Listopad

Jedna z nejkrásnějších současných filmových balad o nenaplněné lásce a zaprodané duši. Příběh je vyprávěn do značné míry vizuálně, protože si to může dovolit. V žádném případě si nemyslím, že by zvítězila forma nad obsahem (to je podle mne případ např. Nabarveného ptáčete či slovenských Služebníků). Film zcela nerezignuje na rozumové chápání děje, avšak z velké části vtahuje diváka směsicí archetypálních obrazů (ďábel, Bůh) či univerzálních lidských prožitků (láska, smrt). Zdánlivé bizarnosti v příběhu přestávají rušit ve chvíli, kdy si dovolíme vstoupit do příběhu nezatíženi předsudky a začneme hledat za podivnou formou konkrétní významy. I přesto, že jsme znovu a znovu konfrontováni s příběhem zaprodané duše a opakovaně tento notoricky známý příběh prožíváme, navzdory tomu se necháme nachytat, protože nějak věříme v to, že dobro zvítězí. (06.11.2021)

Pomaličky plynúca báseň plná krásnych momentov - kedy prízraky a obludy a samotné manifestácie hriechu naberajú konkrétne podoby. To zlé a to nechutné vyviera z prapodstaty stredu medzi pohanským a kresťanským. Úlohu hrajú živly, tradície a zvyky - akokoľvek bizarné ale plné opodstatnení. Sme odrezaní od reality. Sme v niečom čo sa nedá úplne popísať. Je to tak trochu o láske. O smrti. O bizarnostiach a nežnosti. O dotykoch - či už tých smrteľných alebo láskavých a o degenerovanom spoločenstve, ktoré opustilo morálny základ. Čiernobiely manifest Rainera Sarneta nie je pre každého. Ale je plný pôsobivých scén. Hlavná predstaviteľka Liiny je krásna. (29.08.2019)

„VSTÁVAT! JE PÁMÁTKA VŠECH ZESNULÝCH. JDI PŘIPRAVIT SAUNU…“ /// Ty vole… větev s lebkou ukradne krávu, pak ze sebe udělá vrtuli a vodletí s ní do letních… kecám – zimních krajin. Naštěstí umí mluvit, takže chce nějakou práci a proto umře (?). Tak tohle bude kurevsky náročný!... Černobílej vizuál, sporá výprava a výběr největších zjevů z oblasti působí fakt dobře! Místy děsivě, vo což (bych si troufl tvrdit) jde. Filmová zajímavost pro artový uchyláky (což kurva nejsu!). Nevím proč, ale spíš než Kytici mi to připomíná Osadu havranů. Jo a vo čem to bylo? Vo lásce přece… přesto (radši) nehodnotím. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Rehepapp ehk November“, kterou v roce 2000 napsal Andrus Kivirähk, číst nebudu. 2.) Mor u nás léčíme kalhotama na ksichtě. 3.) Dostal jsem za úkol uvařit lektvar z potu, chlupů z podpaží a hovna. Zapomněl jsem, k čemu je… 4.) Thx za titule „mindhunter29“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (05.08.2018)

Také bych chtěl svého Kratta ale duší bych se za něho neupsal. Jednoduchý a magický příběh z estonského venkova u kterého jsem byl po celou dobu snímku okouzlen. Nevím jestli něco podobného ještě někdy uvidím. Už jen za nádherný vizuál a skvělou kameru si to zaslouží hodnotit pozitivně. Pro mě asi nejlepší osobní zážitek z Varů doplněn projekcí v nádherném městském divadle a za účasti obou hlavních představitelů. Nadruhou stranu rozporuplné reakce chápu. (06.07.2017)

,,DAJ MI PRÁCU." ,,CHOĎ SPRAVIŤ REBRÍK Z CHLEBA." __ Komentované s odstupom štyroch mesiacov od videnia. Svojou bizarnosťou, námetom a spracovaním čisto artová záležitosť, ktorá už v čase nakrúcania mala ambície žať úspechy po všemožných festivaloch. Čiernobiela kamera najväčšmi umocňuje celkové vyznenie, osobne v nej však vidím istú snahu o vyumelkovanosť a napadlo mi, nakoľko by bol výsledok odlišný pri využití farebných filtrov, striedajúcich sa napr. s ročnými obdobiami. Najväčší dojem však vo mne zanechali postavy krattov, ako možno vôbec prvej vytvorenej ,,umelej inteligencie". Poeticky filozofujúci snehuliak podporuje baladický charakter filmu, ktorého záver začína byť postupne zrejmý. Film, ku ktorému sa dá nielen časom vrátiť, ale zároveň nabáda zoznámiť sa s dielom autora predlohy. (345. hodnotenie, 39. komentár k filmu) (01.08.2020)