Reklama

Reklama

Girl Power

Trailer 1

Obsahy(1)

Girl Power je dokumentární film o ženách, které zasvětily své životy graffiti, i když této subkultuře naprosto dominují muži. Dokument je založen na silném osobním autobiografickém příběhu pražské writerky Sany, která ho natáčela po celém světě více sedm let. Zároveň nás seznámí s ženskými writerkami z patnácti měst světa. Fascinující cestopis přichází s novým pohledem na fenomén, který je širokou veřejností často chápán jako vandalismus, ale lze ho vnímat i jako životní cestu. (A-Company CZ)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (24)

Furmi 

všechny recenze uživatele

Od staručičkého Show Must go On vidím 1x dokumento o graffiti a rovno od susedov Čechov. Nice. Nedopadlo to zle. Ale ako často vravím "stále môže byť aj lepšie". Graffiti mám rád ale stále asi viac fandím street art-u ktoré je mi bližšie a osobnostne ho považujem za väčšie umenie ako bombiť nejaké vlaky nie veľmi premakanými a zvladnutými piece-mi. To sa mi aj v dokumente asi zdalo take podstatné. Proti ženám v tejto sfére nič nemám. No nedá sa poprieť že kvalita ich diel je v mnohých prípadoch oveľa nižšia ako u mužov. Čo je ale asi aj spôsobené tým že je ich v tomto svete menej a u mužov vyššia konkurencie schopnosť. ()

Rex Mundi 

všechny recenze uživatele

Rozhodne zaujímavý a asi aj pomerne unikátny dokument a aj sa dobre pozeral. Len ja sa nedokážem preniesť cez to, že tagovanie stien, vlakov atď. považujem za vandalizmus. Nevidím na tom nič pekné a už vôbec nie záslužné. Že chcú ľudia po sebe zanechať nápis, to nepovažujem za ospravedlnenie. Možno som v istých veciach konzervatívna, ale vyrástla som s průpovídkou "jména hloupých na všech sloupých". Umelecké (v tomto filme "legálne") graffiti a "murals" (nástenné maľby) je úplne iná kategória, TO obdivujem a rešpektujem. Ale čarbanie po vlakových súpravách sa mi hnusí, sorry. Jednoducho nemám rada ničenie, fandím tvoreniu. V tom vidím rozdiel medzi tagovaním a maľovaním graffiti. ()

Reklama

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Důležité věci napsala ve svém komentáři už uživatelka Wewerush. Téma a základní nápad na jeho zpracování jsou skvělé. Jen ho nedostal ten správný člověk a ze správného důvodu. Škoda, že ufňukaná, nesebevědomá, vnitřně naprosto nesvobodná Sany vlastně nikdy nepochopila odvážný nápřah a osvobozující rozměr grafitti, a tak za všemi svými idolkami vlastně snaživě a dotěrně "dolézá", sama v sobě a svém ordinérním životě uvězněná jako moucha v pavučině, aniž by si to ale chtěla připustit. Naopak, veškerým svým konáním, film v to počítaje, se snaží si o sobě vsugerovat opak. Lze s ní soucítit, lze ji litovat, ale nelze její důvody věnovat se grafitti a všem jeho ikonám přehlížet. Film je tak v celé své délce obsahově a vyzněním zatížený pocitem trapna za Sany a při mnohých scénách, kdy pro doument úplně zbytečně dává prostor svým "trápením", "lítostivosti" a notorickému vysvětlování, jak důležité a odvážné věci to jako holka přece podniká, i pocitem trapna z ní - kdyby se rozhovorů se slavnými writterkami chopil někdo zdravě sebevědomý, kdo je stejné krve, mohl z toho být fantastický, strhující film, který by se od nich dozvěděl ještě úplně jiné věci - na položených otázkách záleží. Takhle je to ale bída a smutek z uzoufání, film, který se nešťastná holka pokusila natočit, protože ji u holek grafiťaček přitahuje síla, kterou v sobě sama postrádá, aniž by si to ale uměla přiznat, a tak film věnuje tomu, že se pořád pokouší řadit mezi ně. Bolí z toho u srdce, upřímně. Stejně katastroficky se bohužel její pochroumaná osobnost podepsala i do formy dokumentu - místo sestříhání použitelných scén do přijatelného tvaru čelíme dlouhým stopážím vysvětlování, proč něco nešlo natočit, jak jí chybějí peníze nebo spolehliví kamarádi, aby natočila tenhle či onen skvělý rozhovor - někdy zobrazované Sany dokonce usvědčuje z liknavosti a nalhávání - proč ve Vídni utráceli peníze a čas vyjídáním banketů, místo aby prostě natočili cokoli? Její přístup má i do přístupu odhodlaného dokumentaristy často daleko, zvlášť ve chvílích, kdy ji přemáhají její sklony k beznaději a depresím. **** Čili jestli Vás nezajímá čistě grafitti jako takové, ale ženská/dívčí síla, běžte se raději v rámci Jednoho světa podívat na Hooligan Sparrow, Speed Sisters nebo Radical Grace. Jinak je to víc psychologický film o jedné nezralé, rozpolcené dívčí osobnosti, která se zhlídla v silných holkách se sprejem. *~~ ()

Lozisko 

všechny recenze uživatele

Girl Power je o subkultuře ke které máte buď kladný vztah a nebo neopak. Točit dokument o subkultuře je vždy náročné a častokrát se snímek setká s nepochopením. Jako tomu bylo u Kmenů. Někdo namítá, že sprejeři jsou vandalové a tak by dokument neměl vůbec vzniknou. Nesouhlasím. Dokument překvapí svou otevřeností. Graffiti neglosuje, ale poukazuje i jak moc může být graffiti pro sprejery destruktivní. Sany jsem měl možnost se potkat na debatě po promítání dokumentu v Ústí nad Labem. S graffiti, alespoň s tou nejvíce undergroundovou částí údájně skončila. ()

blondboss 

všechny recenze uživatele

Je správne položená otázka, či má zmysel točiť film o grafitoch. Zmysel to pre niekoho možno má, no musíte byť cieľová skupina a musíte to mať v krvi. Vcelku slušne auto-myšlienkovo natočený dokument z prostredia komunity grafiťákov, pričom hlavne odkazy na zahraničné mestá boli zaujímavé. Každopádne mňa táto téma jednoducho nezaujala a nevytvoril som si k tomu vôbec vzťah. Čo dodať? Ako bolo spomenuté v samotnom dokumente, asi som len jeden z tých priemerných chalanov, ktorí grafiťácke baby jednoducho nechápu :) 45 % ()

Galerie (14)

Zajímavosti (2)

  • Natáčelo se v New Yorku, Amsterdamu a také v jihoafrickém Kapském Městě. Při natáčení v zahraničí štábu z auta zmizela veškerá technika. (ČSFD)

Reklama

Reklama