Děrsu Uzala

Obávám se, že na původní verzi to nemá. Akira Kurosawa se zde soustředil hlavně na postavu Děrsu Uzaly a vybral naprosto famózního herce, a pak na jeho schopnosti přežití v divočině (a s tím spojenou kritiku nebo jakýsi povzdych nad nesmyslností života ve městech, kde člověk musí za vše, co má v tajze zdarma, platit. Naprosto však okleštil příběh, vztahy, jednání postav, samotné zeměměřičské prvky a co nejhoršího - přírodu. Za celý film uvidíme v tajze jednu jen chycenou laňku a jednoho tygra! Kde jsou třeba ti soboli? Původní verze má navíc sevřený příběh, který odněkud někam jde, snaží se o jistý dramaturgický oblouk, Kurosawa pojal svůj film jako sled scén bez jakékoliv větší dramaturgie. V původním filmu se hodně dozvíme o zeměměřičství, o lidech, různé podrobnosti, to zde rovněž chybí nebo je pouze v minimální míře. Zkrátka, přesto, že je původní film o hodinu kratší, je obsažnější a dává víc informací i záběrů skutečně krásné přírody. Kurosawova verze je chladnější, přírodu poněkud ignoruje, a soustředí se na tvrdé možnosti přežití, určitou mystiku, přemýšlení o životě obecně (Číňan na začátku) a motem tohoto snímku by mohlo být to, co v něm zazní: Člověk je velice malý oproti silám přírody. A v tom je tato verze velmi silná. V tom sdělení, že příroda není žádná kamarádka, může i zabít, ale nabízí i potravu, možnosti přístřešků nebo dříví na oheň. A že nám, městským lidem, ta spojitost hodně chybí a moderní člověk by v ní snad ani nepřežil, protože všechny své instinkty a schopnosti pozorování ztratil. (04.04.2020)

Námět o přátelství moudrého domorodce ze sibiřských lesů a ruského vojenského průzkumníka mohl skončit laciným patosem a citovým vydíráním, ale pod rukama Akiry Kurosawy za pomoci krásné krajiny, hudby a citlivého pomalého vyprávění vznikl moc hezký film. Ano, toto slovo je asi nejvýstižnější - není to film strhující, objevný ani překvapivý. Je prostě ,,jen" moc hezký a příjemně se na něj kouká. Napadá mě srovnání se současným hitem, filmem Nedotknutelní. Srovnání zdánlivě nesmyslné, protože oba filmy vyprávějí jiným způsobem o úplně jiném tématu. Ale stejně jako tam i tady nesledujeme nějaký převratný děj, jen epizody ze života dvou nepravděpodobných přátel. Jenže tyto epizody jsou natolik poetické a silné, že i přes dlouhou stopáž vlastně film uteče ani člověk neví jak. Jeden z těch filmů, co dokáže dojmout lidi na západě i východě, v roce 1975 i 2013... (01.02.2013)

,,TEN GOLD MA FASCINOVAL. UDIVOVAL MA SVOJOU BYSTROSŤOU, ZA KTORÚ VĎAČIL DLHÉMU ŽIVOTU V TAJGE. A NAVYŠE MAL AJ KRÁSNU DUŠU." __ Tak Pán Kurosawa známy svojimi samurajskými eposmi nakrútil pravdepodobne svoj najlepší film z úplne iného súdka. Čím ma tento film fascinoval bola jeho čistota (nie však kvalita DVD) s akou bol vyrozprávaný. Nebol nijak zbytočne sentimentálny, nebol ideologický a tým nijako napadnuteľný, na nič sa nehral a práve tím bol Veľkým. Čistota človeka a prírody v najrýdzejšej podobe. Herecký výkon ,,neherca" Maksima Munzuka je najprirodzenejší, aký som doteraz videl. Snáď len menšiu poznámočku by som mal práve ku kamere, ktorá mohla byť miestami lepšie využitá a ponúknuť viacej pôsobivejších záberov, avšak aj to by sa jej dalo vzhľadom k tomu akým štýlom je film rozprávaní odpustiť. Moje bude veľmi rád, že takto príjemne stráviť Štedrý večer. ,,ČLOVEK JE TAK MALIČKÝ TVÁROU V TVÁR VEĽKEJ PRÍRODE." _ P.S: môj komentár č. 500, hodnotenie č. 1000. (31.12.2008)

Jaké štěstí, že se Kurosawovi nepodařilo předčasně ukončit svůj život a nepřipravil nás tak o jedno ze svých nejlepších děl. Do Děrsu Uzaly vložil veškerou lidskost v její nejčistší a nejušlechtilejší podobě. Čirou jednoduchostí dosáhl dokonalosti. Výjimečný film o opravdovém přátelství a harmonickém soužití člověka s přírodou v kulisách dechberoucí scenérie sibiřské tajgy. (23.05.2011)

Velice pěkný film určený převážně pro milovníky přírody, kterým nevadí pomalé vyprávění příběhu. Tato podívaná se totiž táhne rychlostí amerických turistů do prudkého kopce a je z ní cítit každá minuta její bezmála dvou a půl hodinové stopáže. Film je plný dlouhých záběrů, ve kterých se nic neděje a spousta ne zrovna záživných ale dlouhých dialogů. To mi ale nebrání v tom dát filmu vysoké hodnocení, protože má nesporné kvality, které jsou znát především při krásných záběrech na krajinu, která je střídavě nemilosrdně pustá i neprodyšně zarostlá. Zároveň bych neměl opomenout i velice dobré herecké obsazení v němž exceluje převážně hlavní hrdina, který je nejen sympatický ale i neskutečně uvěřitelný. Pokud dáte tomuto dílu šanci, odmění se vám nevšedním zážitkem. (10.07.2009)