Radioaktivní sny

Dvojička bratrů v obleku je super, příběh zábavnej a i docela dobrej a občas se tu objeví i nějaká ta akce, jedině trošku zamrzí, že bratři jsou pořád takový trošku zbytečně ustrašený, ale i tak super zábava. Meč a čaroděj byl pro Pyuna docela solidní debut, ale až u Radioactive Dreams se přesunul k postapokalyptickým béčkům a tam přesně patří. Škoda, že druhá polovina 90tých let odvála jeho béčka do řiti a teď točí povětšinou kraviny (03.09.2009)

Jop tak todleto je správnej odlet a suverénně to nej co jsem kdy od Pyuna viděl. Skoro nechápu, že to vůbec dělal on stylem mi to připomíná spíš Tromu a nevědět kdo je režisér věřil bych, že je to od nich. Mladej Majkl Dudlíkátor plus super střelenej děj. Pro normálního diváka nesrozumitelný. Záležitost pro trash fajnšmekry.85% (18.07.2016)

Osemdesiatkový bizár úlet, kde sa z atómového krytu vynoria dve rádoby súkromné očká ( jeden z nich je Michael Dudikoff s hnusnou plandavou baretkou ešte pred svojim ninja obdobím ) aby urobili kariéru v postapokalyptickom huhu panoptiku plnom zmachlených kreatúr. Film má značne halucinačné grády a zmätený dej v ktorom sa hrdinovia tak nejak točia dookola v pozoruhodných, industriálne snových kulisách okolo ústredného disko klubu a okolo nich sa vynárajú rôzny úchyláci, kanibali a mutanti túžiaci po kľúčoch od atómovej bomby. Vzhľadom k tomu že sa tam všetko deje akoby mimochodom a nedokáže čokoľvek akokoľvek vygradovať som sa chvíľami aj nudil, ale vždy ma potom niečo odradilo z neustáleho latentného úmyslu vypnúť to. K pozitívam patrí, okrem vskutku hardcore osemdesiatkovej atmosféry aj vtipná autonaháňačka s gangom v ružových parochniach, davová scéna s koncertom a skladbou "Guilty Pleasures", záverečná efektná prestrelka a samozrejme finálny tanček. Proste haluz ktorá taží z toho že je haluz, takže ju treba brať ako nič než haluz. (24.05.2016)

Rozhodně radioaktivní, jestli sen nebo noční můra, to už je otázkou:). Na svou dobu film dobře odsýpá, i když jeho příběh je dost podivný, řekl bych až z palce vycucaný a poslepovaný, aby trochu dával (uměle) smysl. Přesto jsou tu nápady nejen prostředím, ale i vizuálně (především vynikající nápad s přechodem poměru stran 4:3 v krytu do 16:9 mimo kryt->doslova "do široka otevřené oči":-)). Krom toho Dudikoff podává asi nejlepší herecký výkon a přitom nebo právě proto ani jednou nikoho nekopne svým slavným (americkým) kopem. Komu však Radioaktivní sny doporučit? Vše je papundeklové, levné, ovšem Albert Pyun měl svou vizi, kterou dobře naplnil v dostatečně výrazném b-stylu. Není úchvatná, ale určitě se pro mnohé může stát až "kultovní", vždyť ti styloví bratři v oblecích v postapokalyptickém světě jsou tak styloví a jsou jak nepopsaná tabule... (02.05.2010)

Jestli jsem si nějak představoval postapokalyptický svět, tak tento film překonává i ty moje nejdivočejší fantazie. Mutanti, všudypřítomná hudba 80. let, nekonečná pařba, vražedné děti, zmalované sexy kosti, chaos, vřeštící Dudikoff, George Kennedy. Film mě celkem bavil, trochu mi vadilo množství tmavých scén, ve kterých šlo stěží rozeznat, co se děje. Hudba naprosto odpovídá roku vydání, občas jsem si říkal, jestli by se do akčních scén hodila jiná, ale pak jsem to hodil za hlavu. Na závěr nechybí hutná akční bitka a znovunalezení svých otců (které má však velmi krátké trvání =) (25.02.2008)