Ma loute
Ospalá zátoka
Slack Bay
Režie:
Bruno DumontScénář:
Bruno DumontKamera:
Guillaume DeffontainesHrají:
Juliette Binoche, Valeria Bruni Tedeschi, Fabrice Luchini, Jean-Luc Vincent, Didier Desprès, Cyril Rigaux, Brandon Lavieville, Raph, Lauréna ThellierObsahy(1)
Francouzský režisér Bruno Dumont před dvěma lety rozesmál karlovarské publikum svou minisérií Malej Quinquin. Nyní po uvedení v soutěži na festivalu v Cannes vstupuje do kin se svou zdivočelou komedií a retro detektivkou v jednom. Líná zátoka představí slavné herce (Juliette Binoche, Valeria Bruni Tedeschi ad.) ve velmi neotřelých hereckých polohách. Zábavná francouzská komedie odehrávající se v nádherně nasnímaných exteriérech severní Francie ukazuje, že i Francouzi si umí dělat legraci sami ze sebe. (Aerofilms)
(více)Recenze (52)
Něco mezi starou francouzskou slapstickovou školou komedie jako série o Bažantech, Kusturicovým Arizona Dream a loňským megahitem Parazit. Čím dál víc plyne děj, je to ujetější a ujetější. A kupodivu mě to vlastně bavilo. Jen některé karikované charaktery degenerátů jsou opravdu přestřelené a nevtipné. ()
Uletené, doslova. ()
K tomuhle filmu jsem se dostala čirou náhodu, nic jsem od něj nečekala a dokonce jsem ho ani neviděla od začátku. Možná to způsobilo, že jsem byla dost zmatená kdo je kdo a co se děje ale postupem času sem se opravdu bavila. Film si na nic nehraje a snaží se vás pobavit. Ideální na sobotní podvečer. ()
Groteska. Být to černobílé a němé, tak tomu nic nechybí :-D Ne, stopáž 122 minut je vážně přehnaná, i vzhledem k tomu, že to nemá prakticky žádný děj, a divákovi je úplně jedno, jak to dopadne.... ()
Tento film sedne opravdu jen málokomu. Doufal jsem, že mně ano, ale bohužel ne. Vydržel jsem se dívat asi 25 minut a jen zíral, co to proboha je. Komedie? Tak za tu dobu mi nepřišlo nic zábavné, jen trapné anebo úchylně debilní. Odpad. ()
11. MFF Cinematik ()
pokud je groteska černobílá, němá a Krátká, tak snad, jenže tohle ani nemůžu hodnotit ()
Přeukrutně bizarní, trochu Monty Pythonovské, trochu Jeunetovské, nebetyčně vtipné povídání ze severního pobřeží Pas-de-Calais, kam se přes léto jezdí do své vily v neo-egyptském stylu rekreovat afektovaní, pocitem nadřazenosti trpící a dílem geneticky, dílem morálně zdegenerovaní Francouzi, aby se tu oddávali neřízenému žasnutí nad prostotou venkova a jeho obyvatel, jež provozují na větrem bičovaném pobřeží venkovní restaurační stan či svébytně pojaté převoznické služby. Srovnání s Troškou je mimo, protože u Dumonta se padá, přehrává a persifluje ne prvoplánově, protože by měl pád ze židle spustit nekonečné salvy smíchu, ale až v druhé řadě, jako potvrzení, že tady svět není v pořádku. Důležitou roli tu ale bez pochyby hraje znalost francouzské mentality, protože bez ní se skutečně Ma Loute jmůže jevit ne jako geniálně absurdní film, ale právě jen jako hloupý troškovský kameňák. 90 % ()
V prvé řadě je to sociální satira na zbohatlíky a plebs a je velmi zdařilá. ()