Tomiris

Krutě starověce emancipované, dominantní praštěrbině zaříznou šachoví kolaboranti tátuchána, a ona, ač skythá zármutkem, vycvičí se na nejdrsnější mindžu divokého východu, nabrnkne si nejmetromongolseksuálnější parthii v okolí, samotného Sarmata Delona, ukáže všem těm parthriarchálním šovinistům, zač je toho bronzové dildo, a vyklepe pár peršanů, načež si zchladí PMS na perském kočičákovi Kýrovi, co se zrovna achamejtal kolem, a roztrhá mu vázaný výtisk Pohádek tisíce a jedné noci. Délkou kapku hostilní k prdeli, komparz vypadá, jako by je všechny s předstihem vyprcal Čingischán a Kazachwůd si nepatrně spletl Hérodota s Ezopem a Esmeraldou Villalobos, ovšem zase solidně výpravné, přinejmenším zajímavé, vcelku exotické, a navíc v době, kdy historikové náhle nade vši pochybnost prokázali, že ve skutečnosti slavný starozákonní prorok Moezzis Blmblbwschemkolemyebe snesl z Kilimandžára inkluzní Desatero, už na nějakou dějepisnou akurátnost sere okapi! (22.05.2021)

Herodotos by sice asi čuměl jako puk, hlavně teda na ty Chazary ve službách Achajmenovců, ovšem možná se jejich zařazením do perské útočné vozby pouze snažili tvůrci zdůvodnit, proč všichni přítomní kočovní Íránci vypadají (tedy nejen vypadají), jako kdyby k nim již několik generací pořádali nájezdy sexuální turisté ze Zabajkalí. Nicméně objektivně vzato Boratwood asi těžko mohl v domácích píscích a travách nalézti nějaká pohledná Saka, čili nad tyto a jiné detaily se dá celkem s klidem povznést. A nakonec raději takhle a s pořádným (a navíc schopným!) jezdeckým komparsem, díky němuž masa Massagetů masakruje Peršany koňmo, než zase chytat tiky do oka z toho, že by na bojišti execírovala nomádská pěchota pořadový krok jako onehdy na buzerplace v Kolovratech nad Volhou. Nebýt to nemilosrdně dlouhé (a když už i takového mě čumění do Hladové stepi začne nudit, tak si troufám tvrdit, že to je dlouhé opravdu hodně - zejména telenovelové části s kazašským Chozé Armandem by slušel velmi krátký sestřih), asi bych nějakou hvězdu ještě přisypal. Ovšem buď jak buď, trojice celkem solidní a budu doufat, že paní Nazarbajevová zase co nejdřív u papá vyžebrá nějaké těngy a zprostředkuje nám na plátně třeba zájezd Timura a jeho party do Turecka, neb zrovna na tohle sultán Erdogan asi chlup nikdy nepustí. Poučení z filmu je jasné – učit se, učit se, učit se dějepis. Neb kdyby Dareios ve škole nechrápal, mohl si ušetřit tu blamáž na Ukrajině a politická kariéra pana Crassa se také nemusela zakončit tak neslavně, kdyby si občas přečetl nějaký ten historický papyrus. (15.11.2020)

Úplne v pohode historická výpravna dráma, ktorá mala čo ponúknuť. Až na to, že som ani len netušil, že takýto film, ktorý odolá európskym kritériam, dokáže natočiť Kazachstan. To koľko peňazí z rozpočtu muselo zožrať? Masové bitky, efekty, kulisy, kostýmy. Snáď si to na seba aspoň trochu zarobí. Príbeh mne osobne neznámi, nebudem sa teda vyjadrovať k historickej (ne)presnosti. Dalo sa to pozerať, stepná Xena si išla svoje, sekala to tam, bojovky skvelé. Exteriéry sú predsa len step, veď tam nič né ani neni, takže veľmi nebolo načo pozerať. O to viac zaujal príbeh. Má to aj podprahové a druhosledové myšlienky, čo je fajn. Mna prekvapili. 3 z 5 (04.02.2022)

Nejsem způsobilý k tomu, abych hodnotil, nakolik film je či není autentický, ačkoliv je víc než pravděpodobné, že ne vše bylo úplně v pořádku. Každopádně to, co jsem viděl, se mi líbilo. Předně to byl způsob života skytských kmenů, kterému tu byl věnovaný asi největší prostor. Kostýmy, rituály, vesnické exteriéry či zbraně, to všechno působilo věrohodně a pro mě jako pro laika i neotřele. Samotný příběh kopíruje řadu jiných historáků, takže i tady jsou ústředními motivy pomsta a láska, ale v tomto případě se jedná o klišé osvěžující. Co se bitek a bitev týče, tak tady to vyšlo tak napůl. Na jednu stranu se mi strašně líbil mohutný jezdecký kompars, přičemž bylo znát, že ti kluci a holky to v sedle fakt umějí. Naproti tomu samotné střety jsou nepřehledné a především mi tu chybí trochu víc naturalistické šťávy, Druhou větší výtku mám ke stopáži. Jakkoliv je výprava hezká, tak záběry na step začnou být po čase unavující. Naopak pochvalu zaslouží herci a představitelka samotné Tomiris měla něco do sebe. Spokojenost a kdybych měl podobné pocity po Jáklově Žižkovi, byol by to fajn. 75% (15.11.2020)

Tomiris je první kazachstánský film, který jsem kdy viděl, je sice zvláštní, že historického námětu o královně kmene Massagetů, která čelí roku 530 př.n.l. rozpínání Perské říše se ujali Kazaši, a nikoliv Uzbekistán, kde se událost stala, ale budiž. Nejsem schopen ověřit tvrzení tvůrců, že událost zaznamenal i arabský historik 10. stol. https://cs.wikipedia.org/wiki/Al-F%C3%A1r%C3%A1b%C3%AD Na filmu je vidět, že do něho bylo investováno, byť některé okamžiky dávají tušit, že rezervy tady jsou. Přesto mě tento výpravný historický film zaujal, snaží se představit život ve stepi, jaký byl, zvyky kmenů, ta snaha o autentičnost většinu času vychází. Kostýmy a zbraně nomádů jsou ok, u Peršanů bych mohl dlouho rozebírat, proč část je historická a ostatní artefakty vypadají jako Saracéni ranného středověku, ale nechme to být. Režisér vybral vhodné herce(krásný Kýros v podání Syřana Ghassana Massouda, takové charisma), hudební motivy občas pěkné, jinak je hudba spíše v pozadí. Davové scény více, než slušné, je zde snaha o určitou realističnost, dobovou taktiku, už jen to musím ocenit. Film se dá rozebírat nejen jako film, ale hlavně také jako politické dílo, prezentace historie. Jak to, že jsou Peršani zase slizští, zákeřní, zbabělí a topící se v luxusu, když ovládali většinu světa a určovali život v mnoha zemích? Víme, jak jejich říše fungovala a na čem byla postavena, achaimenovská studia jdou mílovými kroky vpřed. Ale holt, asi Írán bude muset jednou natočit film o tom, jak byl Kýros geniální dobyvatel a Peršani tvrdí válečníci, co z obskurity kmenového konfederačního království vytvořili největší říši světa. Přesto všechno není film hloupý, nebo tupý, národní mytologie, historie ve velmi uměřeném podání, která diváka zaujme svým čarokrásným prostředím, autentičností příběhu, archetypálními postavami. (06.11.2020)