Callas vs. Tebaldi

Renata Tebaldi (La Voce d´Angelo) (1. 2. 1922 – 19. 12. 2004) a Maria Callas (La Divina) (2. 12. 1923 – 16. 9. 1977) Operní svět se dělí na Tebaldiány a Callasiány. Já jsem dlouhodobě přesvědčený Tebaldián./****/ Maria Callas je naprostou legendou operního nebe a zná jí i naše uklízečka. Callas vede všechny žebříčky, jakéhokoli pořadí, které lze vymyslet./*****/ Mariin repertoár byl velmi široký. Zazpívala skoro cokoli. Její kariéra byl vcelku krátká, stejně jako její ne úplně šťastný život. Její herecké schopnosti a jevištní vzhled byly podstatnou částí té glorioly, která ji obklopovala. Navíc tak zvrtaný život jako měla ona, to nebyl úplně dobrý osud. Kdo nikdy neslyšel Mariin hlas, měl by si sehnat profilovou desku a napravit to. /*****/             Proč uvádím Renatu Tebaldi vedle Callas? To už spáchala historie. Dámy k sobě hořely „opravdovou láskou“ hraničící s vyškrábáním očí. Celé to bylo živené novináři a jejich fanoušci si šli po krku. Srovnání ale není oprávněné a je to špatně. Není jasné, jak moc byl celý spor reálný. Clona bulváru je příliš silná. Spor vyvolala zčásti Callas. Renata ale určitě nebyla bez viny a obě dámy nesly stejný podíl. V době, kdy se Callas pokoušela dostat na scénu a prosadit se, celá Itálie již milovala Renatu. Callas vytýkali, že je nemožně tlustá, že je její hlas nepříjemný, výšky nestabilní a uširvoucí. Maria byla nechtěné „káčátko“ – novinářský termín, celý život měla „lehké“ problémy se sebedůvěrou. Její vztah s matkou byl velmi komplikovaný. Kolem roku 1947 Maria potkala Giovanniho Battistu Meneghiniho, se kterým v roce 1949 vstouplila do manželství. Maria se zařekla, zhubla a stala se onou úchvatnou krásnou ženou, kterou známe. /****/ Ani Renata to neměla snadné, v dětství prošla dětskou obrnou. Tvrdí se, že se zcela zotavila, ale občas se mi zdá, že nějaké stopy po této nemoci přeci jen zbyly. Impresário MET pan Rudolf Bing umělkyně smířil po mnoha letech sporů. A Dámy si padly kolem krku. Celé srovnání a řevnivost byly přitom úplně vadné. Dámy měly úplně jiný typ hlasu. Chování Callas, která Renatě posílala po novinářích vzkazy, že jí poskytne lekce v jevištním projevu. Že proč se zabývat Colou (Renata), když můžete mít šampáňo (to jako Callas) a podobné hlody, která Maria pronášela, to se mi moc nelíbí. Renata to ale nenechala bez odezvy a v určitých fázích sporu byla ještě kousavější než Maria. Doufám, že to je jenom mediální bublina a v reálu to tak zlé nebylo. Ať bylo, jak bylo, budu navždy přesvědčený Tebaldián. A tak planu k Renatě upřímnou láskou. Navíc si myslím, že Renata byla i krásnější než Maria. Na modelkové stupnici určitě ne, ale Renatina vrozená ženská krása, to přehlédnout nelze. /****/             Když se o to člověk začne zajímat, dozví se věci, kde není jasné, zda to potřeboval vědět. Zprávy, jak Maria zametla s Meneghinim, to se mi připadá dost hrozné. V poslední etapě svého života žila Callas zlomená a osamělá v pařížském bytě. Nebyla schopna unést ránu, kterou jí Onassis dal. Onassis se bez toho, aby se obtěžoval Marii cokoliv říct, oženil s Jackie Kennedyovou. K tomu se zřejmě připojila nějaká vážná nemoc. Maria si prý občas domů pozvala nějakého fanouška. Byla prostě jen člověk. Ale zřejmě jí to nepřineslo takovou útěchu, kterou čekala. Zvedla telefon a hledala útěchu u někoho, kdo měl myslím plné právo Marii poslat někam. Komu Callas volala? Přeci Renatě Tebaldi. Renata jí požadovanou oporu a útěchu poskytla /****/.              O Renatině soukromém životě se veřejně nic neví. Držela si to pod kontrolou. Žila s matkou a zpěv pro ni znamenal všechno. Ona říkala, že měla lásku, ale kdo to byl, zda žena nebo muž, to nevíme. Víme ale, že Renata měla velké srdce otevřené lidem. /****/ Hlas Callas má neuvěřitelný rozsah od spodní polohy, kde zní v podstatě jako tenor, po velmi zářivý a mocný sopránový top. Sopránový top se může zdát poměrně ostrý a nepříjemný, hlavně v pozdějších fázích Mariiny kariéry. Callas má v hlase dramatický náboj, která Tebaldi občas malinko postrádá. Maria byla prostě dračice a velká herečka. Callasiánská vášeň se překonat nedá. Takový jiný hlas jsem nikdy neslyšel.  Jasně, nemusí se vám to líbit, ale v tom případě musíte počítat s tím, že vás Callasiáni hodí do kanálu./****/             Tebaldi zní oproti tomu jako anděl v celém rozsahu, až se to může zdát poněkud jednobarevné, ale to určitě není. Renata je prostě sladká jako med. Její herecké schopnosti byly poněkud omezené, ale to je na nahrávkách jedno./****/ Callas, díky nevhodné volbě rolí zaznamenala hlasové potíže již velmi brzy. A na konci šedesátek to bylo opravdu bídné. Hlas se zčásti začal vracet. Ale vrátit se nestihl. Smrt udeřila dříve./****/ Po smrti matky zaznamenala zlé hlasové potíže i Tebaldi, když to překročilo únosnou mez, Renata se po roce 1975 začala stahovat z divadel a odešla na odpočinek./***/ Tento film tento spor líčí. Dělá to však nešťastným způsobem. Odpor některých lidí k opeře v dnešní době je až hysterický a pramení z naprosté neznalosti věci. Ten film tomu ale moc nepomáhá. Nemá dostatečný kontext a živí starý spor, místo, aby propagoval umění obou dam a pokusil se ho přiblížit dnešnímu posluchači (17.03.2024) (méně) (více)