Zlaté století 1585–1650 (E01)

V době, kdy Amsterdam čítal pouhých 30 000 obyvatel, začalo zde se vznikem Východoindické společnosti dobrodružství kapitalismu. Ekonomický pokrok podpořil urbanistické změny a v průběhu pouhých třiceti let zde bylo vyhloubeno 10 kilometrů kanálů, vybudována stovka mostů a postaveno 3000 domů. Počet obyvatel Amsterdamu brzy překročil 100 000, což z něj tehdy učinilo třetí největší město na evropském kontinentu. Londýn v té době byl ještě městem středověkých převážně dřevěných domů, natěsnaných jeden vedle druhého. Když se král Jindřich VIII. rozešel s římskou církví, zkonfiskoval všechny katolické kláštery, jež tehdy zaujímaly až 60 procent území dnešního City. Budovy přešly z rukou konzervativních majitelů, příslušníků kněžského stavu, do rukou dynamických podnikatelů a obchodníků, kteří nakupovali majetek církve jakožto investici. Během přibližně padesáti let se tak Londýn stal místem, kde se soustřeďovalo velké množství nesmírně bohatých lidí, žijících ve svých rozlehlých domech. Na počátku 17. století byla londýnská City rychle se rozvíjejícím obchodním centrem. Nicméně v porovnání s Amsterdamem zůstávala pozadu. V Amsterdamu v té době má každý možnost postavit si dům podle vlastních představ, jaký mu nejlépe vyhovuje co do velikosti a stylu. Holandské domy na kanálech reprezentují nové chápání individuality. A právě z Amsterdamu vyplouvá na svou cestu do Ameriky ve službách holandské Východoindické společnosti anglický mořeplavec a dobrodruh John Hudson, aby u dnešní, po něm pojmenované, řeky Hudson položil základy Nového Nizozemí. (Česká televize)