Cleo
Režie:
Eva CoolsScénář:
Eva CoolsKamera:
Brecht GoyvaertsHrají:
Anna Franziska Jaeger, Martha Canga Antonio, Natali Broods, Lucie Debay, Yolande Moreau, David Murgia, Marijke Pinoy, Koen De Sutter, Jan HammeneckerObsahy(1)
Šest měsíců po autonehodě, která ji připravila o rodiče, se Cleo začíná konečně cítit jako dřív. Se sedmiletým bratrem Brunem bydlí u babičky a je připravena vrátit se ke své oblíbené aktivitě – alkoholovým dýchánkům s přáteli v Klubu č. 7. Poprvé za dlouhou dobu se zdá, že dokáže svému zármutku uniknout. Když se v baru dostane do potyčky, pomocnou ruku jí podá samotářský Leos, kterému Cleo o ztrátě rodičů neřekne. Na skutečnost, že je automechanik, reaguje jenom zmínkou, že nenávidí auta. Přes desetiletý věkový rozdíl se z nich stanou přáteli a Cleo naivně doufá, že mezi nimi bude i něco víc. Ale pochmurný Leos, který kupodivu nenosí ani mobilní telefon, má dost práce se svou vlastní problematickou minulostí. (Zlín Film Festival)
(více)Recenze (4)
Vybrat srdcervouci tema nestaci. V prvni puli se nic nede, a tak... Druha uz byla beze me. ()
Pomalejší drama se skvěle zahranou A.F. Jaeger v podání Cleo.Celou dobu je minimum flashbacku či spíše skoro žádný oné smrtelné události.Musím říct,že jsem postupem času na to i já zapomněl.Skvělý začátek má trochu horší střed,kdy si připadáte,že jste na místě,až do té doby než Cleo potká Leose a začíná střet dvou povah a uričté tajuplné vášně .Zde začíná to správné drama a celou dobu čekáte,kdy Leos minulost hodí do přítomnosti a řekne vše.Až jsem si myslel,že tento příběh nebude tím klasickým klišé,tak bohužel přišlo to co muselo a to dost blbě a zrychleně,kde by to člověk nečekal.Režisérka a zárověň scénáristka Eva Cools v její prvotině asi chtěla udělat větší dojem a ten přišel hned vzápětí v úplně samotním konci a divák už zase může jen domyšlet,ja to vůbec celé doopravdy bylo.75% ()
Řádná depka a zase jeden film o vyrovnávání se smrtí, ale přesto trochu jinak. Evropský look a prostředí neokoukaného Bruselu dodává filmu na atraktivitě, stejně tak zápletka, kde jsou sice velmi záhy odhaleny všechny karty a divak spíše čeká čeká, kdy to bouchne. Je to ale zpracováno decentně a citlivě, ženský režijní otisk je tu znát. Postavy jsou na jednu stranu trochu nesympatické, někdy až protivné, ale taky hodně lidské a člověk s nimi lehko soucítí, i díky silným hereckým výkonům. ()
atraktivní scénář.Obdoba stockholmského syndromu? Příběh který je úzce zaměřen na postavu Clei.Vše ostatní je tam jen podružné.Za mě velmi dobrá kamera ()
Reklama