Režie:
François OzonScénář:
François OzonKamera:
Manuel DacosseHudba:
Philippe RombiHrají:
Marine Vacth, Jérémie Renier, Jacqueline Bisset, Myriam Boyer, Dominique Reymond, Fanny Sage, Jean-Édouard Bodziak, Jean-Paul MuelObsahy(1)
Chloé, mladá křehká žena se sklony k depresím, začne docházet na psychoterapii a bezhlavě se zamiluje do svého psychologa Paula. Poté, co se milenci sestěhují, začne Chloé zjišťovat, že v Paulově minulosti něco nehraje, až objeví existenci jeho jednovaječného dvojčete. Proč Paul přede všemi skrývá, že má bratra? Jaké dávné tajemství je spojuje a rozděluje? A jde skutečně o dvojče, nebo jen o promyšlenou lež, kterou se Paul snaží zakrýt druhý život svého temnějšího já? (Aerofilms)
(více)Videa (4)
Recenze (97)
I když je to můj pátý film od Ozona, byl to více než režisérovo jméno příslib nahé Marine Vacth, co mě přitáhl. Hned začátek to ale zazdí, teda ostříhá. Marine to tady nesluší, zestárla, je vyzáblá a vypadá jak Marta Vančurová v Jáchymovi. Je to správně psychologicky mysteriózní, a i když je jasné, že na první záběr spotřeboval pan režisér dublérku, Marine je nahá velmi často a ukazuje hodně. Ještě víc se mi ale líbil Jérémie Renier v dvojroli, byl správně mefistofelovský. Jo a nečtěte si předem obsah, přijdete o překvapení. Simply clever auta nejsou ve francouzském filmu moc často k vidění. Atmosféra fajn, na konci trochu lekačka. ()
Je to neskutočná haluška a do poslednej chvíle som netušil či je to všetko len v hlave hlavnej postavy alebo sa niekto hra z jej mysľou tak dokonale, že aj divák môže mať z toho chaos v búdke. Film toho ponuka naozaj veľa. Hlavná postava je viac vyzlečená, ako oblečená. Sú tu aj dvojičky, bozkávanie sa jedného pohlavia a aj iné praktiky, ktoré sa do komentára nehodia. No proste divák nemá šancu si ani na chvilku vydýchnuť, lebo čo i len jedna nepozornosť a divák bude viac zmetený ako bol doteraz. Film je plný halucinácii, bludov, ale ktoré prerastajú až k dojmu, že to môže byť skutočnosť alebo aj je? Dlho sa mi nestalo, že som tak úpenlivo čakal na finálnu pointu, aby som konečne zistil, ako to s tými hlavnými postavami naozaj je. A pointa nie je až tak originálna a hádam ani zaujímavá, ale pri tak intenzívnom až heroickom výkone postav aj deja je to aj tak jedno. Lebo režisér roztočil takú ohromnú jazdu plnú pocitov, ukážkovej kamery, strihov a aj vynikajúcej technickej podpory, že keby bol lepšie zvládnutý koniec, idem na najvyššie hodnotenie, takto za silne 4*. ()
Detailní záběr vystupující z vagíny, zajímavá hlavní hrdinka a vcelku poutavé erotické scény plus úvodní stříhání vlasů, které jsem okamžitě litoval. Víc se mi těžko z toho filmu zaryje do paměti a lepší nad ním vůbec moc nepřemýšlet, mám totiž nepříjemný pocit, že by člověk šel s hodnocením ještě níže, pan režisér se v tom všem co chtěl říci a sdělit trošku utápěl, ale vizuálně to topení za jedno vidění stálo. ()
Příběh super. Je to vymyšlené fakt skvěle. Herci jsou také dobří. Nicméně, to ztvárnění “porodu” mě vážně znechutilo. Už na základce nám pouštěli porod a to jsem si myslela, že je to nechutné až hrůza a od té doby nechci dítě. Ovšem tohle to překonalo. Normálně mi ani nechutné věci nevadí, ale tohle je moc i na mě. Takže úspěch. ()
Zbytočne moc sa tu chce Ozon podobať De Palmovi s Cronenbergovými koreňmi (Dead Ringers). Cez psychologicky dobre rozohranú milostnú trojku s atraktívnym obrazom (tie zrkadlá sú proste super) sa totiž dopracuje iba do thrillerovej hračky s pointou, v ktorej vyšumí do prázdna rastúci konflikt medzi postavami - teda to, čo robilo film zaujímavým. Slabšie francúzske dvojča v tieni toho kultového, amerického. S divácky atraktívnou dávkou sexu. Úvodný záber kamery, vyliezajúcej z vagíny, si na kino plátne nemůžete nechat ujsť. ()
Reklama