Cesta utrpení

Stívn natočil v posledních letech spíše megasračky. Navíc často pouze akční, kde absolutně rezignoval na nějaké fighty. K mému úžasu, nevím co se v něm hnulo, ale zřejmě se rozhodl že zase jednou potěší více své fanoušky než svou pokladnici a znovu se vydal předvést něco ze svého umění. Jasně je to 66letý pardál a často působí trošku trapně jak jej obdivují mladé holky, že jej ovšem obdivují kluci, tomu docela i rozumím. Několikrát tady ve své Poslední misi rozkmital ručky a výsledkem byla protivníkova demolice. Sice je to blbě natočené, ale pořád tam něco ještě z umění zůstalo. Kdyby měl točit podobné filmy, proložené občasnými moudry, asi bych nenadával. Jistě staré dobré časy se už nikdy nevrátí, ale tohle ve mě alespoň vyvolalo chuť se podívat na starého dobrého Caseyho "kurva" Rybacka. 40% (04.01.2019)

S jistou znalostí kontinuity Seagalovy tvorby musím říct, že jde o jeden z jeho nejlepších filmů poslední doby a bulharské produkce mohou být zapomenuty. Vím přesně, proč tohle Seagal natočil, zapadá to přesně do jeho světa, má to v sobě odkazy k jeho raným dílům, jen místo tehdejší syrovosti se tentokrát vydal meditativnější cestou s až snovými a mystickými záběry - což se mi líbilo, film to povýšilo a hodně jsem to ocenil. Samozřejmě, že o ty souboje tady vůbec nejde, a možná schválně jsou natočené sice profesionálně a zručně, ale až sebeparodicky (a cíleně, viz ty přehnaně digitální cákance krve), takže naprosto chápu, proč mému synovi přišel film jako komedie. Jenže za vší tou zábavou leží skutečně poselství o tom, jak jsme si zkazili svět tím, že to, co dřív sloužilo dobru věci, jen zneužíváme - a nejde jen o čínské kung-fu. Občas je to přitažené za vlasy (scéna matky dcery s leukémií), ale nakonec jsem moc rád, že jsem to viděl, protože ta snaha o pozitivní a duchovní náhled na svět z toho sice naivně, ale optimisticky trčí, a já osobně mám raději optimističtější náhled na svět a na život. No a navíc tady zazní hned tři Seagalovy písničky, z toho jeho blues-jazzová verze Blue Suede Shoes pod názvem BBQ pod závěrečnými titulky. (29.04.2019)

Sensei Štefan v relatívne zaujímavom filme, ktorý si napísal sám a ktorý v jeho filmografií posledných 20 rokov fakt vyniká. Nie príbehom, ten je taký štandard (starý vyslúžilý profík, čo odložil násilie, zašitý v ázijskej džungli, kde lieči a trúsi múdra, je donútený vrátiť sa do akcie), ale mimoriadne elegantnou "ázijskou" réžiou s dôrazom na výtvarnú stránku a aj zopár ozajstnými nápadmi. Zvyšok je napoly také to jeho východniarske mudrovanie, nie zvlášť hlboké, ale ani úplné bláboly - a napoly akcia. Tá nie je žiadny zázrak, ale v medziach normy sa dá uveriť, že bojuje naozaj on - a mladšie ročníky sa tu aj celkom predvedú. Axe (nie že by to potreboval - tá jeho neporaziteľnosť je hlavne pri jeho súčasnom výzore fakt otravná) tu totiž dá dohromady aj nejaký ten tím - ktorý je celkom cool, ale moc si ho bohužiaľ neužijeme. Takže celkove - hlavne vďaka obrazu - pekne pozerateľný a bezbolestný kúsok, ktorý je inak asi takým Stevenovým pokusom zanechať za sebou nejaké to múdre memento osvietenejšej akčnej hviezdy o násilí a bojových umeniach. Aj to je sympatické. (07.02.2022)

Ja som mal Seagala vždy rád a každý jeho nový film si pozriem, bez ohľadu na (ne)kvality jeho predchádzajúcich počinov. Koniec koncov je dávno jasné, že časy jeho najväčších hitov sú už dekádami preč a jeho aktuálna tvorba mi nepríde o moc horšia ako tvorba iných béčkových akčných hrdinov typu Van Damme či Lundgren. Toto mi prišlo za posledné roky snáď najlepšie, nieže by to bol nejaký akčný hit, ale aspoň tu mal hlavnú úlohu a očividne sa angažoval, bola tam tá jeho obľúbená juhovýchodná kultúra, mytológia, hudba, akupunktúra & samozrejme bojové umenie s niekoľkými fajn drsňáckymi scénami. Už to samozrejme nikdy nebudú tie veľkolepé bitky čo kedysi, ani chudší moc nebude, keďže je v týchto smeroch obmedzený artritídou a jej liekmi, no aspoň tú gangsta briadku by mohol konečne zhodiť. Kto si bude chcieť robiť srandu, tak si tu pravdaže svoje nájde; či už to že sa vyvaľuje na posteli alebo si drží na rukáve motýľa, ale mne to nijak nevadilo. (26.09.2018)

Hodnoceno jako komedie. Momentálně jsem od svých filmů odříznut a tak beru, co jde a tak jsem se, po doporučení jednoho mého kámoše, podíval na tohle. Abych to uvedl na pravou míru, i on to bere komedii, já to tak bral taky, ale odpusťte mi, to jinak nešlo. Seagal pořádně ztloustl a jako akční hrdina působí strašně směšně. Ještě, když tu má jakési magické léčitelské schopnosti, žije někde v Thajsku, je mistrem kung-fu (on je Seagal vlastně taková Kung-fu Panda) a nikdo mu za celý film nedá ani ránu. Do toho se z něj neustále sypou nějaká filozofická moudra a ve filmu samotném jsou zvraty jak z nějaké telenovely na Prima Love. Děj je jednoduchý, ale tak tohle se akčňáku vyčítat nedá. Tady jde hlavně o to, jak strašně směšně to celé působí. Ani nevím, jestli mi je Seagala líto nebo ne. Zase na druhou stranu, o něco se furt snaží, i když akčního hrdinu by měl asi pověsit na hřebík. Ale tohle, tohle se nedá brát jinak než jako komedie, protože ono to i celé vypadá strašně levně... 3* (28.03.2019)