomanií, nedopadl Jean, který považuje řízení věznice za umění (jak francouzské!) a během vášnivé chvilky s manželkou ho nenapadne nic lepšího než zvednout zvonící telefon. Zničeni láskou jsou poněkud mdlou studií chtíče na příkladu dvou postav natolik zaujatých sebou samými, že pro ně okolní svět přestává existovat (v souladu s čím ani my nevíme, co se děje kolem nich a jak je vnímají ostatní). Slibné téma by zasloužilo odvážnější zpracování. Libovolná epizoda Orange is the New Black nabízí intenzivnější divácký zážitek, autentičtější pohled za zdi ženské věznice i smysluplněji jednající postavy. 50% (26.12.2016)

Scénář je poměrně jednoduchý, lze ho zařadit do jakékoliv jiné instituce, ale ten francouzský pel, kdy na mě prýštila nejen chemie těch dvou osob, to je pro ně tak typické, že bych to poznala i beze zvuku a titulků. To nevlastní každá země. A jen tak mimochodem, neznám zamilovaného člověka, který by jednal naprosto smysluplně..........to jen tak na okraj. (18.01.2018)