Recenze (4)
Je zajímavé, že tenhle film tu má víc interpretací. Pro mě osobně je to taková švédská (a přírodní) verze Bezúčelné procházky. A já sám takové bezúčelné procházky provozuji velmi rád a těžko někomu, kdo to nemá podobně, vysvětlím proč. Už jenom kvůli tomu se mi to hodně líbilo. A do toho všeho je to skvěle natočené, skvěle zahrané (hlavně teda Max von Sydow je zde úžasný, ale to ani není nic překvapivého) a dobře se na to dívá, takže díky tomu se mi to líbilo ještě víc. A když si vezmu, že postava, kterou zde hraje Max von Sydow, mi charakterem trochu připomínala Wandera, tak ten plný počet prostě dát musím. Jen jsem moc nepochopil to s tím kamenem, ale to je fakt skoro zanedbatelné mínus. 5* ()
Tento krátkometrážní skvost s naprosto uchvacující kamerou si kráčí s nádherně poetickým nádechem, který spolu s hlavním nekonvenčním hrdinou dolehl až k mému srdci. Tichá protestní bouře zádumčivého dělníka (v podání úžasného Maxe von Sydowa) má v sobe až neuvěřitelně kontrastní dobrosrdečnost a vyvrcholí věčným naléznutím štěstí a drobných radostí v zcela obyčejné věci: v krásné prosluněné přírodě. Po všech stránkách dechberoucí záležitost a zároveň tak hřejivá, příjemná, optimistická... Jan Troell si coby režisér tímhle počinem ve svých počátcích postavil laťku hodně vysoko a připravil se nejen precizní tvůrčí prací s atmosférou na svůj následní, rovněž velkolepý celovečerní debut. ()
Jan Troell ako švédsky filmový multitalent ( režisér, kameraman, strihač, dokumentarista...) sa preslávil svojou tvorbou najmä na začiatku plodnej kariéry. Tento krátkometrážny snímok ( o rok neskôr sa stal súčasťou poviedkového filmu 4x4, ale často býva uvádzaný aj ako samostatný film ) rozpráva o vnútornej vzbure obyčajného človeka proti štátnemu aparátu. Keď znenazdajky vystúpi robotník na ospalej stanici z vlaku, jeho kolegovia sa nestačia diviť. V hlave má však plán a zosnovaný tichý protest, prejavujúci sa až príjemným chovaním voči miestnym obyvateľom, všetkým vyráža dych. Max von Sydow v hlavnej úlohe mal už skvelo rozbehnutú kariéru a patrí mu vďaka, že podporil tento malý projekt s veľkou myšlienkou. ()
Max von Sydow v poloze, v jaké ho neznám - jako chlápek, který dělá brzdaře na nákladním vlaku, a jednoho dne při zastávce v nějaké díře se rozhodne, že je tam hezky a dá si den volna. Prochází se po kolejích, píská si, do lesa zajde, na horu, kde se těží kámen. Cestou se potká jak s nádražákem a jeho rodinou, tak hlídačem z lomu a jeho rodinou. A pak se vrátí na nádraží opět čekat na vlak, Jak prostince ten příběh vypadá, tak složitě se interpretuje, protože podobné hoboes pocity musí člověk mít v sobě a občas je zažít, jinak tenhle snímek podle mne asi moc dobře nepochopí. Ono to totiž není o žádné vzpouře proti státnímu aparátu, jak tu píše kolega Flego, ale ono je to okouzlení - krajinou, přírodou a lidmi, nečekanostmi různých míst, a také láska k přírodě a k lidem. A rovněž je to o určité sounáležitosti. Vlastsně se dá říct, že je to duchovní film - někdo hledá Boha při nekonečných mších, jiný ho najde v kousku všedního dne v lesní krajině s pár nejobyčejnějšími lidmi. ()