American Honey

Nevím, americký med, americký sen, nebo možná spíš ženský sen, nevím. Každpodáně svět tvrdě postavený proti všem formám intelektuáoní a jiné reflexe, takový život ze dne na den, "zen" (nyní a teď) zbavený své vnitřní podstaty. Zkusit si to - i u nás - může každý, stačí jen odhodit zábrany (Američanům známé jako "rat race") - v mládí jsem na to také napsal písničku, která začíná: "chtěl bych být negrem co slouží milionářům / na stůl jim nosí kofolu a rum / sám si pak zajde na pár panáků / a zbytek peněž nacpe do slamáku / chtěl bych být negrem, svýho života mám dost / z těch krysích závodů mám jen krysí zlost atd". Režisérka Andrea Arnoldová to sice pojímá trochu jinak, více americky, ne jako protest-song, ale jako protest-business. Pozn. 1: V poslední době se množí filmy o nutnosti a způsobech, jak se rozejít s prací a/nebo s rodinou, pokud takové vztahy už nejsou funkční. Americký med patří také do této oblasti. Přesto je to asi poslední způsob, který bych si sám vybral. Pozn. 2: Z CD jsem nedávno poslouchal knihu "I Am Ozzy". V tomto smyslu také nic moc, ale je tu něco, co to uvádí do rovnováhy, a tedy vede i ke šťastnému konci: hudba! Ozzy jen jeden, protože Paranoid je také jen jeden. (09.05.2019)

Andrea Arnold má filmování opravdu ráda, protože když už s natáčením jednou začne, neví, kdy skončit. Délka filmu je neobhajitelná, tady měl nastat nemilosrdný tanec nůžek, jehož výsledkem mělo být zkrácení snímku nejméně o 50 minut. To ale není jediný prohřešek, který jí vyčítám. Fish Tank mě kdysi emočně rozcupoval, American Honey vyvolal opačné pocity. Je to jako sestoupit z Petřínské rozhledny rovnou na dno Macochy. Jsem jiná generace, poslouchám jinou hudbu, mám jiný pohled na svět a jiné ideály než hrdinové filmu, ale v tom zásadní problém nevidím. Pravda, mladičká Star mně typově sedí víc na členku gangu, která právě zkopala bezdomovce, než na dívku, co prožívá první milostné dobrodružství a snaží se zapadnout do podivné hipsterské komunity - ale vem to nešť. Především cítím z filmu pózu a nevěrohodnost. Partičce hajzlíků z Edinburgu jsem v Trainspottingu jejich sviňárničky věřil, to byl věrohodný pohled na skotskou drogovou scénu, podepřený osobní zkušeností. Téhle skupině ukázkových loserů nevěřím ani pozdravení. Šéfka skupiny by z karavanu dokázala ještě tak pást tři pouliční prostitutky, jedna třetina podřízených by nebyla schopna prodat nejspíš ani sebe sama na parkovišti pro řidiče náklaďáků a druhá by zvládla ještě tak pozici drogového dealera ve špatné čtvrti. Jediný skutečný prodejce mezi tou sebrankou páchnoucí spáleným tabákem i ledasčím jiným byl Jake - vlastně jediná opravdu zajímavá postava příběhu (ten, co nelže, jen prodává a k tomu přece manipulace patří). Přesto nebýt té absurdní stopáže, snad bych o slabé třetí hvězdičce uvažoval, takhle ale nemám na výběr. Celkový dojem: 40 %. (05.03.2021)

Reziserka Andrea Arnold /Red Road/ sa konecne predviedla. Asi si konecne napozerala doma v obyvacke dostatok Road Movies, a taxa rozhodla ze aj ona nieco natoci. A dobre urobila! Vysrala sa na dejovu liniu - ja sa ospravedlnujem, to mi zase uletelo, chcel som pochopitelne napisat, ze film nema dejovu liniu a je to len sled volnych asociacii a scenok, ktore drzi pokope rezia. A ono to funguje - hlavne ako spoznavanie ciest USA niekedy v roku 2016 : 92 % (11.08.2018)

Někde mezi Andreiným Akvárkem a Spring Breakers Harmonyho Korina. Hlavně díky kameře velmi stísněný a bezvýchodný film. Na to aby se American Honey dal brát jako regulérní sociální drama, místy příliš audio-vizuálně-i-obsahově ustřeluje a dostává se "ven z koryta", následně se ale vždy vlije zpátky. (29.10.2016)

Často nadávám na zdlouhavé filmy bez pořádné zápletky… a tohle kupodivu nebude ten případ. Road tripy jsou boží věc a tohle je možná ten nejlepší, co jsem kdy viděla na filmovém plátně. Je jiný. Jeden z těch filmů, které si vás získají tím, jak jsou natočené. Naprosto dokonalá hra se světlem. Jednoduše hoďte všechno za hlavu, kochejte se každým záběrem a nechte se unášet na vlně osvěžující hudby. Plný počet nakonec dávám zcela pocitově, protože jsem si užila každou minutu té dlouhé stopáže. A o tom to koneckonců je. Zpívání American Honey v dodávce nejlepší, scénu po ní už jsem nepotřebovala. (15.10.2016)