Reklama

Reklama

Prověrka osudem

  • Sovětský svaz Prověrka na dorogach (více)

Obsahy(1)

Svůj debut natočil Alexej German podle povídky Operace Šťastný nový rok (Operacija S novym godom, 1971), do kin se však dostal s patnáctiletým zpožděním pod názvem Prověrka osudem, a to kvůli údajně svérázně podanému tématu viny a trestu ve složitých podmínkách partyzánské války. Na vztahu k provinilému zajatci, který se ale mezi partyzány ocitl ze své vůle, jsou postaveny odlišné životní principy dvou zkušených válečníků: Lokotkovova otevřenost a chápavost pro lidská selhání a Petuškova nedůvěra a vybičovaný smysl pro povinnost. Film i dnes upoutá jak nekonvenčním podáním tématu, tak moderním režijním rukopisem, jež German, malíř černobílého filmového plátna, rozvinul ve svých dalších dílech věnovaných válečnému období. Na kritice i cenzuře se režisérovi podařilo za 30 let vyvzdorovat jen čtyři filmy. Pro zajímavost - v Prověrce osudem se objevují všichni hlavní představitelé z Andreje Rubleva Andreje Tarkovského. (MFF Karlovy Vary) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (21)

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Film, který ukazuje partyzánskou válku v době, kdy Sověti ustupovali před německou armádou a kdy v Bělorusku probíhala vyhlazovací válka proti celému území mnohdy i s jeho obyvateli. Do této doby přichází na scénu německý voják, který je vlastně bývalý desátník Rudé Armády a který zběhl k Němcům. (Film neřeší a nevysvětluje, proč to udělal). Hnán svědomím se nechá dobrovolně zajmout mladým partyzánem a doufá, že jej partyzáni mezi sebe přijmou a že mu bude odpuštěno. Film řeší otázku, zda má člověk, který udělá chybu, dostat ještě druhou šanci, aby vše odčinil. Závěr filmu je strhující a já jsem pochopila, že osud v podobě infarktu, dostihl viníka v nepravou chvíli. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Spíš než válečný film mě zajímala cesta, kterou ušel Alexej German k Chrustaljovovi. Tedy jakási     Проверка на дорогах. Za fakt, že jsem z bojů Druhé světové války dost vyčerpaný, vděčím převážně ČT, která nás jí překrmuje; ne že bych se na každodenní válečné dokumenty fyzicky díval, stačí si jen pravidelně číst programy jednotlivých kanálů. Abych se v současném světě zorientoval, nepotřebují "zprávy", stačí mně "programy". ()

Reklama

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Sovětský ´trezorový´ snímek z období 2. světové války ukazuje nelichotivý osud vojáka, který se vzdal Němcům a začal s nimi spolupracovat, aby si později zase uvědomil své vlastenectví a vrátil se k partyzánům, kteří k němu samozřejmě vzhlíželi podezřívavě. Prokázat svoji loajalitu není zrovna procházka růžovým sadem. Náročné filmové dílo nepatří mezi klasické válečné snímky. Na svou dobu se velmi odvážně vyvarovává veškeré propagandy a oslavě vládnoucí třídy a nepoukazuje na hrdinské válečné činy, což byl zřejmě hlavní důsledek jeho zapsání na černou listinu. Jedná se o inteligentní realistické drama bortící hranice stalinských myšlenek a veškeré aspekty své doby. Vyjímečný, takřka artový, film, u kterého se musí přemýšlet, jinak nebude pochopen. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Trezorový, ruský, vojnovo-psychologický film, ktorý rozpráva o ruskom vojakovi v službách nemeckej armády. Má výčitky a nechá sa zajať partyzánmi. Tí mu spočiatku nedôverujú, ale dajú mu druhú šancu... Aj keď starší a čiernobiely, ale stále ďaleko kvalitnejší film ako väčšina súčasnej ruskej vojnovej produkcie. Takýto pohľad komunistom nevyhovoval, preto ho roky nikto nevidel. V súčasnej záplave ruských vojnových filmov na DVD, vyčnieva nad hromadou braku iba pár vydarených kúskov. Spomeniem napr. Vzostup, Hviezda, Balada o vojakovi, ale hlavne asi to najkvalitnejšie, čo rusi stvorili a to /je Choď a pozeraj sa. Film 7/10. ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Hodně netradiční pohled na ruskou partyzánskou válku, na hony vzdálený oficiálnímu sovětskému podání historie. Film si klade především otázku, zda i člověk který se provinil na sobě i na druhých má nárok dostat druhou šanci. Civilní herecké výkony a černobílá kamera snímající zpustošenou zimní krajinu, vytvářejí působivou, syrovou atmosféru. V mých očích snímku neuškodil ani dost násilně naroubovaný, v podstatě zbytečný a rádoby optimistický závěr, zamýšlený patrně jako povinná úlitba sovětské cenzuře, která ovšem "Prověrku osudem" na dlouhá léta stejně poslala k ledu. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (1)

  • Snímek byl poslán do trezoru. K sovětskému publiku se dostal až po patnácti letech (tj. rok po nástupu Gorbačova k moci) od jeho natočení. (cinema_cz)

Reklama

Reklama