Obsahy(1)
Bulharsko-srbský film o trojici policajných hliadok, krúžiacich ulicami nočnej Sofie... Sofia, noc na 9. novembra 2019. Krajina sa pripravuje na oslavy 30. výročia pádu komunistického režimu a nočným mestom krúžia tri policajné hliadky. Komické i tragické stretnutia a problémy, ktoré musia riešiť vytvárajú mozaiku, ktorá je portrétom nielen súčasného Bulharska - spoločnosti, ktorá ani po tridsiatich rokoch od zmeny nedokázala nájsť zmysel vlastnej existencie a identity. (RTVS)
(více)Recenze (17)
Film natočený na jeden záber zvláštne kĺzavou kamerou ukazuje miestami až tragikomicky život niekoľkých postáv. Nebolo potrebné, aby ich bolo vo filme veľa, takto preniknete do ich sveta a aj do bulharskej reality 30 rokov po revolúcii. Čierny humor, láska, násilie, korupcia, všetky spoločenské problémy v 106tich minútach. ()
Komediálně laděné drama o noční šichtě několika policejních hlídek v bulharském hlavním městě. Žánrově bohatá směs propletených historek, které jsou napůl mrazivé a tragické a napůl legrační až anekdotické, skvěle obstojí jako náhled do panoptika rozličných postaviček i jako sociálně-politická společenská kritika. ()
Bulhaři ani třicet let po pádu socialismu nevědí, čí jsou a snímek to zaznamenává. 1) Klíčovým pojmem filmu je bezmoc. Bulharská společnost očividně není v dobré situaci a jakýkoli pokus o interakci vede k bezmoci. Platy - bezmoc, černé kšefty - bezmoc, bafuňáři - bezmoc, šíbování s mrtvolami - bezmoc, zlatý chlapec - bezmoc. Otřesná je emotivní pasáž z domova důchodců._____ 2) Spoiler. Zvláště oceňuji práci scenáristů, jejichž umně utkaný děj překvapí svou sofistikovaností i důsledností. I když musím říci, že motiv s přenášením mrtvoly do vedlejšího rajónu jsem už dříve viděl._____ 3) Závěrečné pointy (jsou celkem tři) předchozí hrůzu částečně relativizují. Nijak ovšem neubírají na celkovém depresivním vyznění. Podivné jsou cesty Boží, dalo by se říci._____ 4) 53letý spoluscenárista a režisér Stephen Komandarev má za sebou medicínské vzdělání, čtyřletou praxi dětského psychiatra (!) a spoustu dokumentárních filmů. Viděl jsem zatím dva jeho filmy (ten druhý je Soud) a oběma dávám po čtyřech hvězdičkách. ()
Scenáristická hitparáda v umně propleteném a vypointovaném příběhu jedné noční šichty několika různorodých policejních hlídek z bulharské metropole. Druhý díl plánované trilogie je vybroušená pecka stejně jako první zářez v podobě tematicky spřízněného Directions – zaměřeného na taxikáře – a představuje lahodně namíchaný koktejl přirozených emocí, sociální kritiky a silných lidských osudů s akurátní dávkou vtipného odlehčení. ()
Patřím už k pamětníkům, a tak si vybavuji, že bulharská kinematografie měla už za časů reálného socialismu pověst tak špatnou, že se k nám její filmová produkce dostávala v rámci kulturní výměny "spřátelených" zemí opravdu zřídka. Ani 90. leta nepřinesla změnu, co můžete chtít po divoké privatizaci v balkánském prostoru... Mám od těch dob tendenci pohlížet na tamní produkci s určitou nedůvěrou až despektem. Komendarevův snímek mi ukázal, jak ošidné je přistupovat k filmům s předsudky. Má totiž vymazlený scénář, který obratně balancuje mezi několika žánry. Sledujeme tři policejní hlídky během náročné noční služby a jejich příhody přinášejí divákovi nelichotivou zprávu o stavu bulharské společnosti 30 let po pádu komunismu, kdy se země motá v depresivním kruhu bídy, korupce, odlivu mozků a arogance mocných. Tragika se střídá s komikou, beznaděj s momenty naděje. Film ani na minutu nenudí a patří k těm vzácným momentům, kdy si říkáte, že přesně kvůli tomuhle má smysl stále hledat perly mezi hnojem. Celkový dojem: 90 %. ()
Galerie (4)
Photo © Stephan Komandarev
Reklama