Diego Maradona

Na dokument o něčem natolik nudném, jako je fotbal, to nedopadlo špatně. Asif Kapadia vyhrabal dostatečné množství starých fotbalových záznamů dokazujících talent mladého Argentince. Pak samozřejmě dojde i na Camoru a kokain i monstrózní zjev bývalého sportovce v současnosti. Marně přemýšlím, proč jsou vlastně Kapadiovy filmy oblíbené... (31.10.2020)

„VŠICHNI POCHYBOVAČI TEĎ MUSELI VĚŘIT, ŽE JSEM NEJLEPŠÍ. BYL JSEM SÁM NAD VŠEMI OSTATNÍMI“… /// Režisér Asif Kapadia vyniká dokumentární tvorbou. Jeho doménou jsou zejména snímky, věnovaný známým osobnostem. Tenhle není výjimkou. Kdysi nejdražší fotbalista planety přestupuje do jednoho z nejchudších klubů na světě a začíná se příběh, kterej vymyslel sám Bůh… Dobový tiskový konference, rozhovory, šoty z utkání… Neapol z něho udělala vše, čím kdy byl. A zápas Argentina – Anglie z MS 1986 o něm řekl naprosto všechno! Možná je to zbytečně dlouhý, ale co naděláte, když máte 500 hodin záběrů z Diegova soukromýho archivu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dokázal jsem celý město oblíct do modrýho. 2.) Mým kámošem byl Giuliano z Forcella. 3.) Thx za titule "vasabi". /// PŘÍBĚH **** (09.12.2019)

Život jak stvořený pro film, nebo minimálně vynikajícím způsobem sestříhaný a odvyprávěný dokument o tom, že prachy a sláva vážně nejsou všechno, stejně jako fotbal se tato vysoká hra nedá hrát navěky a lidé jsou vážně divná stvoření, stačí jim málo, aby milovali či nenáviděli. Souboj Diega s Maradonou určitě stojí za zhlédnutí i když třeba tu kopanou vůbec nemusíte. [Kino Citadela - Litvínov] (21.08.2019)

Rozhodně nepatřím mezi fanoušky fotbalu a asi jediné, co jsem o Diegovy věděla, byla jeho Boží ruka a to že je... no že je to celkem idiot. Snímek se nijak nesnaží očistit Maradonovu špatnou reputaci. Naopak nic neskrývá a diváka seznamuje s jeho záletnictvím, zapřeným synem, drogovou závislostí a také nečestností. Na druhou stranu také nabízí příběh o zázračném chlapci ze slumu, kterého pohltil velký svět. Co si po zhlédnutí odnesete, to už záleží na každém divákovi. Ať už je závěrečné poselství jakékoliv, vše je předáno zábavnou, pro fotbalového ignoranta pochopitelnou a uvěřitelnou formou. (01.07.2019)

Bůh i ďábel, milovaný i nenáviděný, přesně takový byl a je muž, o němž úplně všechno vypoví pouhé tři minuty ze zápasu Argentiny s Anglií v semifinále Mistrovství světa ve fotbale v roce 1986 - na jednu stranu člověk, který bez problémů dá gól rukou, nepřizná se k tomu a oslavuje jako bláznivý, na druhou stranu génius, který udělá sólo přes půl hřiště, obejde několik protihráčů a nekompromisně zavěsí. Asif Kapadia dostal k dispozici rozsáhlý archiv, kterým se probral a za sebe sestříhal velké množství záběrů, na jejichž základě vypráví příběh o muži, který byl Bohem, aby se později stal ďáblem a jedním z nejnenáviděnějších lidí v Itálii. Autor nepotřebuje mluvící hlavy, aby zapůsobil, stačí mu opravdu pouze archivní záběry, dramatická hudba a výtečné vystavění jeho života, které korunoval penaltový rozstřel na Mistrovství světa 1990, kde na "svém" stadionu v Neapoli popravil Italy a poslal je domů. I když je rozjezd hodně pomalý a zdá se, že nebude o čem vyprávět, závěr pak pomalu graduje a končí poměrně smířlivě, i když určitá pachuť zůstává. A vlastně vůbec nevadí na dokument dost dlouhá stopáž, která asi mohla být o něco kratší, protože uprostřed se snímek dost vleče, závěr to ale dost kompenzuje. Je možná škoda, že tvůrce alespoň textově nedoplnil, co se s Maradonou dělo po odchodu z Neapole, to ale asi nebyl ani jeho úmysl, takže ho za to asi nelze moc kritizovat. Kapadia má každopádně dar natočit dokument o někom z jakéhokoliv prostředí tak, aby bavil i ty, které zrovna ono odvětví moc nebaví a to se rozhodně cení. 80 % (12.01.2020)