Obsahy(1)
Lukas, zaměstnaný jako tlumočník pro misi OBSE, se jednoho dne vlivem souhry podivných náhod ztratí v odlehlém městečku uprostřed jihoukrajinské stepi. Tento městský chlapec, který se nemá na koho obrátit, najde útočiště v domě svérázného usedlíka jménem Vova. Po Vovově boku se Lukas ocitne tváří v tvář nepředstavitelnému světu anarchie, v němž se život zdá být zcela odtržen od jakékoli identifikovatelné struktury. Lukas je fascinován svým hostitelem a jeho dcerou Maruškou, do níž se okamžitě zamiluje. Jeho pohrdání venkovským životem pomalu vezme za své a on se vydá na cestu za hledáním štěstí, které nikdy nepoznal. (Cinemax)
(více)Recenze (14)
Uznávám, že Vulkán je docela zážitek. Neobvyklý, ale přesto zážitek. Přirovnání u zdejších komentářů k post apokalyptickému filmu, je snad i na místě. Já nedokázal pochopit, že něco takového je na Ukrajině možné. Je vůbec? Stále se mi to nechce věřit. Jak kdyby na ten kus země zapomněl úplně každej, kdo by s tím mohl něco udělat stejně tak, jako kdyby tu lidi zapomněli na to, co je lidskost nebo co jsou to emoce. Ve filmu jsou věci a situace, nad kterými jsem neustále kroutil hlavou. Nicméně Lukas taky nebyl kdovíjakej borec. On se do všech těch sraček těma svejma nelogickejma rozhodnutíma cpal úplně sám a snad i chvíli to vypadalo, že dobrovolně. Ne, že bych mu to přál, ale když nic neřeknete, těžko se něco změní. Čistá, a ještě k tomu aktuální, poetika z Ukrajiny ()
Franz Kafka (a následně filmové adaptace nejen Procesu nebo Zámku), Kóbo Abe (a následně Hiroši Tešigahara): Písečná žena, Valentin Rasputin (a následně Elem Klimov): Loučení, Karen Šachnazarov: Město Zero... atd., existenciálně-absurdních inspiračních zdrojů literárních i filmových je hodně, k tomu tematika politická a sociální, vnitřní konflikt mezi tradicí v podobě vztahu k rodné půdě a vykořeněností... a všechno to drží pohromadě, možná až překvapivě dobře. Dojem umocňuje celkově pomalé až meditativní tempo. Pozoruhodný film. ()
Ne, žádná komedie - drama, podbarveno podobenstvím. Poetika hvězdného nebe a pustina na zemi...Hlavní představitel, jakožto tlumočník přijel s misí OBSE v bílé vyžehlené košili, avšak ve vlastní zemi obdržel rány do duše i těla a roztržené triko...Kéž by každý tvůrce, a zvlášť režisér disponoval takovou schopností sebereflexe ve vztahu k vlastnímu národu, jeho naturelu a mentalitě... Dle mého soudu kvalitní a silný snímek s vynikající režii talentovaného Romana Bondarčuka, s občasným zaváháním ve scénáři. Doporučuji, (občas je dobré podívat se, co může být pod pokličkou...) a to i vzhledem k probíhajícímu, vleklému konfliktu RUS c/a UA... Nádherný, téměř apokalyptický soundtrack Antona Baibakova, žel na You Tube nedostupný, ale... https://soundcloud.com/anton-baibakov/volcano ()
Tři roky před speciální vojenskou válkou natočil uznávaný (a protiruský!) ukrajinský dokumentarista filmový portrét východoukrajinského venkova, tedy jednoho ze separatistických regionů a předmětu současného sváru zkurvbáťušky Vladimíra a zkorumpovaných banderovských mafií o Kyjevskou Rus. Tedy portrét od našince, nebo lépe řečeno jejichnce, bez příkras vykreslující tamější obyvatelstvo jako veskrze oduševnělé, kultivované, hrdé, moudré, filantropické, nesobecké, laskavé, zásadově abstinující a až filosoficky intelektuální mazlíčky, žijící v nádherné prvobytně pospolné absurdní anarchii, s níž se nadšeně a intenzivně seznamuje neméně altruistický, slizký a řádně bezpáteřní přizdisráč z Kyjeva, instruovaný Evropskou Utopií, dokud tu ruskou duši prostě nepochopí. No, já osobně bych takový výqět a základ státu těm Rusákům klidně přenechal bez boje, a to nejen v zájmu efektivnějšího utrácení mých daní fialovými bolševickými loutkovými eurohujery. Ale půda je holt půda, a zájmy Spojených sráčů jsou zájmy Spojených sráčů. Čtyři za upřímnou, nepropagandistickou a nezkreslenou demografickou studii. ()
Vše je ztraceno... Nebýt tohoto, už jednou použitého filmového názvu, mohl se tento film jmenovat stejně. Na Ukrajině se neztratil jen Lukas, ztratili se i všichni ostatní z mise OBSE, ztratilo se jejich auto, zmizely chátrající domy, ztratila se voda, ztratil se řád. V nastolené vládě nevypočitatelného chaosu ve ztracené zemi nelze žít, lze jen přežívat. Při pohledu na ukrajinskou dívku, zoufale se snažící naučit pár anglických frází a dát té okolní beznaději vale, člověka maně napadne onen vtípek: optimista se učí anglicky, pesimista se učí čínsky a realista se učí střílet... Zdá se, že dystopická budoucnost se začíná nebezpečně přibližovat současnosti - a tento pozoruhodný film je toho nemilosrdným důkazem. Upgrade 11/2022: tento film o již tehdy "ztracené zemi" by měl být dnes v ČR "povinnou četbou". ()
Galerie (17)
Photo © Pluto Film Distribution Network
Reklama