Čekání na barbary

Alegorie s Johnny Deppem jako nemilosrdným vládním úředníkem. Pohled do temného srdce kolonialismu. Film je taková antiKiplingovka romantizování národů mimo západní kultury. Scénář je napsán Coetzeem podle jeho vlastního románu z 80.let a dostal v něm naprostou volnost. Jer to katalog nespravedlnosti, útlaku a sadistického násilí. Guerrova režie postrádá epickou krásu Davida Leana. Dobro a zlo je zde přesně rozděleno a závěr je precizní. Hlavním důvodem film vidět je výkon Marka Rylance. (19.11.2020)

Keby mala byť toto bodka za Deppovou kariérou, o čo sa zúrivé feministky úpenlivo snažia, tak by nemal byť na čo hrdý. Vlastne ani nerozumiem, prečo túto rolu vzal, čo na nej videl. Ukázal len opäť tú svoju typickú strnulú pózu a ešte si aj trefne namaľoval medzi oči kríž, akoby snímok mal byť jeho hereckým pohrebom. Waiting for the Barbarians sa vlastne zmenilo na čakanie na aspoň náznak akcie, ktorá v podstate nikdy neprišla. Film chce byť akoby filozofickou výpoveďou o nespravodlivosti, ale nestrhol teda vôbec. (22.01.2021)

Zatímco laskavost a člověčenství se často setkávají s nepochopením, krutost je ve své univerzálnosti velmi srozumitelná. A koneckonců, snadněji se i oplácí.. Neznámé místo, sypání si známého imperiálního popele na hlavu a nosná myšlenka měly šanci uspět, jenže to by Guerra nesměl dát štempl na to, že čekání je svou povahou nezáživné a otravné. Problémem možná je, že blazeovaný Rylance, nezlíčený Depp v extravagantních brýlích a ani nestabilní oficírský ex-upír nedokázali chybějící pozornost strhnout na sebe.. (31.05.2022)

Johny Depp se přeorientoval a místo bizarních postav ztvárňuje nudné postavy v naprosto zbytečných filmech. Čekání na barbary, byl možná chtělo být novým Lawrencem z Arábie, ale je pouze po všech směrech nudným a naprosto zbytečným filmem, který nepřináší nic nového a téma zpracovává tak nezáživným způsobem, že jsem měl pocit, že je tak 2x delším. (12.01.2022)

hodně pomalý film od kterého jsem nic moc nečekal,ale postupně si mě získal.Odehrává se sice v neznámém čase a na neznámém místě,ale jako alegorie na imperiální kolonialismus - nebo na jakoukoliv situaci kde se nějaký stát rozhodne "pomáhat a chránit" v jiném státě - to celkem funguje.Mark Rylance si tu střihnul postavu sympatického a empatického soudce,který se snaží žít v klidu a míru s domácím obyvatelstvem,aby mu jeho idylu narušil příchod policie v čele s Johnny Deppem.Ten - krom toho že je sadistické hovado - se rozhodně všechny chránit před barbary,kteří sice neexistují,respektive nepředstavují nebezpečí,ale komu by to vadilo.Osobně se mi hodně líbilo,že je tady hezky vidět jak se historie opakuje a je zde hodně věcí a myšlenek,které by byly snadno aplikovatelné i na dnešní dobu,kdy také není problém si vymyslet nepřítele,nebo si nepřítele vytvořit z někoho kdo by jinak nebezpečí nepředstavoval...70% (27.09.2020)