Režie:
Pedro AlmodóvarScénář:
Pedro AlmodóvarKamera:
José Luis AlcaineHudba:
Alberto IglesiasHrají:
Gael García Bernal, Fele Martínez, Daniel Giménez Cacho, Lluís Homar, Javier Cámara, Alberto Ferreiro, Pau Poch, Leonor Watling, Petra Martínez (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Madrid 1980. Úspěšný režisér Enrique Serrano už dlouho marně hledá námět, který by ho zaujal, když k němu náhle vpadne neohlášená návštěva. Enrique hned nepozná svého někdejšího spolužáka Ignacia, jenž ho přišel požádat o roli, a snaží se ho zbavit, přestože mu připomene minulost. Po jeho odchodu se ale začte do rukopisu novely, který mu Ignacio nechal, a začnou v něm ožívat vzpomínky. V 60. letech se jako chlapci setkali v jezuitské koleji, kde spolu objevovali film, ale také lásku, sex a strach. Svědkem i hlavním aktérem jejich probuzení byl tehdy otec Manolo, ředitel ústavu a profesor literatury, zosobňující dvojtvářnost náboženských institucí této doby. Příběh, jehož autorem je Ignacio, zaujme Enriqua natolik, že po někdejším intimním příteli, s nímž se pak setkal znovu jen jednou v 70. letech, začne pátrat. Je mu jasné, že objevil námět, na který čekal, a je odhodlán natočit podle něj film. Netuší ale, k jakým odhalením ho pátrání po bývalém příteli dovede. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (253)
Je opravdu těžké napsat na tento film rozumný komentář. Zdá se být neoddiskutovatelné, že po předchozích Almodóvarových filmech je to trochu zklamání. Nikdo ale nemá pořádné vysvětlení, proč to tak je. Nejsem si jistá, že mám filmu po formální stránce, co vytknout. Nápady nechybí, kamera je také bezvadná. Možná příběch je trochu jednoduchý, pokud si odmyslíme narativní zdobnost spočívající ve vícevrstevném vyprávění. Za asi největší chybu považuji určitou nevyváženost mezi dvěma půlemi filmu. Emocionální vrchol filmu pro mě přišel už ve druhé čtvrtině. Důležitější je ale pocit, že tentokrát to prostě nefunguje. Dohromady působí film jaksi odtažitě. A to je rozhodně vada u režiséra, jenž tvrdí, že filmy "natáčí s vášní." Něco tu chybí nejen ve srovnání s filmy "Vše o mé matce" nebo "Mluv s ní", ale také ve srovnání se ztřeštěnými komediemi osmdesátých a devadesátých let. Pro Almodóvara už asi není cesta zpátky k třeskuté bujarostí a okázalé povrchnosti. Tento film se však na druhou stranu nedokázal ani ponořit do nedozírných hloubek a ulpěl na mělčině. Snad je to tím, že je téma pro režiséra tak osobní, že se osobní výpovědi v tomto případě vlastně podvědomě vyhýbá. ()
Film hnusný až sa práši a neviem, čo ním chcel režisér povedať. Pozerať sa 100 minút na samých homosexuálov, pedofilov a iných úchylov, to je silná káva. Akýkoľvek zámer postaviť umnú kritiku istých spoločenských javov je tu vymazaný zvrátenosťou hlavných postáv, vraj obetí. Škoda, že sa jadro filmu nesústredilo viac na kriminálnu zápletku, obrazová transvestitická stránka ju ničí. ()
Ideální zářez do setlistu kinovečera pro Sbor amerických patriotů, případně Árijskou stranu za národní svědomí. Nicméně konečně můžu u svého čtvrtého Almodovara říct, že moje nelibost k jeho tvorbě není způsobena jen subjektivně jeho výběrem témat, který se pořád opakujou a pravůbec mě nezajímaj. On je náš Pedro i dost neschopný režisér, víme? Třeba jeho schopnosti střihu odpovídají mým dílům ze základní školy na poli háčkování na hodinách pracovní výchovy, tedy jde vidět, že chce strašně, aby se mu to povedlo alespoň na trojku, ale nedá se svítit, je to dřevo. A kamera se zase snaží. Tuhle třeba vykouzlí mizanscénou působivý záběr a nechá ho tak dlouho před očima, aby si všichni uvědomili, jak se s tim kameraman sral. Nicméně v narativním hledisku to nemá jakýkoli význam. Takový akvárko bez rybičky. A onen dobrý scénář? Jakože na konci přijde satan ex machina a ve dvacetiminutovém dialogu nám to Clarissa vysvětlí? Viděli jste v poslední době třeba Ramba? ()
Skvělé natočené, dobré výkony, skvělá zápletka a překvapivé a šokující rozuzlení jsou hlavními atributy filmu. Malokterý režisér si troufne na tabu sexuálního zneužívaní v církvi a prostředí transvestitů. Herecké výkony, jak už u Almodóvara je zvykem, jsou skvělé. Jde vidět, jak mu záleží na castingu, protože v žádném jeho filmů jsem neviděl vyloženě špatného a nesympatického herce. ()
Klasický Almodóvar, v klasických barvách a v klasických situacích. Co ovšem přidal, aby to nebyla taková jeho klasika, je kriminální zápletka. A mně se docela líbila. O něco méně mě zaujal snímek jako celek, nemám z něj dojem, že by patřil mezi ty mistrovo lepší kousky. Možná prostě proto, že dilema ve formě transsexuality už se táhne každým jeho snímek, někde prostě o něco hůř, jako například tady. Co si jsem si ovšem užila, je mistrovo překrývání děje. Tohle mu jde. ()
Galerie (54)
Photo © Focus Features
Reklama