Nemilovaní

Veľmi dobrý film. Dráma o tom, kam to "novodobí Rusi "strednej vrstvy" dotiahnú, so svojim egoizmom a neláskou. Za ten pocit "studenej depresie" dávam len a len tri body. Film si zaslúži rozhodne viacej, ja ale nemám rád depku. Toľko bezútešnosti a ľudského chladu v dvojhodinovom filme som už dávno nevidel. :( (19.11.2017)

I když místy prosvitne filmem něco jako naděje, stejně máte pocit, že nad postavami se neustále vznáší spíše něco temného a deprese. A nad divákem taky. Jako kdyby bylo všechno, co postavy dělají, tak nějak špatně, a nebylo možné z té smyčky za žádných okolností vypadnout. Ale stejně chcete sledovat až do konce. (27.03.2018)

Chladné, kruté, pravdivé. Ruského režiséra Andreje Zvjaginceva zajímá vztah manželů, kteří spolu jen dožívají. Jdou od sebe, každý má jiný vztah, nesnášejí se, pohrdají jeden druhým, roky fungovali bez lásky, pojí je pouze dvanáctiletý syn, kterého vlastně ani nemají rádi, a dávají nevybíravě najevo, že je momentálně špatně řešitelnou přítěží. Jenže pak se kluk ztratí. Je to nekompromisní, ale zatraceně pravdivé. Stačí se kolikrát rozhlédnout kolem sebe. Lidé se vrhají do vztahů, neumí spolu mluvit, rozcházejí se kvůli malichernostem, vstupují do manželství a hypoték, aniž by se pořádně znali. A milovali. A respektovali. A chtěli si rozumnět. Tvůrci to do nás perou, poukazují na neúčelnost institucí, na děsivě pochroumané vztahy, na sociálně-politické problémy současného Ruska. Lhostejnost vztahů podporuje i zimní počasí. Brzy pochopíme, že odcizení se předává z generace na generaci, že společnost je nesmírně konzumní, že dospělé zajímá zejména uspokojování vlastních materiálních a sexuálních potřeb. Zvjagincev se doslova vyžívá v dlouhých statických záběrech, přesto diváka drží v napětí a donutí ho sakra přemýšlet nad tím, co právě sleduje. (08.02.2018)

Vynášeno do nebes a papírově perfektní film. Těšil jsem se a to jsem neměl dělat, ve výsledku jde o "obsahově" nevyužitý potenciál, který i přes syrovost a reálnost prostředí schází mnohé. Zásadní problém vidím v nedostatečně prokresleném otci, jeho nevěře i občas uměle vloženému prvku závislosti na sociálních médiích, která nemá tu potřebnou pointu. (22.01.2018)

Znepokojivě realistický a zádumčivý film, který svým syrovým a chladným pojetím dané látky evokuje snímek "Prisoners". Film Nelyubov Vás zaujme především svým odtažitým odstupem mezi hlavními postavami, což ve výsledku působí lehce depresivním, místy i zvláštně povědomým dojmem. Pokud se tedy přenesete přes několik scénáristických zaškobrtnutí, bude i pro Vás film Nelyubov výborným zfilmovaným důkazem toho, že bez vzájemného respektu a lásky to prostě vážně nejde. (17.11.2017)