Diego Maradona

Velký Diego Armando Maradona a jeho život to je sám o sobě nejlepší scénář jaký kdy mohl být napsán o věčném tématu o vzestupu a pádu. Takže tady fakt stačilo rejžovi jen ty archivní záběry správně sestříhat a nechat do nich promlouvat Diegovi nejbližší a i jeho samotného aby z toho vznikl skvělej dokument. Jak pro ty, kdo tuto dobu zažili a pro něž byl tenkrát fotbalovým bohem, tak i pro ty, kdo se třeba ani o fotbal nezajímaj a vemou to jen jako zajímavou sondu do jedné komplikované lidské duše. (02.08.2019)

Dokument sice hekticky skáče z jednoho tematického okruhu do druhého a sporadicky si tak dokáže zachovat vzájemnou synchronicitu, ale přesto svou atypicky překotnou polytematikou - zkomponovanou výhradně z archivních materiálů - autenticky reflektuje životní peripetie a aspirace jedné neobyčejné argentinské legendy, Diega Maradony, člověka který se doslova katapultoval ze dna na vrchol, a utváří okolo něj neuvěřitelně komplexní kulturní portrét a enigmatický mýtus, který fakticky nemá obdoby - a to říkám jako fotbalovej alergik, kterej tuhle nepochopitelně adorovanou zhovadilost považuje za moderní prototyp opičího žonglérství specializovaného pro dolní končetiny. (01.12.2020)

"S Diegem bych šel až na konec světa. S Maradonou ani kousek." Jsem velkej fanda fotbalu, takže jsem si dokument o Maradonovi nemohl nechat ujít. Když si vodil obrany soupeřů, tak jsem se královsky bavil a obdivoval jeho fotbalovou genialitu. Jakmile se Diego začal proměňovat v alkoholika, feťáka a cvičenou opičku mafie, tak jsem se začal znechuceně nudit. Chápu, že obojí patří do jeho života, ale já jsem skromnej a mně by stačil jen ten fotbal. (14.09.2021)

Obecně mám dokumenty o osobnostech daleko raději než hrané filmy, pokud jsou zajímavě zpracované. A tenhle Kapadiův zajímavý rozhodně je. Maradonu jsem neměl už jakožto dávný dětský fanda mezi oblíbenci - čtvrtfinále s Anglií v 96 a jeho Božská ruka, jak trapné...Dokument, jak už to tak bývá, nabízí možnost nahlédnout na objekt zájmu filmařů trochu jinou optikou a trochu si názor poopravit. Režisér má co nabídnout hlavně díky unikátním záběrům z Maradonova soukromí, z nichž některé jsou emočně velmi vypjaté. Ale nejen ty – sledovat neuvěřitelně nadopovanou atmosféru na italských stadionech i mimo ně nebo pozorovat neutěšenou situaci tehdejší Neapole je pohledem na jiný svět než dnes, agresivnější, nepřátelský, vyhrocenější, ale i jaksi životnější a sebevědomější. Dnes se takové písničky, jaké si zpíval Maradona s týmem po vitězství v kabinách těžko zpívají. Kapadiův dokument mě s Maradonou smířil, člověk najednou tak nějak trochu chápe jeho temnější, nedospělou stránku, včetně lhaní a podvádění, jako u mnohých ho mlel neuvěřitelný psychický tlak, se kterým se pral, jak mohl.K dokumentu mám jen jednu připomínku - lehce bych zkrátil stopáž nebo bych ji ponechal,ale přidal něco z postfotbalového období (chování v Rusku, Mexicu, politická prohlášení na Kubě aj) Ale i tak: Pro fotbalové fandy povinnost, ostatní by se rozhodně nudit neměli. (30.07.2019)

Absolutní paráda! Jeden z nejlepších dokumentů, co jsem kdy viděl. A navíc o jednom z nejzajímavějších sportovců... Film je perfektně rozloženej na dvě půlky. V tý první se s Diegem dostanem na absolutní vrchol. KDy se mu podaří vyhrát italskou ligu s Neapoli (po prvý v historii). Mazec bylo, že oslavy trvaly 2 měsíce a celý město bylo na nohách a tím se pro ně stal Maradona žijícím bohem, bez přeháňky... Taky dokázal s Argentinou vyhrát MS v Mexiku... No a druhá půlka, tak to je už šňup, šňup a veliký trable s mafií, která ho měla díky koxu ve svých rukách. Na konci mi ho bylo líto, když se rozbrečel v TV pořadu, fakt upřímně. No, ale pak si říkám, že tenhle bohém prožil tak strašně bujarej život, že mi ho líto vůbec bejt nemusí :o). Dokument fakt bombastickej! (01.11.2020)