Diego Maradona

S ohledem na hydeovskou strukturu by seděl spíše název "Diego/Maradona". Na sedmiletém neapolském období, které udělalo z Diega pojem, legendu, Boha i ďábla, Kapadia umně vykresluje osud rozměrů antické tragédie. Je v něm vše; revolta, vzestup ne na vrchol, ale vysoko nad něj, ikarovský pád, destruktivní láska (osobní i davů) a čirá nenávist (osobní i davů), ďáblovo našeptávání skrze Camorru, (ne)přející okolí, společenské, sportovní i politické přesahy, otcovský problém a jako středobod rozháraná mysl svébytného génia. Je zcela jedno, zda vás fotbal zajímá či nikoli. Je jedno zda Diega obdivujete či jím opovrhujete, zda ho považujete za politováni hodnou smažku, podvodníka a lháře či nejlepšího fotbalistu všech dob, fotbalového hračičku a bojovníka s vášní v srdci. Funguje to totiž především v univerzální lidské rovině "tragického osudu génia". A pokud vám přeci jen není fotbal jedno, tak pak to platí tuplem. Je obdivuhodné, jak se Kapadiovi bezpočetné stovky hodin materiálu podařilo vměstnat do dvou hodin stopáže, udržet jasnou strukturu, linku, obejít se bez mluvících hlav, gradovat tempo a v neposlední řadě i udivovat zrestaurovanými záběry. A to už vůbec nemluvím o tom, co pro výsledné emoce dělá Pintova hudba. Ano, dala by se tomu (stejně jako Sennovi) vyčíst určitá zjednodušující přímočarost ve vykreslení událostí z velké části zcela ignorující jiné úhly pohledu (gentleman Robson by mohl vyprávět), ale... O to tu (stejně jako ve zmíněném Sennovi) opravdu vůbec, ale vůbec, nejde. (13.04.2020)

Poutavě seskládaný střihový dokument (tzn. žádné "mluvící hlavy") uceleně mapuje 7sezónní působení kontroverzního / geniálního fotbalisty v italské Neapoli a jeho průlom na mistrovství světa. Staví do rozporu 2 protichůdné osoby: skromného rodinného kluka Diega a úspěchem opitou celebritu Maradonu. I když se ale o kokainu, napojení na zločinecké podsvětí či nevěře zmiňuje (nelze jinak), zcela jasně stojí za svým hrdinou, zde spíše obětí vlastní slávy a zbožštění (obráceného do nenávisti) od fanoušků. Řekl bych, že ve skutečnosti byl Maradona větší kvítko. (09.12.2020)

Předchozí dokumenty tohoto režiséra (např Amy) jsem dosud neviděl a ačkoliv (nebo spíše právě proto) jsem viděl ve svém životě velkou spoustu dokumentů a vyhledávám je, zejména o tématech, co mě zajimají, jsem se musel do stylu anglického režiséra Asifa Kapadii celkem dostávat. V recenzích se často setkávám s negativním názorem, že dokumenty často sklouzávají k vystoupení mluvících hlav, avšak došlo mi, že to mi tu zkrátka chybělo. V omezené míře slyšíme v podkresu promluvit několik nezainteresovaných odborníků-novinářů/historiků, ovšem bez mnou provedené dodatečné rešerše jsem si jistý, že nic z toho nebylo nově nahráno pro účely tohoto dokumentu. O sebereflexi samotného Maradony nemůže být řeč. Neříkám poprvé, že obecně mám raději komplexní, byť několikadílné, dokumenty, jež se nezaměřují na konkrétní životní etapu dotyčného a dodají kontext. U tohoto filmu se na začátku z rychlíku dozvíme o Maradonově ne úplně krátkém avšak nepovedeném angažmá v Barceloně a něco málo více i o dětství, nicméně bych ocenil mnohem výživnější informaci o tom, jak se vůbec nejdražší a nejlepší hráč na světě dostal do takřka odpadu italské ligy, Neapole...krom informace, že ho nikdo jiný nechtěl, což je už zkrátka na samostudium. Obecně se dá říci, že dokument je velmi zvládnutý a záběrů i ze soukromého života Diega Maradony nebylo úplně málo a na konci přišla i nějaká ta katarze. Kvůli výše zmíněným důvodům však za mě pouze 7/10. (26.07.2020)

Sennu Kapadia vystavěl na konfrontaci slavného závodníka s jeho nemesis, povahově protikladným Alainem Prostem. Také Maradona je filmem o střetu dvou osobností. Tentokrát ovšem dvou osobností jednoho člověka. Na dualitu, kterou si v sobě fotbalová legenda nesla, upozorňuje v jednom z mimoobrazových komentářů trenér Fernando Signorini. Vyzdvihuje nesoulad mezi stydlivým „mamánkem“ ze slumu (Diego), a monstrem zrozeným z touhy po úspěchu (Maradona). Maradona byl podle něj původně jen maskou, kterou si fotbalista nasazoval před novináři, jimiž pohrdal. Postupně, s přibývajícími skandály (drogová závislost, diskvalifikace, milostné aféry), ale maska a jeho skutečné já začaly splývat. Kapadia tuto interpretaci možná až příliš samozřejmě přijal. Díky uvedenému pojetí je ovšem více než dvouhodinový film spojený jedním ústředním motivem, které přispívá k jeho dynamice, když střídáním situací odhalujících různé vrstvy protagonistovy osobnosti vytváří tenzi mezi Diegem a Maradonou. ___ Kapadiovi se navíc stejně jako v případě Senny a Amy podařilo v životním osudu konkrétního člověka najít univerzální témata (zrada, odpuštění, vykoupení, hledání svého místa ve světě), se kterými se dokáže identifikovat i ten, kdo nikdy nehrál fotbal, nebral drogy a nekamarádil se s neapolskými mafiány. ___ Ocenil jsem taky, jak je Maradonův příběh vsazován do širšího sociopolitického či ekonomického kontextu doby. Fotbalové vítězství Argentiny nad Anglií je prezentováno jako pomsta za válku o Falklandy. Skrze Maradonovu závislost na kokainu film odhaluje, jak byla Neapol prorostlá zločineckými organizacemi, které s pomocí mediálně známých osobností ospravedlňovaly své aktivity. Velkou pozornost dokument přikládá otázce národní hrdosti spoluutvářené fotbalem a identifikací s určitým klubem. Když například Maradona nastoupil proti Itálii, snažil se svou „zradu“ hájit tím, že Neapol není Itálie, ale outsiderský stát ve státě, bojující o místo na výsluní (stejně jako se to podařilo jemu, chudému chlapci z okraje společnosti). Vycházel přitom z vědomí silné nevraživosti mezi italským severem a jihem. ___ Diego Maradona fascinuje zejména tím, do jak kompaktního, tematicky bohatého tvaru dokázal Kapadia se svými spolupracovníky i potřetí stovky a stovky hodin archivního materiálu poskládat. Ke spádu vyprávění významně přispívá i soundtrack Antonia Pinta, do něhož jsou nápaditě zakomponované zvuky pádů, výkřiků a kopů do míče. Také jeho zásluhou nabízí film nejen množství informací, ale zároveň bohatší zážitek než leckteré drama zkonstruované primárně za tím účelem, aby ve vás vyvolalo emoce. 75% (09.07.2019)

Napolitani umyjte se! Neapol je žumpa a největší hanba Itálie! Malý snědý parchant ze slumu, co "trochu" podvádí. Spojení chudého italského města a Argentince bylo fatální pro všechny. Dokument se věnuje hlavně italské kapitole, což ovšem není úplně dobře, protože to nepodává ucelený obraz Maradony. Samozřejmě to má celkově vysoké kvality, ale trošku (nezasloužená) malá domů na konci pro Diega tam je. Těch průserů a nesmyslů se nadělal (nejen) na fotbale daleko více. 78% /Kino Světozor/. (20.07.2019)