Svět ticha

Malle začínal jako dokumentarista, určitě se tedy Cousteauovi hodil. Společně natočili nezvykle krásný snímek, který si neodpustil i drsné momenty. Takže z dokumentaristického hlediska je vše v pořádku. Z lidského hlediska je divákovi tak nějak těsno na duši, když vidí scénu se žraloky, při níž se jako jediný rozumný zachoval jezevčík. (25.12.2013)

Sú časy, kedy biológovia používali pri výskume dynamit, aby pozbierali a identifikovali všetky morské živočíchy, žijúce v istej lokalite, už za nami? Alebo sa to deje dodnes, len sofistikovanejšie? Aj dnes pri skúmaní prírody ovládne výskumníkov inštinktívna nenávisť a zaútočia na predátora so všetkou zúrivosťou a zbraňami, čo sú poruke? Ako to vidno pri dorážaní ranených žralokov vo filme? Alebo zase: deje sa to isté, len so zdanlivo menej nápadnými prostriedkami aj dnes ? Cousteau nepochybne zvieratá rád mal, čo dokazujú aj intenzívne hostiny z darov mora na palube lode. Jazvečík, ukázaný na odľahčenie v pár záberoch hojdajúcej sa lode, bol posádkou nepochybne tiež milovaný. Ale morské živočíchy akoby boli z druhoradejšej kategórie, než tie suchozemské. Áno, skrýva sa tu veľa milých záberov, plných farebných rybičiek. No tie s ubližujúcimi výjavmi sú prezentované ako niečo prirodzené a vedcom a biológom vlastné. Vnímanie po 60. rokoch je dnes vo všeobecnom povedomí iné. Iste i vďaka tisícom aktivistov, uvedomujúcich si, že každý živočích na Zemi má rovnaké právo na život. A že zbytočné zabíjanie za účelom vedy, testovania či výskumu nie je kóšer. Nemôžem udeliť plný počet - pri niektorých záberoch od hnusu striasalo. Oceňujem historický prínos. Spočíva v zachytení niekdajšieho vnímania prieskumu tajuplných priestorov pod hladinou morí a oceánov a nevyhýba sa ani kontroverzným obrazom a myšlienkam. Dnes vnímanými ako čosi barbarské a protiprírodné. (10.10.2015)

Všechny přírodopisné dokumenty, které jsem viděl, měly jednu společnou věc. Všichni zainteresovaní vědci, biologové či ekologové prováděli své výzkumy co nejšetrnějším způsobem, tak aby jejich práce měla minimální negativní vliv na dotyčnou faunu, či flóru. Co však předvádí tato banda bezcitných dobytků pod vedením "legendárního" Jacquese Cousteaua, je projevem úchylné zvrácenosti. Ničení atolů, bezdůvodné týrání vorvaňů a vybíjení zlosti na žralocích. Navíc tyto zavrženíhodné činy prezentují s jakousi přirozeností, která má být řadě biologů vlastní. Že se tato záležitost pyšní jako jedním z prvních barevných dokumentů pořízených podmořskou kamerou mě vůbec nezajímá. Shlédávám ho za sprosté barbarství s totální absencí sebemenší špetky respektu vůči životnímu prostředí. Čím si tohle vysloužilo Oscara mi zůstává záhadou. (09.09.2021)

Na jednu stranu super, protože zde jsou skutečně úchvatné záběry na život v moři, které ani po šedesáti letech nezestárly, na stranu druhou je pro mě docela nepříjemné sledovat tyhle "vědce", jak se nám snaží něco odhalit. Jejich chování k přírodě je mnohdy naprosto bez respektu, což mě děsí. Film pak podle mě jen splňuje efekt něčeho zajímavého za každou cenu. (26.08.2017)

„Proč jsem natočil „Svět ticha"? Protože ode dne, kdy jsem prvně objevil nedaleko pobřeží Provence život pod mořskou hladinou, usiluji sdělit ostatním lidem své obdivuhodné poznatky a vysvětlit jim, že je třeba v podmořských výzkumech neustále pokračovat..." říká autor filmu a velitel lodí Kalypso Jacques-Yves Cousteau. „Svět ticha" není prvním filmem tohoto badatele. Dosavadní filmy však byly amatérskými snímky, určenými pouze pro malé skupinky zájemců a odborníků. První z těchto filmů se chlubil největší dosaženou hloubkou osmnácti metrů. Některé záběry filmu „Svět ticha" byly pořízeny v hloubce 75 metrů v nejvyšší hloubce dosažitelné s dosavadní výzbroji posádky Kalypso. Podstatnou část aparátů, kterých potápěči Kalypso používají, si vynalezli nebo dokonce sestrojili sami na základě svých dlouholetých zkušeností, ať je to speciální skafandr, podmořské kamery, nebo elektrická torpéda, která umožňují, rychlý a pohodlný přesun pod vodou i na větší vzdálenosti a jiné. Pro výzkumy ve větších hloubkách však bude třeba vynalézti další speciální přístroje, které by umožňovaly potápěči vzdorovat velkému tlaku vody a přitom ho nezbavovaly možnosti volného pohybu. Zkušenost, že podmořský život je podroben pevné zákonitosti, ve které hraje náhoda jen minimální úlohu, umožnila natočit „Svět ticha", jak říká autor, „podle předem připraveného scénáře jako v atelieru s herci, kteří se dostavili před kameru v určený čas." (Filmový přehled 28/1957) (10.10.2007)