Blikající světla

Snad první dánský film, který mě nějak nezaujal. Mads Mikkelsen a Nikolaj Lie Kaas pro mě dosud v nezvyklých rolích, o to více se mi líbili, Ulrich Thomsen také předvedl standard, nicméně příběh, zápletka, humor, jestli tam nějaký vůbec měl být, nic moc. Možná mi to jen nesedlo, protože o žádném dánském filmu bych si nedovolil říct, že je špatný. (11.09.2011)

Tragikomedie. To, o co se naši furianti marně snaží celá léta, zvládnou Seveřani na první dobrou. Kromě jiného je to taky krásná ukázka toho, kterak efektivně rozpohybovat ekonomiku v oblasti pohostinství. S označením "chlapskej film" bych souhlasil, mně osobně pak z toho všeho vyplývá nové pořekadlo "točí jako Dán." (07.08.2017)

Tak Thomsen a Mikkelsen si tu hezky nacvičili bubu kukuče na ty svoje Proctory, případně Hanibaly ,- takže za to i za ty pivní pasti u pláže a protože stejně tenhle týden v TV nic lepšího nebylo,  to nakonec na slabší čtyři hvězdy je. - Ještě že tu máme takové pofiderní staničky jako je např. Film+, páč nevím, kde jinde bych po dvacetitřech letech od vzniku filmu na tohle někde narazil. (29.07.2023)

Když se sevařani dobře vychrápou, tak uměj humorovat na všechny strany. Tady jsou všechny ty vtipný dialogy a absurdní scénky, tak krásně zakomponovaný do příběhu, že to člověku přijde jako úplně samozřejmý. Celej film je neskutečně dobrá mixerka všech možných žánrů, až se divím jak to všechno spolu může fungovat. Při těch vzpomínkových scénách hrála hudba, která mě vracela někam k filmům Sergia Leoneho, hlavně tedy k bijáku Tenkrát v Americe a měl jsem při nich i stejný pocit, tedy, že moje srdce si uspořádalo takovou privátní párty na oslavu vynálezu zvaný film, no a z této tiché soukromé srdcové párty šly tóny spokojenosti i do mé hlavičky a z mé hlavičky tu svou spokojenost milé rád přenáším do zdejšího hodnocení. (03.03.2013)

Blikající světla v sobě prazvláštně mísí žánry komedie, krimi, trošku akce a hodně absurdity. Toho posledního jmenovaného především ;-). Ze začátku jsem nad tím trošku vrtěla hlavou, ale pak jsem si to začala vychutnávat, oni totiž ti čtyři kamarádi jsou takoví lůzři a průšviháři, že jim nakonec musíte fandit, i kdybyste nechtěli... Postupně poznáme jejich neradostné dětství, nehostinné domovy a tím pádem i důvod, proč je každý z nich takový, jaký je, blikající světlo ve tmě. A nyní jsou na cestě s kufrem plným peněz, rozhodnutí konečně si užívat života. Kvůli zranění jednoho z nich se však musí na dva týdny ukrýt v polorozpadlé zavřené hospodě v lesích a tam... tak nějak symbolicky nachází každý sám sebe. Teď jen zbývá otázka, jak se to bude zamlouvat Faeřanovi, který si je na loupež toho kufříku najal... Přísahám, že jsem do úvodu nevěděla, že tam hraje i Mads, ale role praštěného zlodějíčka se zálibou ve zbraních mu sedla jak ušitá. Pro mě čistý průstřel.. chci říct, zásah. (05.09.2013)