Diego Maradona

85 %. Tento dokument není o Diegu ovi Maradonovi, je o mně a o mých klučičích letech. Je o snech a lásce k fotbalu. A nakonec je o jednom z nejlepších sportovců planety v celé její historii. Kdyby hrál Diego dnes, byl by jedním z nejlépe placených fotbalistů. Slovo "jedním" jsem použil proto, že dnes se vydávají obrovské peníze i za hráče, u kterých jejich výkonnost neodpovídá utraceným penězům. Ale dost. V tomto komentáři nechci posuzovat Diega Armanda Maradonu, chci psát o tom, co jsem při sledování tohoto dokuentu cítil. Tedy - cítil jsem vůni VHS. Znovu jsem se vrátil v čase a do dob, kdy jsem fotbal sledoval nejvic. Miloval jsem Anglii a její vyřazení ve čtvrtfinále MS 1986 jsem nesl těžce. Ale nikdy jsem Maradonu nenáviděl za jeho "božskou ruku". Prostě se to stalo. A komu jinému by to mělo projít než jemu. Je to určitý signifikant. Fotbalový bůh a božská ruka. Nelze proti tomu nic říct. Bez debaty. Jinak - na dokumentu se mi líbil hlavně fakt, že se jednalo o, žekl bych, sbírku domácích videí. Ano, pravdou je, že šest hvězd bych dal, kdyby se dokument věnoval i pofotbalovém životě této legendy. Beru to ale tak, že toto dílo je oslavou fotbalu a jedné z jeho nejvýznamějších postav. Pláču u filmů, když jsem opilý - mám zesílené citlivé vnímání. U tohoto dokumentu jsem měl vlhké oči ve stavu střízlivém. Děkuji tvůrcům, že jsem se mohl vrátit v čase a děkuji Diegu Armandu Maradonovi, že udělal fotbalový svět krásnějším. (28.10.2022)

Co si budeme, Kapadiovi dokumenty nejsou jedny z těch mých oblíbených. Přinesl zajímavý příspěvek o Sennovi, v celku nudný a nezáživný o Whinehouse a nyní máme opět sport s Maradonou. A ano, jednoznačně zde bylo co odvyprávět. Maradonův život je jednoznačně zajímavý a tak i jeho kariéra, která zde na plátno byla převedena v celku jasně, přímě, jednoduše a elegantně. Tak by to šlo. Stále mi nesedí úplně režisérův styl vyprávění jenom se starými záběry bez vstupů nějakých účastníků ze současné doby. Jako hele, je to originální, ale nesedí mi to. I tak si nemohu jinak extra stěžovat. Kupodivu i jako neforbalový fanda jsem toto dokázal dostatečně ocenit. (13.02.2020)

"Gooool! Diegoool!" Jméno Maradona znají i lidé, kteří sledování fotbalu zase tolik neholdují. Na to zřejmě vsadil režisér Kapadia, který se probral tisícovkami hodin Maradonova soukromého videoarchivu a sestavil z toho svým způsobem zajímavý, ale ničím nevyčnívající a trochu moc dlouhý dokument o vzestupu a pádu velké sportovní hvězdy. (23.06.2019)

Sennu Kapadia vystavěl na konfrontaci slavného závodníka s jeho nemesis, povahově protikladným Alainem Prostem. Také Maradona je filmem o střetu dvou osobností. Tentokrát ovšem dvou osobností jednoho člověka. Na dualitu, kterou si v sobě fotbalová legenda nesla, upozorňuje v jednom z mimoobrazových komentářů trenér Fernando Signorini. Vyzdvihuje nesoulad mezi stydlivým „mamánkem“ ze slumu (Diego), a monstrem zrozeným z touhy po úspěchu (Maradona). Maradona byl podle něj původně jen maskou, kterou si fotbalista nasazoval před novináři, jimiž pohrdal. Postupně, s přibývajícími skandály (drogová závislost, diskvalifikace, milostné aféry), ale maska a jeho skutečné já začaly splývat. Kapadia tuto interpretaci možná až příliš samozřejmě přijal. Díky uvedenému pojetí je ovšem více než dvouhodinový film spojený jedním ústředním motivem, které přispívá k jeho dynamice, když střídáním situací odhalujících různé vrstvy protagonistovy osobnosti vytváří tenzi mezi Diegem a Maradonou. ___ Kapadiovi se navíc stejně jako v případě Senny a Amy podařilo v životním osudu konkrétního člověka najít univerzální témata (zrada, odpuštění, vykoupení, hledání svého místa ve světě), se kterými se dokáže identifikovat i ten, kdo nikdy nehrál fotbal, nebral drogy a nekamarádil se s neapolskými mafiány. ___ Ocenil jsem taky, jak je Maradonův příběh vsazován do širšího sociopolitického či ekonomického kontextu doby. Fotbalové vítězství Argentiny nad Anglií je prezentováno jako pomsta za válku o Falklandy. Skrze Maradonovu závislost na kokainu film odhaluje, jak byla Neapol prorostlá zločineckými organizacemi, které s pomocí mediálně známých osobností ospravedlňovaly své aktivity. Velkou pozornost dokument přikládá otázce národní hrdosti spoluutvářené fotbalem a identifikací s určitým klubem. Když například Maradona nastoupil proti Itálii, snažil se svou „zradu“ hájit tím, že Neapol není Itálie, ale outsiderský stát ve státě, bojující o místo na výsluní (stejně jako se to podařilo jemu, chudému chlapci z okraje společnosti). Vycházel přitom z vědomí silné nevraživosti mezi italským severem a jihem. ___ Diego Maradona fascinuje zejména tím, do jak kompaktního, tematicky bohatého tvaru dokázal Kapadia se svými spolupracovníky i potřetí stovky a stovky hodin archivního materiálu poskládat. Ke spádu vyprávění významně přispívá i soundtrack Antonia Pinta, do něhož jsou nápaditě zakomponované zvuky pádů, výkřiků a kopů do míče. Také jeho zásluhou nabízí film nejen množství informací, ale zároveň bohatší zážitek než leckteré drama zkonstruované primárně za tím účelem, aby ve vás vyvolalo emoce. 75% (09.07.2019)

Vlastně dokonalá práce. Jedinou slabinou je příliš silné tlačení diváka do interpretace, že dobrý člověk Diego byl ve finále obětí po slávě lačnícího Maradony a chaotické neapolské společnosti. Ale jinak jde opět o příklad strhující dokumentární filmařiny pro divácké masy, která skrze ústřední motiv vnitřního souboje Maradonových osobností předkládá jednak věrohodný psychologický portrét slávou zmítaného muže, jednak kontroverzní příběh geniálního fotbalisty, jehož původ a postavení se až děsivě překrývaly s náturou nenáviděné, zločinem prolezlé Neapole (proto se také víceméně přeskakují předchozí angažmá a hráčský důchod. Fotbal je sice základním jádrem, ale Kapadia připodobňuje vývoj Maradonovy kariéry k různým osobním, politickým i společenským faktorům, tudíž vzniká hodnotný a v závěru také emocionální dokument především o Maradonovi - člověku, ovlivňovaném okolím a vlastní neústupnou povahou. Tak se sice obrázek kontroverzního bouřliváka trochu idealizuje, ale argumentační síla a formální kumšt zůstávají na vysoké úrovni. I divák fotbalem nedotčený by neměl mít sebemenší problém se do téhle životní pouti plně vcítit. 85% (26.09.2019)