Epizoda 22 (S03E22)

Přišel o práci, přichází o vztah, ztrácí sebeúctu, musí přijmout že není muž...uff (28.01.2021)

Pokračuje terapie Šimona, respektive Simony, respektive Ely <3 Mám opět smíšené pocity. Přijde mi to jako dejme tomu dobrá terapie terapeuta, který trans/genderové identitě dostatečně nerozumí. Přijde mi dobré, že sexuolog (?), u kterého Ela byla, vyšel dobře včetně toho, že se zeptal na oslovování. Že je to zmíněno. Také že se mluví o rozvodu. Akorát k dokonalosti chybí, že to terapeut bere jako samozřejmost. Prostě se to tak dělá. Vůbec nereflektuje, jakou ztrátu to pro trans člověka může znamenat, nucený rozvod. Také se mluví o rodičovství a dceři, což je taky dobrý. Problém je, jak terapeut Elu od tranzice odrazuje, čímž mi připomíná sexuologickou praxi :/ Sice tvrdí, že chce zmínit všechny možnosti, ale na Elu to tak nepůsobí, sama říká, že čekala podporu a vnímá to jako odrazování. Ona se tam doslova zhroutí, jak je to složité, je v koupelně, potřebuje ujištění a podporu, a terapeut jí pak vykládá, jak si to má rozmyslet, jak je tranzice složitá, jak neví, jak na to bude reagovat okolí, a že také může zvolit variantu přizpůsobit se biologickému pohlaví (jako že na veřejnosti muž a doma žena). (A gayům by asi doporučil oženit se.) Já tuhle zkušenost sice také mám, ale od lidí, co to tak chtějí a neidentifikují se binárně. Terapeut to prezentuje jako nutnost, když někdo nemůže projít tranzicí (což je prostě fail) a taky jestli to pro Elu nebude pohodlnější, to vyznívá. Prostě terapeut řeší sebe, své potřeby a své nejistoty a neřeší ty od Ely, i když mu je ona sama výslovně říká, co od něj potřebuje. V každém případě Dyk tu postavu ztvárňuje uvěřitelně a opravdově, bez hysterie. Nevím, jestli je to náhoda, nebo záměr, v tomhle díle jak přišel, připadalo mi, že se posunul styl oblékání. Přijde mi, že Dyk ty nuance zachytí, aniž by přehrával a obrazně řečeno si vycpával podprsenku ponožkama… jako Dáša (Most!) :/ PS: Terapeut se Ely nezeptá, jak ji má oslovovat, v jakém rodě mluvit, opět, i když ona sama o tomhle tématu mluví. Přitom se to úplně nabízí. Jak jinak zkoumat její ženskou identitu a jak se v ní cítí? Terapeut ji odkazuje pořád na sexuologa, zbavuje se jí, nebo ať si na to hraje doma. A Ela se podruhé zeptá, jestli jí věří, že je žena, a terapeut podruhé odmítne odpovědět s tím, že to není důležité. Důležité to samozřejmě je (jak jinak budovat důvěru, vřelost, podporu) a tohle zní jako výmluva v situaci, kdy tomu terapeut nevěří. (16.02.2019)