Ramen Teh
家族のレシピ
La Saveur des ramen
Ramen Shop
Bistro Ramen
Obsahy(1)
Mladý šéfkuchař Masato je odborník na tradiční japonský pokrm ramen, který se v jeho rodině vaří už po generace. Když mu život přichystá nečekanou zkoušku, vydá se Masato na dalekou cestu do Singapuru. Ve městě plném chutí a vůní pozná víc než jen lahodné recepty a rodinná tajemství. Ukáže se, že jídlo má zvláštní moc sbližovat lidi a napravovat dávné křivdy. A že láska prochází ramenem. (Aerofilms)
(více)Videa (4)
Recenze (37)
Nikdy bych nečekal, že by mě ten film mohl tak chytnout. Jenže se tomu tak stalo. Ten film totiž dost dobře funguje, zaujme, dojme a dostanete hlad. Je tady tolik záběrů na jídlo, že prostě slintáte. Co se týče herců, jsou překvapivě fakt dobří, všichni. Příběh je sice jednoduchý, ale když to někdo fakt umí, dokáže z toho udělat dost zajímavou podívanou. A Khoo to umí, takže další bod pro něj. Dokonce pracuje i s detaily, kterých je tam spousta, ale je tam vidět práce na každé scéně z filmu. Ve výsledku je to fakt milé a příjemné překvapení, které strčí do kapsy všechny ty rádoby dramata z naši země. A jelikož to je můj první singapurský film a já byl nadmíru spokojen, dávám 5* ()
Ze začátku jsem si říkal, no jo, turistický průvodce po místech a věcech, které Japoncům a lidem ze Singapuru jsou jasné asi jako nám, kdo postavil Karlův most a Karlštejn, a podobně j tomu i s těmi jídly, která se budou snažit protlačit do filmu, aby tam turisti jako jó hodně jezdili... A ono to má od začátku velmi jemnou strukturu a předivo, kde jeden záběr navazuje na druhý, žádný není zbytečný (kupodivu i včetně těch kulinářských a turistických, protože mají hodně velký význam pro vyprávěný příběh) a některé nám dojdou nebo mají dojít později (blogerka, proč je deník v čínštině, druhé oko, reportáž v televizi apod.). Do toho velmi dobrá režie a herecké výkony (až na pár drobných nehereckých vedlejších rolí), zvláště dobrá mimika postav. I pár vtípků (Tady se učil vařit Gordon Ramsay.), ale hlavně celkově pozitivní vyznění, které vlastně nijak netlačí na pilu, ale přesto dokáže zvednout skoro nečekaně vlnu emocí. ()
Můj první singapurský film a rovnou na mě udeřil s mezilidskými vztahy a jedním dobře uvařeným ramenem na japonský způsob. A opravdu nejde o rameno, coby končetinu, ale o ramen, coby vyhlášenou singapurskou pochoutku z vepřového masa. A nutno dodat, že tento film onu filmařskou kvalitu uvařil opravdu mimořádně. Sice je na něm cítit japonský vliv a tak počítejte s tím, že plno scén si bude zakládat na až masochisticky depresivním vyjádřením emocí a pocitů…ale když to vezmu kolem a kolem, tak se vlastně pořád jedná o opravdu milý a lidsky vřelý film. ()
Mám z toho zmiešané pocity. Na jednu stranu ma veľmi potešila kulinárska esencia filmu, o ktorú v Singapure nie je núdza, no na druhú stranu ma tá rodinná línia príbehu nijako extra neupútala. Samozrejme, malo to aj viacero silných momentov, najmä keď sa Masato dostal priamo do konfrontácie so svojou babičkou. Ale z celkového pohľadu mi to prišlo celé akési ťažkopádne. Ale čo sa týka kuchárskej zložky filmu, tak tá mi to aspoň ako tak vynahradila. Pri sledovaní tohto filmu sa vo mne vynorili aj spomienky na sympatickú Brittany Murphy (ktorá už žiaľ nie je medzi nami) a jej herecký výkon v The Ramen Girl (to ma bavilo o kus viac). ()
Ak máte chuť na niečo pozitívne (a radi jete), je Bistro Ramen určené vám. Zvykne to tak bývať, že najjednoduchšie veci v živote najlepšie fungujú. Často aj sú najlepšie. Keď to prekombinujete, málokedy z toho vzíde niečo dobré. Platí to v kinematografii... a platí to tiež gastronómii. Iste. Máte plno komplikovaných filmov. Skvelých. A máte jedlá, ktoré pripravujete hodiny a obsahujú desiatky surovín a technologický postup je náročnejší, ako príprava na let na Mars. A sú úžasné. Ale obecne platí, že jednoduché veci proste fungujú. Preto tak báječne funguje Bistro Ramen. Priznám sa, že vám v duchu trochu závidím, že ste ho ešte nevideli. ()
Reklama