Sbohem, Kalifornie

Pozdní spaghetti western, což je zřejmě i důvodem, proč zase až tak moc špageťákem není. Úvodní čtyřicetiminutovka je tónem, průběhem i stylem zcela jinde než zbytek filmu. A to tak moc, že ani dějově té druhé nic nedává; i jediné dva spojující elementy (hlavní postava/záporák) jsou ve druhé části profilovány výrazně jinak. Výsledkem jsou dva samostatné (a výtečné!) westerny, které nemají nic společného. Jeden je poválečným dramatem, které si rochní v mlze, dešti, blátě, chmuru a zmaru. Tato pasáž končí životem na farmě. A druhý cca hodinový, který začíná výjezdem do města a jde o tradičně vystavěnou žánrovku o pomstě/záchraně. Odehrává se ve spalujícím žáru slunce v prachu cest mezi dostavníkovými stanicemi a bohem zapomenutými osadami. Tento zvláštní rozpor se tu projevuje ve všem. Úvodní část má zcela jinak pojatou hudba než ta druhá či že je hlavní postava obávaný pistolník, se ukáže až dvacet minut před koncem. A i tak nic z toho; tady totiž převažují rvačky na krev. Za celý film ostatně zastřelí jedinou postavu; a ta je v té chvíli stejně již umírající. Přesto to nelze nedoporučit, protože nejeden samostatný western není ani zpola tak dobrý jako oba zdejší filmy, kdy ten první je nezvyklý i stylovější a druhý zase žánrově čistší. (22.01.2017)

Nejsem nějaký spaghetti znalec nebo nadšenec a dostal jsem se sem vyloženě náhodou, líbil se mi tón srovnání se s koncem války a cesta k vykoupení hlavního hrdiny, měl jsem ale problém udržet pozornost hned v několika pasážích - taková úvodní půlhodina sice hezky ukazuje právě situaci vojáků konfederace, ale dějově tápe. Nějak jsem se přes to pak už nedostal. (31.01.2017)

Atypický italský western, který se v první půli pouští do nemilosrdné sociální kritiky poválečné (Americká občanská válka) Ameriky. Prázdná slova o obnově země a restartu demokracie v úvodu ostře kontrastují s realitou v podobě zbídačelých vojáků Konfederace, do kterých je možné si zcela bez skrupulí kopnout či rovnou střelit. Pokrytecká státní mašinérie v podobě federálních úředníků si najímá bandu lovců odměn, které je později z politických důvodů třeba, a nejlépe v tichosti, odstranit. Do toho všeho pak vstupuje Gemmův v mnoha ohledech vlastně i typický špageťácký hrdina Michael Random či lépe tajemný pistolník Kalifornie, který postupně prochází proměnami od psance, přes zamilovaného farmáře až k nesmiřitelnému mstiteli. A všechny tyto jeho polohy dokresluje i změna prostředí, kdy se v počátku nacházíme v deštivé, blátivé a zalesněné krajině, abychom se v závěru ocitli na sluncem vysušeném Divokém Západě. K dalšímu průzkumu žánru po delší pauze jsem si nemohl vybrat lépe. Nemyslel jsem si, že to někdy u špageťáku řeknu, ale ona mi tu vlastně až drobně vadila ta poslední čistá žánrová a přímočará, řekněme až zjednodušující, třetina. Zatloukám čtyři hřeby do trámu (kdo se podívá, pochopí). (12.03.2021)

Začíná to výborně. Úvod v zajateckém táboře může připomenout starší Gemmovy kusy jako Jeden stříbrný dolar, ale ten se atmosférou k tomuhle vůbec neblíží. Déšť. Zima. Bahno. Trosky. Hladovějící vojáci. Ponižování ze strany vítězů. A Gemma jenom stojí stranou a těší se, až vypadne. Přidává se k němu naivní mladík, který se těší domů, ale na cestě se setkávají jen s nenávistí, krutostí a strachem. A všechno korunují lovci odměn, kteří nemilosrdně vraždí každého, za koho dostanou aspoň pětník. Tahle první část je výborná. Bohužel příběh se pak odvíjí úplně jiným směrem. Pochmurná atmosféra sice zůstává, ale tíživost jde pryč. William Berger už neumí střílet, takže se prakticky jenom mihne. A od chvíle, kdy se Gemma vydává po stopách únosců, už mi to přišlo jenom protahované a nijak zvlášť vyhrocené. A bohužel ani tady se to neobešlo bez pěstních bitek. Mezi klady tak patří určitě atmosféra, prostředí a herci v čele se skvělým Gemmou, který je tady snad nejlepší ze všech svých westernů. Ale o jeho postavě jsme se toho dozvěděli poněkud málo, náznaky byly (scéna s karbaníkem Resselem), ale nedostačující. Raimund Harmstorf jako záporák není vůbec špatný, ale chování jeho postavy v závěru mi přišlo poněkud... ehm. Co se týče hudby, tady by se hodila daleko víc úplně jiná. Ústřední téma ještě jde, ale zbytek je příliš moderní. Dokonce mi přišlo, že použili jednu skladbu ze Sledge. Nelíbily se mi ani zpomalovačky a příšerný efekt padání z koně jedné z postav. Přesto jde o jednoho z lepších zástupců žánru a je to určitě jeden z nejlepších filmů se včera tragicky zesnulým Giulianem. Goodbye, California... (02.10.2013)

Reziser Michele Lupo /Bulldozer, Serif a Mimozemstan 1 a 2/ natcil len priemerny spaghetti western, ktory ma skor nudil nez bavil - a o neajkom napinavom sledovani so strhujucim dejom nemoze byt ani rec. Lupo ako reziser bol len zrucny rutiner, jo su tu atributy ako koniec US obciankej vojny, prenasledovanie prezivsich vojakov, spina a blato, ale holt, Gemma velmi hrat nevedel, ak vobec. Pozeram aj, ze to nekomentoval znamy konspiracny teoretik a miestny picus Karel Chrocht. Ani ta akcia ma az tak nebrala jak tu pritomnych, druha polka filmu sa preklopi zo spaghetti do klasickej kovbojky. 60 % (24.03.2018)