Shadows
Režie:
John CassavetesScénář:
John CassavetesKamera:
Erich KollmarHrají:
Ben Carruthers, Lelia Goldoni, Hugh Hurd, Rupert Crosse, Greta Thyssen, John Cassavetes, Seymour Cassel, Jack Ackerman, Anthony Ray, Mel Stewart, Tom Reese (více)Obsahy(1)
Cassavetesův první celovečerní film předkládá svěží, energií nabitý portrét tří černých sourozenců, žijících během beatnické éry na Manhattanu. Nejstarší Hugh se těžce ohání jako bavič v nočním klubu a podporuje ostatní tím, že rozehřívá diváky ve striptýzovém baru. Jeho světlejší bratr Ben je náladový trumpetista, skrývající emoce za tmavými brýlemi a pózami hippíka. Věčně se někde potlouká, pije s přáteli, balí holky a koleduje si o potíže. Nejmladší Leila je temperamentní kráska, která zkouší, co vše zmůže její přitažlivost. Když ji svede hezký, ale nezralý mladík, který zařadí zpátečku, jakmile zjistí, že není bílá, Leila zjisťuje, že je zranitelnější, než si myslela. Stíny, natáčené přes dva a půl roku (1957 - 1959), vznikly na základě improvizací, které Cassavetes organizoval ve svém semináři dramatického umění. První verze filmu se veřejně promítala koncem roku 1958, ale Cassavetes v předtuše neúspěchu natáčel dalších 20 dní, z nichž přidal mnoho nových scén a zároveň odstranil téměř dvě třetiny původního snímku. Ačkoli závěrečné titulky tvrdily, že co jste právě viděli, byla improvizace, konečná podoba byla ve skutečnosti pečlivě napsána a plánována. Tuto kopii restauroval Filmový archiv Kalifornské univerzity v Los Angeles. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (25)
Asi by se to dalo shrnout jako naprostá kravina, ale protože to tu má 74% a já dávám 1*, trošku to rozvedu. Takže Stíny jsou "nezávislým" filmem, který jde od ničeho k ničemu a hodinu a půl sleduje snad 15 postav. Postavy melou kraviny, řeší kraviny, hádají se, mlátí se a naprosto mě nezajímaly. Jedinou špetku zájmu ve mě vzbudila Leila a její vztah s Tony, který skončil na rasové otázce. Jinak naprosto příšerná nuda. ()
[2,5*] Nezávislý film o skupine mladých ľudí z New Yorku, ktorí trávia čas potulovaním po rôznych podnikoch (kluby, kaviarne, bary). Dýcha z neho atmosféra života (najmä toho nočného) v New Yorku v danej dobe, podfarbený je výbornou džezovou hudbou. S príbehom je to už slabšie, je pomerne banálny a postavy si ma tiež nedokázali získať - čiastočne s výnimkou Lelie, ktorá bola spočiatku celkom zlatá, ale potom sa začala chovať ako úplná krava. A navyše, Lelia Goldoni teda ako černoška ani trochu nevyzerá. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. ()
Preafektované ženy, kričiaci muži. Kedy to už skončí? Nuda porovnateľná s La Dolce Vita. A celé to bola improvizácia... ()
Bez mučení přiznávám, že jsem naprosto nepochopil, o co šlo. ()
Nechci kazit hodnocení, protože jinak mám jeho filmy rád, ale tady to nebylo pro mě. Takže raději bez bodů. ()