Dancer
Танцовщик
Dancer
Dancer
Režie:
Steven CantorHudba:
Ilan EshkeriHrají:
Sergej Polunin, Jade Hale-Christofi, Valentino Zucchetti, Igor Zelensky, David LaChapelle, Monica Mason, Tony HallObsahy(1)
Obdařen ohromnou vytrvalostí a zanícením, Sergej Polunin vzal taneční svět útokem a stal se historicky nejmladším sólistou Královského baletu v Londýně. V pětadvaceti letech, na vrcholu kariéry, však odešel a rozhodl se tanec zcela opustit.
Původem ukrajinský "rebel baletu" Sergej Polunin se ve svých devatenácti letech stal historicky nejmladším sólistou Královského baletu v Londýně. O dva roky později, na vrcholu kariéry, se však rozhodl z baletu odejít a nakonec opustil taneční svět úplně. Dokumentární snímek režiséra Stevena Cantora sleduje život tohoto osobitého umělce, od jeho marnotratných začátků na Ukrajině přes strhující výkony ve Velké Británii, Rusku a nakonec i ve Spojených státech, kde ho David LaChapelle natočil při tanci na Hozierovu skladbu "Take Me to Church" a video se okamžitě stalo hitem internetu. Film ale kromě oslavy Poluninova ryzího talentu a nespoutaných ambicí přemítá také o tom, že bohatství a úspěch možná k nalezení osobní a profesní identity nestačí.
(HBO Europe)
Videa (2)
Recenze (72)
Ľudia vidia len to pozlátko. Keď sa niekomu darí tak vytvárajú okolo neho zhluky a ospevujú ho; keď začnú problémy tak sa neboja osočovať a vytvárať vlastné súdy. Nezamyslia sa nad tým, čím si môže prechádzať, čo ho môže trápiť, aké sú jeho radosti a strasti, akých má vnútorných démonov. Nie, nie, nie, pretože zaoberať sa niekoho emóciami a problémami je príliš vysilujúce. Serjoža je tanečný unikát, no zároveň aj úplne obyčajný človek, ktorý žije, dýcha a cíti rovnako ako ostatní. ()
Zajímavý dokument, možná vysvětlující často nevyzpytatelné chování jednoho z nejlepších tanečníků na světě. Mám z něj ale dojem, že úporná snaha Sergejových rodičů, předevšímm matky, měla za následek nejen mimořádný úspěch, samozřejmě podmíněný jeho výjimečným talentem, ale taky to, že je z něj dneska vyhořelý tanečník, zcela odcizený své rodině, která se mezi tím stejně rozpadla. V sedmadvaceti letech už je téměř na konci své umělecké cesty, teď je důležité, aby se v klidu rozmyslel, jak dál, aby byl jeho další život radostnější. ()
Tyhle dokumenty se tak těžko komentují, protože pronikají srdcem a to nejde mluvit ani psát, pouze plakat. Mně se to stalo několikrát, ale když přišel moment jeho Posledního tance, který komentoval Sergej slovy : "Když jsem tančil na TAKE ME TO CHURCH s nikým jsem nemluvil. Natáčelo se to mnoho hodin a skoro celou tu dobu jsem brečel. Hlavou mně běželo úplně všechno............čeho zanechávám......", to byla chvíle, kdy se mně obrazně zastavilo to mé srdce a tekly mně slzy jako hrách..... ()
Tohle je dokument, který se nebojí ukázat osobnost geniálního tanečníka ve všech jeho podobách, tedy i ve chvílích, kdy padá na zem, mnohdy svou vinou. Sergei se nebál na sebe nechat koukat kameru a ukázal nám sebe skutečně ve všech nuancích. A sledovat ho, jak tancuje... To se musí líbit i mě, i když balet nemám rád. ()
Nadchlo mě, že to není jen film o tanci a o jednom nesmírně talentovaném, i když ne zrovna šťastném, klukovi. Jsme svědkem velkého sebeobětování celé jeho rodiny, což nakonec vedlo k odcizení a k jejímu rozpadu. Stojí to vůbec za to? A jaký závazek má umělec ke svému talentu? Je opravdu povinen mu všechno obětovat, i když vlastně nechce? ()
Reklama