Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hlavními nositeli významů ve filmech Claire Denis nejsou slova, ale gesta a pohyby. Pohyblivost a proměnlivost jednotlivých gest vede k velmi emotivně působícím obrazům, jejichž význam není nikdy jednoznačný. Film Nénette a Boni přesně tímto mnohoznačným způsobem popisuje znovu nalézaný vztah mezi bratrem a sestrou. Dílo je naplněno jejich vzájemným nedůvěřivým odstrkováním, kroužením kolem sebe na bezpečnou vzdálenost, odzbrojujícím se snažení po opětovném dosažení pocitu bezpečí. Snímek, vyznamenaný několika cenami na MFF v Locarnu, byl původně natáčen na 16mm materiál s použitím objektivů s dlouhou ohniskovou vzdáleností. To umožnilo vytvářet až „hmatově“ naléhavé obrazy, které nás velmi intimně přibližují k tělům postav, povrchu jejich kůže. [Cinepur Choice 2008] (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (2)

Hortensia 

všechny recenze uživatele

Senzuální, haptický film. Děti. Jaksi to nikam nespěje a v jejich světe je všechno naruby, hlouběji a hlouběji se do toho noří... Ale proč je všechno tak beznadejně bezvýchodné? A k čemu film po kterém zústává tahle pachuť? ()

wampilenka 

všechny recenze uživatele

Postavy po sobě kloužou, šustí jak látky. Jejich kůže je hebká a poddajná. Řeč těla téměř nahrazuje slova a když chybí partner, zjitří se vnímání a povrch věcí nepříjemně poukazuje na prázdný prostor obklopující člověka. Hmota má mnoho podob příjemných na dotyk, leč je neprostupná. ()

Reklama

Galerie (36)

Reklama

Reklama