Obsahy(1)
Pohnuté životní příběhy Angličanek, které se za 2. světové války provdaly za československé vojáky v Británii a po příjezdu do Československa sdílely se svými muži nehorázné perzekuce komunistického režimu. Inspirací pro vznik tohoto filmu se stala úspěšná kniha Rosemary Kavanové Cena svobody, s podtitulem Život Angličanky v Praze. Až dosud se tvůrci dokumentárních i hraných filmů zabývali převážně osudy čs. letců, příslušníků R.A.F., a to jak za války v Británii, tak krátce po ní. Příběh Rosemary Kavanové, jakož i dalších „válečných nevěst“ („war brides“) je nový tím, že poukazuje na neméně pohnuté osudy příslušníků čs. pozemních jednotek v Británii a následně mapuje osudy jejich rodin v průběhu dalších třiceti let v souladu s vývojem naší tehdejší poválečné historie. Anglických manželek, ať už se jmenovaly Rosemary, Lily, Ivy, Peggy, či Yvonne, k nám přišlo z Británie v prvních poválečných letech na devět set. Jejich ideály o sociálně spravedlivé společnosti a mladistvá touha po dobrodružství je přivedly do zcela neznámé, pro ně možná exotické země, a postavily je po bok mužů, jejichž osudy učinily z původně naivních dívek silné osobnosti s realistickým pohledem na svět. Se svými českými muži, veterány druhé světové války, založily rodiny a doufaly ve šťastný a spokojený život. Jenže přišla stalinská padesátá léta, reformní Pražské jaro, následná sovětská okupace a tzv. normalizační éra.
Počet válečných nevěst se u nás snižoval tak, jak se snižovaly naděje českého lidu na lepší časy. Mnohé z nich postupně ztrácely iluze a vracely se domů. V Čechách, na Moravě a na Slovensku zůstala slabá polovina z jejich původního počtu a dnes, kdy by nám mohly poskytnout jedinečné svědectví o tom, co za ta dlouhá léta ve své „adoptivní vlasti“ prožily, už téměř žádná z nich nežije. Film vznikal v letech 2010–2017, v tomto časovém rozpětí se autorům podařilo zaznamenat životní zážitky a zkušenosti alespoň pěti z „válečných nevěst“ a zpracovat jejich příběhy do filmu, který vzdává hold nejen jim samotným, ale dodatečně také jejich statečným mužům. Je kombinací autentických výpovědí, filmových archivů a inscenovaných sekvencí, které se vzájemně obsahově i obrazově doplňují a utvářejí ucelený obraz doby, v níž od osvobození v roce 1945 až do počátků normalizace naše země žila.
(Česká televize)
Recenze (7)
Vo filme už babičky, ale príchod do Československa bol dôkazom ich dobrodružnej povahy. Bohužiaľ, pre ne aj pre nás bolo toto dobrodružstvo pomerne nešťastné. ()
Vojnové nevesty, neviem či názov tohto dokumentu je správny. Téma to je úžasná, ale jej naplnenie úbohé. Autori dokumentu si to zjednodušili, veď pátranie po ich počte by zabralo neskutočne mnoho času a síl. Jednoduchšie je z toho celku vytrhnúť pár angličanok, ktoré zázračne sa nenaučili ani slovo po česky. Slovami autorov, keď sme sa s nimi (rozumej vojnovými nevestami) a ich rodinami stretli tu v Českej republike, kde prežili drvivú väčšinu života, je až prekvapujúce vidieť, ako veľmi sú anglické...????? Respektíve ústredná myšlienka hlavnej hrdinky (aj keď ju podsúva inému) „byť Čechom nie je národnosť, ale choroba.....“ Pri mojom pátraní, prečo dokument sa v druhej polovici zvrhol na politickú aktualitu na ospravedlnenie snáď len toľko, že naväzuje na dokumenty vysielané a pripravované na pohnuté udalosti z februára 1948 (myslím si, že v podtexte je potrebné diváka na túto skutočnosť upozorniť). Oceňujem snahu o montáž archívnych záberov do dokumentu, čo má tendenciu ho trochu oživiť. Ale archívne zábery z prehliadky (30.5.1945) Československej obrnenej brigády vsunúť, ako oslobodzujú Prahu je poriadny úder pod pas. A historických nepresnosti a chýb tu je požehnane. Preto moje hodnotenie tak nízke, aj keď som bojoval s odpadom. ()
Zaujalo mě , že britských manželek odešlo po válce z Prahy je 50%, zbylé zůstaly protože Pražané se k nim na rozdíl od komunistů chovali hezky. Praha je jedno z nejkrásnějších měst, měli vdovský důchod a často dobrý plat překladatelky. Nejkrutější ale byla padesátá léta. Zajímavé je, že děti těchto vdov v dospělosti do Británie odcházely. A také to, že i když v Ústavě byla zaručena svoboda nejít k volbám, stejně k nim chodilo volit KSČ 99,9% obyvatel. Film jsem viděl v pražském kulturním centru a po něm následovala diskuse v panem Kavanem, režisérkou a jednou herečkou. ()
Krásná země, krásní lidé, ale prohnilý režim... Zajímavé téma ale nepřehledný dokument... ()
Drtínek války, tato anglická kulturní mise, dopadl a skončil tak, jak skončil. Skutečnost, že tato mise byla většinou zmarněna, naplňuje smutkem a bolem. A také úctou k anglickým ženám, pro které češství, samo znásilňované a trapně zpochybňované, tolik znamenalo a bylo tak povýšeno, fakticky i formálně, na činitele evropského dosahu a významu. ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize
Reklama