Režie:
Akira KurosawaKamera:
Kazuo MijagawaHudba:
Fumio HajasakaHrají:
Toširó Mifune, Mačiko Kjó, Takaši Šimura, Masajuki Mori, Minoru Čiaki, Daisuke Kató, Noriko HonmaObsahy(2)
Rašomon, příběh z Japonska 12. století, příběh o zločinu a zabití. Je nám vyprávěn každou ze zúčastněných postav, z nichž žádná, jak se ukáže, nemluví pravdu. Ke slovu se – prostřednictvím média – dostane i zavražděný, ale jen proto, aby nás utvrdil v jediné jistotě: pravdy se na tomto i na onom světě dobrat nelze. Rašomon, navazující na rafinované techniky retrospektivního vyprávění, známé z konce němé éry, ale pak až do počátku evropských „nových vln“ zapomenuté, se stal uměleckou senzací filmového festivalu v Benátkách, kde mu byl udělen Zlatý lev. Od této události se stalo běžným – v zemi vzniku stejně jako na Západě – dělit dějiny japonského filmu na dvě zcela svébytné epochy: před Rašomonem a po něm. (NFA)
(více)Videa (2)
Recenze (246)
Kurosawův vynikající snímek, s nímž na mezinárodní scéně proslavil nejen sebe, ale i celou japonskou kinematografii. Vyprávění ve vyprávění, kdy několik postav zprostředkovává divákovi tentýž příběh jiným úhlem pohledu. V podstatě banální příběh (myšleno ve své jednoduchosti, ne závažnosti) je transformován do promyšlené narativní struktury. Filmu herecky vévodí Toširó Mifune, nicméně zdatně mu sekundují i ostatní herci - již delší dobu jsem ve filmu neviděl tak ukázkový příklad expresivního herectví jako je k vidění v Rašomonovi. ()
Nedůvěra byla po válce obrovská, což se v tomto období promítlo do hodně japonských filmů. Rašomon patří mezi skvosty i v rámci Kurosawovy filmografie. Dokázal tu dokonale vystihnout charaktery postav a struktura vyprávění i vizuální stránka je vypiplána k dokonalosti. Jak moc je příběh geniální mi došlo až po čtvrtém nezaujatém (pravdivém?) líčení oné události, po které jsem si zpětně promítnul předchozí verze a došly mi v plném rozsahu motivace postav. ()
Lidé věří rádi tomu, co si přejí, aby bylo pravda. – Gaius Iulius Caesar Každý z nich si přál, aby uvěřili tomu, co si přejí, aby byla pravda, pravděpodobný vrah, žena mrtvého i mrtvý sám… Muži neříkají pravdu, protože jsou smrtelní… Ženy nás vždy oklamou slzami… Mrtví ale přece nelžou… Pravda, jak relativní pojem, jeden a týž příběh, viděný několikerýma očima. Jeden příběh zajímavější než druhý. Hrdinné i nízké pohnutky, největší vášně v člověku, velké city, velká hnutí, velké a hrdinné souboje. Jak je skutečná pravda všední a obyčejná až úzko. Jak ten nejslabší je ve skutečnosti ten nejsilnější, čím je příběh vyprávěn s menším patosem, tím je silnější a tím víc si uvědomujeme skutečnou sílu. A vykoupení z vlastního selhání nakonec? Mistr Kurosawa! Život je pomíjivý jako ranní rosa… ()
Pomalé, nudnější a spíše komornější vyprávění příběhu, tak jak to Akira Kurosawa umí. Nikam nepospíchá, neobjevuje se náhle žádné vyvrcholení z nějakého zvratu vše se odehrává v pomalém tempu a rozhodně je to velice zajímavé. Ač je to přes 50 let staré, na kvalitě snímek rozhodně nezaostal a herecký výkon zloděje je opravdu takřka heroický a jeho smích mi dosud zní v paměti. ()
(Daiei) (Čb. /// Produkce: Minoru Džingo, Masaiči Nagata /// Scénář: Akira Kurosawa, Šinobu Hašimoto podle povídek Rašomon a V lesíku Rjunosuke Akutagawy /// Kamera: Kazuo Mijagawa /// Hudba: Fumio Hajasaka /// Oscar: Akira Kurosawa (mimořádná cena) /// Nominace na Oscara: So Macujama, H. Mocumoto (výprava) /// MFF v Benátkách: Akira Kurosawa Zlatý lev), Akira Kurosawa (Cena italských filmových kritiků)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Galerie (69)
Zajímavosti (31)
- Brána Rašómon je názov pre vonkajšiu bránu cisárskeho paláca. (Kristusazapad)
- Fumio Hajasaka, ktorý zložil hudbu k filmu, bol režisérom požiadaný, aby pre scénu, keď Masako (Mačiko Kjó) rozpráva svoju verziu, použil upravenú verziu skladby "Boléro", ktorú v 20-tych rokoch skomponoval francúzsky skladateľ Maurice Ravel. (Zdroj: ČSFD)
- Během natáčení chodili herci hromadně za Kurosawou se scénářem a ptali se ho: „Co to znamená?“ Akira Kurosawa ihned odpověděl. Jak uvedl ve svém životopise, v Rašómonovi se zrcadlí sám život a život také nemá vždy jasný význam. (džanik)
Reklama